Daniel Münich: Proč se čeští žáci zhoršují

čtvrtek 3. listopadu 2011 ·

Sedmého prosince 2010 byly na společné tiskové konferenci ministerstva školství a Ústavu pro informace ve vzdělávání zveřejněny alarmující informace: vzdělanost českých patnáctiletých žáků již šestý rok pokračuje v propadu. Skončila tím doba hrdých poznámek, jak národ Komenského ukazuje zemím vyspělého světa záda. Od toho okamžiku budou v kurzu spíše vzpomínky na staré dobré časy a zoufání si, jak daleko jsme i tohle nechali zajít.


Zdroj: blog autora 11. 10. 2011


Výslechy podezřelých

Mezi podezřelými jsou první na ráně školy. Ukázat na ně jako na viníka bez věrohodných důkazů by však bylo příliš pohodlné a zbrklé. V detektivkách také zpravidla není viníkem první z podezřelých. Školy si proklepneme, ale nejdříve vyslechněme další podezřelé.

Začněme patnáctiletými žáky testovanými v letech 2000 a 2003. Ti se narodili v letech 1984 a 1987, tedy ještě před sametovou revolucí. Připomeňme si tu dobu. V roce 1984 Sovětský svaz oznámil, že bude bojkotovat letní olympijské hry 1984 v Los Angeles a na trh byl uveden první počítač Mac. Většina žen se v socialistickém Československu vdávala a měla děti krátce po dosažení dospělosti a dvě děti byl standard. Revoluce však přinesla velké a rychlé společenské změny. Během několika málo let klesly počty narozených dětí o více než třetinu. Z hlediska demografického šlo o nevídaný pokles.

Především vzdělanější ženy odložily mateřství do budoucna. Narostl proto podíl dětí rodičů s nižším vzděláním. Bylo by s podivem, kdyby se to nepromítlo do nižších výsledků v testech PISA 2009, tedy dětí narozených již v nově vzniklé České republice v roce 1993. Zde si musíme uvědomit, že řadu věcí se děti učí nejen ve škole, ale i mimo ni a tam už vzdělání rodičů hraje roli. A již také zaznělo, že standardem se stalo dítě jedináček. Že se vývoj intelektu u jedináčků liší od sourozenců je poměrně známá věc. Takže i toto mohlo přispět k poklesu v testech PISA.

Další fenomény, které nutně zasáhly více děti narozené v porevolučních letech, bylo masové rozšíření počítačů, internetu a mobilních telefonů do praktického života v poslední dekádě. Přineslo to nejen zcela nové formy zábavy, historické usnadnění přístupu k informacím a kontaktům, ale i nové závislosti a atraktivní alternativy ke škole, domácímu učení a čtení knih. Byl by div, kdyby se tyto fenomény do testované funkční gramotnosti nepromítly. Dnešní děti jistě umí řadu jiných věcí než v minulosti a možná to je na úkor toho, co testuje PISA. Děti dnes sice mají větší problém chápat složitější texty, ale mnoho z nich naopak má díky počítačovým hrám lepší strategické uvažování.

Za vážně podezřelé musíme považovat častější odklady nástupu dětí do školy. Mezi dětmi testovanými v roce 2000 bylo v devátém ročníku jen 48,5 procent chlapců a 39,0 procent dívek. V roce 2009 tyto podíly dosáhly již 52,5 procent a 44,8 procent. V důsledku rozmáhajících se odkladů nástupů do školy tedy rostl podíl testovaných, kteří mají o rok školy méně. Jeden rok školy už něco znamená a byl by div, pokud by se to negativně nepromítalo do výsledků v testech PISA.


Co se dělo ve škole

A teď se konečně vraťme k samotným školám. Za podezřelou je v některých kruzích považována kurikulární reforma, tedy zásadní změna obsahu a způsobu výuky na základních školách. Reforma byla sice odstartována již v roce 2005, ale nabíhala postupně od prvních ročníků prvního a druhého stupně základních škol. Takže se žáků testovaných v letech 2006 a 2009 ještě přímo nedotkla. Někteří experti znalí reálné situace ve školách se však domnívají, že agilní učitelé začali uplatňovat nové vzdělávací přístupy i u vyšších ročníků, včetně těch testovaných v PISA. Zda tomu doopravdy tak bylo a v jaké míře však můžeme jen spekulovat.

Ve skrytu závoje zapomnění vyhmátneme dalšího podezřelého. Je jím zřízení vyšších územně samosprávných celků v roce 2000. V praktické rovině šlo o převod řady pravomocí z ministerstev na krajské samosprávy a obce. Dalo to vzniknout krajské politické reprezentaci, krajské politice a přirozeně i politikaření.

Reforma zásadním způsobem změnila i chod školství. Byly zrušeny okresní školské úřady, což byl nejen jakýsi prostředník mezi ministerstvem a školami, ale zrušen byl i koordinátor, zdroj pedagogického poradenství a dalšího dohledu nad školami a jejich vedením. Ředitelé školy přestali být zaměstnanci školských úřadů a stali se zaměstnanci vlastních škol, které dostaly právní subjektivitu. Hlavním partnerem vedení základních škol se staly obecní úřady velkých i malých měst a politická reprezentace obcí. Z agendy řízení, koordinace a poradenství školám se celkem přirozeně začala vytrácet agenda pedagogická a zůstala jen agenda finanční a personálního obsazení škol. Snížila se intenzita sdílení dobré praxe mezi školami, řediteli a učiteli. Jsou důvody se domnívat, že zřízení vyšších územně samosprávných celků svým nezamýšleným dílem přispělo k poklesu výkonnosti základních škol.


Celý text včetně grafů najdete ZDE.

0 komentářů: