Radka Kvačková: Jak změřit uměleckou školu

pondělí 11. dubna 2011 ·

Ta věc je dneska už jistá: Veřejné vysoké školy nebudou nadále tlačeny k tomu, aby přijímaly co nejvíc studentů. Množství peněz, které dostávají od státu, začne být totiž méně závislé na počtu vzdělávaných, protože část dotace bude reflektovat i kvalitu škol. Bude se sledovat vědecký výkon, mezinárodní aktivita a úspěšnost absolventů.


Zdroj: Lidové noviny, příloha Akademie 22. 3. 2011


Hodnocení vědeckého výkonu má však jeden háček. Zatímco u většiny vysokých škol lze vycházet z citovanosti vědeckých prací v uznávaných publikacích, máme tu i vysoké školy, kde se věda neprovozuje. Třeba ty zaměřené na umění. Co s tím?

Pracovní komise Rady vysokých škol pro umělecké školy a fakulty iniciovala spolu s ministerstvem školství vytvoření registru výsledků tvůrčí umělecké činnosti a metodiku hodnocení výstupů. Na jejím základě se mají díla, která vytvořili učitelé těchto škol a případně i někteří studenti, třídit do kategorií a kombinací kategorií s různým bodovým hodnocením.

„Vlastně jsme o nějakém způsobu hodnocení uměleckých škol uvažovali už dávno, dokonce v devadesátých letech,“ říká prorektor Akademie múzických umění Miloslav Klíma, podle nějž k tomu nabádá i mezinárodní organizace, která tyto školy sdružuje. Nakonec si umělci přizvali matematiky. Ti jim vysvětlili, že nelze mít jedno kritérium. Proto vznikly tři kategorie, které mohou někomu znít poněkud cimrmanovsky: význam díla, rozměr díla a ohlas díla. V každé z nich existují tři stupně (více viz box Navrhovaná kategorizace děl).

Definičně to vypadá tak, že nejvyšší známku „A“ v kategorii „význam díla“ může dostat jen „nové umělecké dílo nebo výkon zásadního významu a originality“. Na béčko má nárok „nové umělecké dílo nebo výkon přinášející řadu významných inovací“, na céčko pak „nové umělecké dílo nebo výkon rozvíjející současné trendy“.

Áčko dostane film Bába Miloslav Klíma podotýká, že na začátku si zástupci jednotlivých segmentů, tedy výtvarného umění a designu, architektury, divadla, filmu, literatury a hudby, vytyčili pro získání měřítka jakési mety neboli top díla. V případě filmu to prý byl například Obchod na Korze Kadára a Klose nebo Menclovy Ostře sledované vlaky, v oblasti divadla třeba Grossmanova inscenace Krále Ubu…

…Kvalita vysokých škol se zohledňovala už v rozpočtu na letošní rok, a to deseti procenty státní dotace. Podle návrhu, který chce ministerstvo školství projednat s reprezentací vysokých škol do konce března, by to však mohlo být až třicet procent. Některým akademikům se to zdá moc, domnívají se, že by stačilo procent dvacet, náměstek ministra školství pro vysoké školy Jan Koucký však dává přednost vyššímu podílu s tím, že deset procent by tvořil nový ukazatel založený na absolventech. Přesněji na zaměstnaných absolventech. Nezaměstnaní kvalitu školy stvrzovat nemohou.

 

Celý text článku si můžete přečíst ZDE.

0 komentářů: