Silvie Pýchová: Co nám řekla státní maturita o studentech?

pondělí 10. října 2011 ·

Výstup z kulatého stolu SKAV a EDUin v září 2011.


Cílem zářijového kulatého stolu bylo se prostřednictvím odpovědí na následující otázky dozvědět Co nám řekla státní maturita o studentech:
– Třídí žebříček škol spíš školy podle kvality nebo děti podle sociálního statusu?
– Jak a v čem je pro školy užitečná zpětná vazba, kterou jim ministerstvo poslalo na základě státní maturity?
– Měli bychom na základě výsledků státní maturity v něčem měnit vzdělávací systém?
– Jaké informace o vlastních studentech školám chybí?
– Máme dost informací o našem vzdělávacím systému? A jaké nám chybí?
– Jak bude ČŠI pracovat s informacemi ze státní maturity?

Pozvání na kulatý stůl přijali tito panelisté:
Ing. Pavel Zelený, ředitel CERMAT
Mgr. Tomáš Zatloukal, náměstek ústřední školní inspektorky
Ing. Ivan Smolka, ředitel Waldorfského lycea, Praha, člen SKAV
PaedDr. Milan Štěrba, ředitel Akademického gymnázia Štěpánská, Praha
Mgr. Pavel Valášek, ředitel Střední školy elektrotechniky a spojů, Ústí nad Labem
Setkání moderoval Tomáš Feřtek z EDUin, o. p. s.

P. Zelený prezentoval výsledky státní maturity, přičemž upozorňoval na to, že závěry jsou předčasné, jelikož zohledňují pouze jarní kolo. Navíc se právě v danou dobu spouštějí opravné maturity, jichž se účastní přes 20% žáků. V letošním roce se k maturitě přihlásilo přes 98 tisíc žáků. 70,5% je participace maturantů na věkovém ročníku. Pro srovnání v roce 1991 a 2001 vyplývá ze sčítání lidu, že je 30%, resp. 36% podíl obyvatelstva, které mělo v danou dobu maturitní zkoušku. Dochází tedy k masifikaci maturitního studia. V tabulce úspěšnosti žáků podle skupin oborů dominují gymnázia a na druhé straně jsou studenti nástavbového studia s neúspěšností 43% ve společné části, 8,5% v části profilové. Maturitu neudělala pětina žáků (19,5% těch, kteří se ke zkoušce dostavili) a navíc dalších 10% žáků se k maturitě nedostavilo. První výsledky opravných zkoušek budou známy 26. září 2011. Z překryvu neúspěšnosti v profilové a společné části zkoušky lze vyčíst tzv. koncentrovanou segmentovou neúspěšnost – jasně segmentově vymezená skupina škol, to se skutečně stalo. Jedním z protiopatření bylo, že během příprav na maturitu se vedla politická diskuze o tom, zda má státní maturita vůbec být. To se potom promítá do samotných příprav na státní maturitu.

Podle šetření ÚIV – byla dříve v extrémních případech neúspěšnost okolo 25 %. Letos 11 škol mělo více než 70% neúspěšných žáků, dokonce bylo i několik škol, které měly stoprocentní neúspěšnost (jednalo se o malé školy). Problém ale je, když to zasahuje celou skupinu škol, resp. oborů, to se letos potvrdilo u nástavbového studia.

Úspěšnost/neúspěšnost u jednotlivých předmětů v rámci společné části – viz prezentace CERMAT. Vyšší úroveň si volily jen „předmětové elity“. Hlavním znakem letošní maturity byla tzv. pragmatická volba úrovně maturity. Maturita umožňovala široké možnosti volby, hlavní volbou byla matematika či cizí jazyk jako druhý předmět. Pokud by byla povinná maturita z cizího jazyka, neúspěšnost by pravděpodobně vzrostla ze 16,9% na 29–30%. Pokud by byla povinná volba českého jazyka a matematiky, maturitu by pravděpodobně neudělala až polovina maturantů, rozhodně ne v jarním kole. Pokud by byli žáci motivováni VŠ, můžeme konstatovat, že 25–30% těch, kteří si vybrali základní úroveň, by zvládli i vyšší úroveň. Pokud by se zavedly povinné zkoušky vyšší úrovně maturity na gymnáziích, měla by gymnázia pravděpodobnou neúspěšnost až 11% oproti dnešním 3%. Pokud by povinná zkouška na gymnáziích byla z cizího jazyka i z matematiky ve vyšší úrovni, neúspěšnost žáků gymnázií by vzrostla na cca 20%.

Výsledky nebyly pro CERMAT překvapivé. Hlavními překvapeními byla poměrně vysoká úspěšnost v matematice a dále vysoká neúspěšnost v němčině, což je zřejmě dáno tím, že je němčina dominujícím cizím jazykem na středních odborných školách a učilištích.

Nyní prochází přes 23 tisíc žáků opravnými či náhradními zkouškami na 198 školách. Zprávy, které dostaly školy, byly předběžné výsledky z jara. Do konce října budou školám zaslány definitivní zprávy za jaro i podzim. Do konce roku CERMAT vydá podrobné analytické zprávy o tom, jak vypadá situace v jednotlivých předmětech na základě výsledků maturit.

T. Feřtek: Dá se tedy nějak shrnout, co jarní kolo maturit o studentech sdělilo? Studenti v zásadě uspěli, ale kdybychom zvýšili nároky, tak se neúspěšnost radikálně zvýší, to znamená, že na tom nejsou zase tak dobře?

P. Zelený: Interpretace čísel je taková, že žáci zareagovali pragmaticky, tak se podařilo neúspěšnost udržet v přijatelných mezích. To zároveň výsledek práce škol. Na základě souhrnných výsledků se budou zpracovávat analýzy. Je potřeba, aby výsledky zhodnotili zejména učitelé a ředitelé škol. Kdo musí něco měnit, jsou zejména školy a konkrétní učitelé. K tomu slouží školní zprávy, což považuje CERMAT za nejužitečnější nástroj, který může maturita poskytnout. Zpráva je obecný popis vyplývající z tabulek, vypovídající o porovnání výsledků tříd v jednotlivých parametrech vůči jiným třídám ve škole, vůči oboru, celkovým výsledkům apod. Základní jednotkou byly třídy. Vše je srovnáváno ve studijních oborech (14 skupin). Učitelé dostávají informace podle skupin úloh. To by mělo být pro učitele nejvíce platné.

Dále ke konkrétním předmětům vystoupili předmětoví metodici z CERMATu. Nejprve promluvila J. Münzbergerová za předmět český jazyk a sdělila, že se do celkových výsledků nepromítá, jak dopadli žáci, kteří si volili vyšší úroveň, jelikož jich byl příliš malý podíl. Z dosavadních výsledků zatím vyplynulo, že studenti jsou velmi slabí v pravopisných dovednostech. Naopak se jeví, že se čtenářskou gramotností to není tak zlé, problém je strukturovanější práce s textem.

Dále za CERMAT vystoupila E. Lesáková, která shrnula výsledky z matematiky. To, co z výsledků prozatím vyplynulo, je, že žákům chybí dovednost pracovat s matematickými výrazy. Tyto nedostatky pocházejí již ze ZŠ. Vzhledem k tomu, že metodici vycházeli při tvorbě testů z předchozích pilotážních výsledků, nastavili obsah tak, aby celková neúspěšnost nebyla příliš vysoká. Metodička za angličtinu K. Šíchová upozornila, že je těžké interpretovat výsledky za všechny jazyky dohromady. Angličtina dopadla velmi dobře. Čtení s porozuměním bylo vnímáno jako složité, protože z ohlasů vyplývá, že žáci měli dojem, že na to mají málo času. Problém je, že studenti neznají strategie, jak tyto úlohy řešit.

T. Zatloukal, náměstek ústřední školní inspektorky: ČŠI byla pověřena monitoringem průběhu generální zkoušky maturitní, která proběhla na podzim minulého roku. U 7% škol, které byly navštíveny, byly zjištěny nedostatky, které by v případě ostré verze státní maturity znamenaly bezpečnostní riziko. Mezi generální a ostrou částí maturitní zkoušky navštívila ČŠI víc než 900 škol, které se buď nezúčastnily generální zkoušky, nebo CERMAT doporučil, abychom je monitorovali. Objevila se rizika personální ve vztahu k proškoleným komisařům, hodnotitelům, rizika finanční, očekávané zvýšené nároky na administrativu, byly školy, které nekomunikovaly s centrem apod. Přípravná fáze byla zvládnutá díky zodpovědnému přístupu managementu škol. Třetí fáze proběhla během ostré části státních maturit v řádném termínu na jaře, bylo navštíveno 88 škol, jednalo se o školy, které doporučil CERMAT, popř. zřizovatelé. Pozitivem je, že jsme nezaznamenali během ostré fáze státní maturity žádný incident, který by byl porušením práv žáka. Neobjevil se žádný signál narušení bezpečnosti čili prozrazení testových otázek apod. Probíhala dobře komunikace škol s CERMATem. Personální rizika se nepotvrdila. Negativa, která ČŠI zaznamenala, jsou přílišný nárůst administrativy, zátěž pedagogů a s tím související finanční náklady, složitost vyhodnocování společné části ústních zkoušek, zejména zkoušky z cizího jazyka. Nevhodná délka trvání zkoušky a rovněž vysoký nárůst o žádostí o přestup v průběhu maturitní zkoušky.

Školy prokázaly, že jsou schopny maturitní zkoušku zajistit tak, že nebyla ohrožena legitimita této zkoušky. Ze strany ČŠI proškolila náhradní komisaře, aby všude mohla zkouška proběhnout. ČŠI sleduje i podzimní kolo maturitní zkoušky, takže až poté ČŠI zpracuje souhrnnou zprávu o celém průběhu maturitní zkoušky.

Doporučení směrem k MŠMT a CERMATu:
– snížit administrativní náročnost maturitní zkoušky pro školy
– zjednodušit složitý systém vyhodnocování ústních zkoušek
– zkrátit časový úsek trvání maturitní zkoušky
– změnit termín konání náhradní maturitní zkoušky tak, aby nenarušovala výuku ve školách, kde se konají
– zásadně nezveřejňovat žebříčky škol podle výsledků maturitní zkoušky

Směrem k méně úspěšným školám (z hlediska rizika se to týká škol nad 30% neúspěšnosti):
– provést analýzu a zohlednit ji v organizaci výuky
– v rámci sebehodnocení sledovat naplňování cílů realizovaných prostřednictvím vzdělávacích programů

Opatření ČŠI:
– zařadí do inspekční činnosti přednostně školy, které byly vysoce neúspěšné u maturitní zkoušky (školy s neúspěšností více než 70%), budou sledovat opatření, to, jak škola reagovala na výsledek maturitní zkoušky z hlediska vlastního hodnocení
– bude věnována pozornost podmínkám průběhu vzdělávání v nástavbovém studiu a dálkových formách vzdělávání, které vykázaly vysokou míru neúspěšnosti

T. Feřtek: V prezentaci uvádíte, že zjištění ČŠI potvrzuje nezbytnost zavedení společné standardizované maturitní zkoušky, mohl byste to rozvést?
T. Zatloukal: Zjištění ČŠI potvrdila nezbytnost zavedení společné standardizované části maturitní zkoušky, jelikož potvrdila, že maturita měla doposud různou hodnotu.
T. Feřtek: Signalizovala vaše šetření na školách, které dopadly špatně, že výsledky maturity budou takové, jaké nakonec byly?
T. Zatloukal: Komparaci závislosti výsledků testů a výsledků šetření ČŠI se budou teprve věnovat. Inspekční činnost na školách, které měly vysokou neúspěšnost, bude provedena v následujících dvou měsících.

Dále dostali v diskuzi prostor zastoupení ředitelé škol. Jako první promluvil M. Štěrba, ředitel Akademického gymnázia, Štěpánská, Praha. Upozornil na to, že víceletá gymnázia mají jinou kvalitu žáků a mají delší dobu k dosažení vyššího výsledku vzdělávání. V žebříčku škol se objevily zázračné výsledky některých škol, což považuje za podezřelé. Mezi školami budou díky vstupům vždy rozdíly, ale zpětná vazba může posloužit jako motivace pro učitele, aby se zamysleli nad výsledky své práce. Akademické gymnázium se nezúčastnilo generální zkoušky, aby dali najevo, že nesouhlasí s tímto typem maturity, protože měli jinou představu o maturitě, aby byly výsledky srovnatelné a aby tam byla vazba na vysokou školu apod. Panu Zelenému položil otázku, zda se na maturitě bude ještě něco měnit a zda bude CERMAT reagovat na zpětnou vazbu odborné veřejnosti a podle toho bude upravovat maturitu na rok 2012.

P. Zelený: Byla spousta podnětů, které k maturitě obdržely MŠMT a CERMAT. Z toho byly vybrány nejpalčivější problémy a proveditelné změny. Bude se od příštího roku měnit pořadí zkoušek, což ošetří novela vyhlášky č. 177, která mění kalendář zkoušek. Bude se začínat písemnou částí 2. května. Pak budou následovat ústní a profilové zkoušky. Druhá zásadní změna je, že maturitní zkoušky nebudou hodnotit učitelé ze stejných škol jako žáci, jde o krok směrem k objektivizaci hodnocení. Bude změněna vyhláška (technické změny), jdou do oblasti metody, ale ty se budou týkat jara 2012. Pak je důležité, jak se postaví Poslanecká sněmovna k novele školského zákona, což se týká odkladu plného modelu maturity. Model dvou povinných zkoušek už bude platit pouze příští rok rok. Počítá se s tím, že od roku 2013 už budou tři 3 povinné zkoušek (povinné čeština a cizí jazyk a volitelná zkouška z matematiky, občanské výchovy a informatiky).

M. Štěrba – 10% studentů se nedostavilo k maturitní zkoušce, ale mohlo se jednat o objektivní např. zdravotní důvody. Vysoké školy ale daly pro přijetí podmínku, že mají dodat vysvědčení do 6. 9. I když žáci maturovali 1. 9., nebylo možné dodat vysvědčení, tudíž nemohli být přijati. Dále položil otázku panu Zatloukalovi, zda ČŠI nevadí, že normální chod školy v době trvání maturit je pozastaven.

P. Zelený: Vysvědčení u náhradních termínů (u ústních nebo profilových zkoušek) mělo být vydáno do 5 dnů. Změny pro příští školní rok – zkracují se termíny opravných, náhradních a řádných zkoušek na podzim, tím by měly odpadnout problémy s přijetím na vysokou školu.

T. Zatloukal potvrdil, že ČŠI velmi vadí, že maturitní zkoušky narušují chod školy a proto to též připomínkovali.

P. Valášek, ředitel Střední školy elektrotechniky a spojů, Ústí nad Labem, reagoval jako další panelista na zkrácení školního roku. Navíc, co se týká výsledků, nepřinášejí podle něj nic překvapivého. Problém je, že žáci na SOU, i když mají stejné učitele jako SOŠ, dopadli hůře. Rovněž výsledky nástavbového studia nejsou překvapivé. Jedná se o spádovou školu a Ústecký kraj dopadl ze všech krajů nejhůře. To, že výsledky krajů byly zveřejněny, je velmi nepříjemné. Po válce se do tohoto regionu sestěhovali lidé bez vzdělání, proto nemůžeme srovnávat výsledky z Prahy a z Ústeckého kraje.

T. Feřtek: Naráží to na otázku, zda třídí výsledky maturity žáky podle sociálního statusu.

P. Valášek s tímto tvrzením vyjádřil souhlas. Dříve bylo 30% maturantů a zbytek učebních oborů a tehdy jejich výsledky odpovídaly tomuto rozložení. Nyní máme 2/3 maturitních oborů a 1/3 tříletých oborů, ale žáci se nezměnili. Je potřeba si nejprve ujasnit na úrovni státu, kolik maturantů chceme. Nyní už akceptují žáky se známkami 4. U společných závěrečných zkoušek, tam 50% nepustí, protože to nemohou být řemeslníci, jelikož jde o žáky, kteří nemají zájem. Souhlasí se společnou částí maturity, ale upozorňuje na to, že aktuálně jsou dvě ze tří částí subjektivní.

T. Feřtek: Myslíte si, že by mělo být méně žáků s maturitou? Jsou naši žáci hloupější?

P. Valášek: Nevidím rozdíl ve srovnání se zahraničím.

T. Feřtek: Zpětná vazba od CERMATu, bylo to pro vás užitečné?

P. Valášek: Rozdal jsem materiál učitelům, ale výsledky je nijak nepřekvapily.

Ing. Ivan Smolka, ředitel Waldorfského lycea, Praha, člen SKAV, sdělil přítomným, že na otázku, co nám řekla státní maturita o studentech, musí odpovědět, že nic, protože v té době, kdy obdrželi zpětnou vazbu, již nebyli jejich studenty. S výsledky jsme už v té době nemohli pracovat. Nejedná se o zpětnou vazbou pro studenty. Je velmi omezenou zpětnou vazbu pro učitele a pro školy. Studentovi, který je tím, o koho v procesu vzdělávání jde, nijak neposlouží. Zda poslouží školám, aby se další studenti zlepšovali, není jisté, protože každý student je jiný, má jiné předpoklady a potřeby. Učení je individuální záležitost, vždy pracuje konkrétní učitel s konkrétním žákem. Rozdíl lze ilustrovat na testech jiné nejmenované společnosti ke čtenářské gramotnosti, které realizovali ve 2. ročníku a obdrželi výsledky, jak každý žák odpověděl na každou konkrétní otázku. Tento typ zpětné vazby poslouží učitelům i studentům, aby to vedlo ke zlepšení výsledků vzdělávání. Komu tedy státní maturita slouží? V podstatě MŠMT a krajům, aby mohly sestavovat žebříčky, aby měly jednoduchou informaci a na jejím základě mohly vyvozovat dalekosáhlé důsledky.

Dále hovořil o tom, že dostali jen jeden druh zpětné vazby o jednom výseku jejich činnosti bez zohlednění výchozích podmínek a o kvalitě školy to mnoho neřeklo. Cílů vzdělávání je mnohem více a úkoly střední školy jsou mnohem širší a důležitější, než naučit studenty splnit požadavky jednoho typu testu nebo zkoušení. Pokud však výsledkům státní maturity bude přisuzována taková důležitost jako dnes a nebude neustále opakováno, že jde o omezené ověřování omezeného výseku znalostí studentů a nijak to nevypovídá o kvalitě školy, povede to k tomu, že se výuka zaměří na splnění testů, nikoliv splnění cílů vzdělávání. Klíčovou otázkou dneška se stává motivace ke vzdělávání, klasická česká metoda odměny a trestu nefunguje, kázeňských problémů je čím dál víc i na gymnáziích a budoucnost je pouze v individuálním přístupu a vzbuzování zájmu o poznání. Pojetí maturity jako represivního nástroje je špatné. Opět se budou podporovat jen encyklopedické znalosti na úkor kreativního a kritického myšlení. Po revoluci začala reforma školství, vedoucí k vytváření schopností a dovedností, nejen znalostí, než se mohly výsledky začít projevovat, než mohli učitelé pochopit, co je potřeba pro vzdělávání 21. století, tak se směr obrací zpátky ke vzdělávání 19. století – k výcviku místo rozvoje.

Závěrem upozornil na to, že si státní maturita v současné podobě klade cíle, jejichž plnění nemůže dosáhnout a na jejichž plnění existuje spousta efektivnějších nástrojů. Pro studenty, učitele a školy jsou užitečnější průběžné testy a jiné druhy zpětné vazby během docházky do školy, tak lze s výsledky pracovat, což vede ke zvýšení úrovně vzdělávání. Pro potřeby MŠMT a krajů je daleko levnější, efektivnější a přesnější získávat data různými typy výběrových šetření. Pokud chce stát zajistit dosažení minimální úrovně znalostí, mohlo by to probíhat podobně jako u státních jazykových zkoušek, studenti by ji mohli skládat kdykoliv v průběhu studia a byla by podmínkou pro přistoupení ke školní části maturity. Mohla by být také vstupenkou na VŠ.

T. Feřtek: Říkal jste, že podoba státní maturity vede spíše k učení faktů, ale když se podíváme na testy ze společenskovědního základu a českého jazyka, tak tam lze rozpoznat snahu ověřovat čtenářskou gramotnost či uvažování v souvislostech je. To považujete za nedostatečné?

I. Smolka: Jde celkově o styl testování. Z jedné zpětné vazby se dělá určité hledisko. Mohou se testovat jen testovatelné věci. Na současné podobě maturit je spousta pozitivních momentů, co si žáci na tom vyzkouší, ale to neznamená, že to nepovede k tomu, co jsem říkal.

T. Feřtek ke všem ředitelům: Všichni tři jste se vyjádřili k maturitě dosti kriticky. Rozlišujete mezi jednotlivými zkouškami? Nebo hodnotíte maturitu jako celek?

I. Smolka: Češtináři si pochvalovali u zkoušky z českého jazyka rozbor děl. Školy to dovede k tomu, že změní to minulé pojetí literárního dějepisu. U didaktických testů učitelům vadilo, že nemohli znát zadání a výsledky. Nemohli s tím dále pracovat.

P. Valášek: Mě nejvíce překvapilo, že u nás nejlépe dopadla matematika a nejhůře dopadl český jazyk. Učitelé sdělili, že budou žáky připravovat na testy, že částečně nebudou plnit to, co je v ŠVP. Většina žáků si vybrala angličtinu, němčina byla zvolena minimálně, což je zvláštní, protože jde o region, který spolupracuje s Německem.

M. Šterba: Státní maturita by měla existovat a možná doplněna státní zkouškou, aby se to nekumulovalo všechno na konci 4. ročníku. Na naší škole dáme podmínku maturovat ze čtyř předmětů. Narážíme na vyhlášku, přestože doporučujeme vyšší úroveň. Ale budou-li se chovat žáci pragmaticky, tak je možné, že si budou vybírat nižší úroveň. Dnes však na váhu maturity VŠ ani podnikatelská sféra nijak nereaguje.


Diskuse – otázky a názory

R. Novák, ředitel Gymnázia J. K. Tyla, Hradec Králové: Co je cílem státních maturit? Z toho, co se zveřejnilo, maturity budou bičem zřizovatelů na neefektivní školy. Ze strany zřizovatelů slýcháme, že gymnázia berou všechny kandidáty, jak je možné, že gymnázia dopadly výrazně lépe, když tam bereme každého? A další otázkou je, co je tím základem, co srovnáváme u maturit. Co je penzum, co požadujeme u maturit? Katalog požadavků jsou osnovy z roku 1991. Pro 2012–2013 se bude maturovat podle stejných katalogů požadavků, i když už budou maturovat žáci vyučovaní podle RVP, přesto budou hodnoceni podle starého katalogu.

P. Zelený: CERMAT navrhoval MŠMT, aby se katalogy změnily, ale MŠMT to zamítlo. Realita na školách s přechodem na systém RVP, tam není žádný zásadní vývoj a pokud ano, tak je to v dlouhodobém horizontu, k revolucím nedochází. Katalogy jsou stavěny nadčasově.

P. Valášek: Odpověděl na první otázku: v 9. třídách nejsou vůdčí děti a gymnázia „sbírají smetanu“ a otázkou je, co zbývá na SOŠ a SOU.

Názor z webináře: Logickou reakcí bude, že střední školy udělají přísnější přijímací zkoušky.

T. Feřtek: Je to cílem maturity?

P. Zelený: Maturitě se přisuzuje něco, co nemůže plnit. Maturita není měřítkem kvality škol, rozhodně není měřítkem automatickým. Není možné poměřovat nepoměřitelné, protože např. základní škola v sociálně vyloučené lokalitě může dávat mnohem víc přidané hodnoty žákům, než elitní základní škola nebo gymnázium, kde sociální skladba je 100% rodičů s vysokoškolským vzděláním. Ta přidaná hodnota znamená tu kvalita. Ztotožňování výsledků státní maturity s kvalitou je problematické. Zveřejňování žebříčků je problematické, protože bývají zjednodušovány. Data určené zřizovatelům o školách ve vlastní územní působnosti, jsou data, které neumožňují sestavení žebříčků. Nevím o tom, že by někde byly publikovány žebříčky škol podle výsledků maturity.
 

R. Novák: To je jedna z věcí, která nás pálí, je, ţe nevíme, jaké údaje zřizovatelé mají. Když se podíváme na údaje, které jsme obdrželi od CERMATu, tak je tam napsáno, kolikátá je naše škola v jednotlivých předmětech v kraji. Tyto dokumenty mají veřejnou povahu, tudíž my nemáme žádný důvod, proč tyto údaje nepředat. Proč vůbec MŠMT udělalo v červnu TOP 10 a potom TOP 8 v jednotlivých krajích? Já bych také chtěl vědět, kolik bodů jsme za tím nejlepším.

P. Zelený: Proč se zveřejnily TOP školy, je potřeba se zeptat tiskového odboru MŠMT.

J. Hrubá, Učitelské listy: Z jakých dat MŠMT žebříčky udělalo? Když pan Zelený je proti žebříčkům, když data pro zřizovatele neumožňují sestavování žebříčků?

P. Zelený: Jedná se o data z registru výsledků, jsou to data zpracovaná stejnou metodikou. To, že s něčím nesouhlasím, neznamená, že pokud mi pan ministr dá úkol, tak ho nesplním. Všechny školy, které jsou tam zveřejněny, musely dát explicitně souhlas.

J. Benda, ředitel Gymnázia Nad Alejí, Praha: Jedna ze zveřejněných škol, samozřejmě jsem souhlas se zveřejněním dal. Volal jsem na MŠMT a CERMAT, abych se dopátral, proč jsme čtvrtí. Skončil jsem pátrání, protože jsem se to nedozvěděl ani na CERMATu, ani na MŠMT. My jsme tam měli známky 3 a 4, tak jsem si představoval, jak vypadá 20. škola v žebříčku. Předpokládám, že důvod je takový, že jsme nejspíš měli vysokou míru volby vyšší úrovně.

P. Zelený: Je to složitější. Významně to zohledňuje vyšší podíl vyšší úrovně.

P. Novák: Napsal jsem na MŠMT dopis, aby mi sdělili, jak vypadá vzorec, podle kterého zjistit, jak jsme se umístili. Na CERMATu nebyl nikdo schopný sdělit, jakým způsobem se to zjistí. Ještě se chci znovu zeptat, co mám udělat s tím, že zpráva od CERMATu je veřejné povahy.

P. Zelený: Učiníme snahu zveřejnit informaci, která bude jasnější. Informace, která došla k vám, je určena pouze pro vás. S výjimkou údajů, které si vyžádaly kraje, ale ty jsme poskytli s opatrností, aby podle tohoto klíče nemohli začít optimalizovat. Co se týče toho dokumentu, je to problematické, protože pokud by si rodič nebo žák tuto informaci vyžádal před vstupem na vaši školu, tak byste byl proti sobě mu ji neposkytnout.

J. Wagner: Několik dotazů k sociálnímu inženýrství. Proč matematika dopadla dobře, když se na CERMATu snažili, a proč takto dobře nedopadla němčina. Dotaz na ředitele škol, jak reagovali zřizovatelé na jejich výsledky a jak nahlížíte na podporu učňovského školství, která je nyní na MŠMT deklarovaná.

P. Zelený: Nemělo to vyznít, že matematika dopadla lépe, než by měla dopadnout, tak to nebylo myšleno. Jestliže někdo pracuje v oboru 8 let, většinou jsou velmi blízko realitě. Konstrukce testu z matematiky byla vysoce profesionální, protože jsou tam znát dlouhodobé zkušenosti. V momentě, kdy zavádíte změnu, musíte být opatrní, aby to nedopadlo jako např. v Polsku, kde propadlo okolo 45–50% maturantů. Jsem rád, že jsme se pohybovali v odhadech okolo 25% neúspěšnosti, protože 30% by už bylo problematické.

Ředitelé: Žádné reakce ze strany zřizovatelů nebyly.

T. Feřtek: Jestliže v prvním kole nemohli učitelé pracovat s tím, jaké bylo zadání maturit, zda se počítá se zveřejněním zadání v podzimním kole rychleji?

P. Zelený: Ano.

 

Příští kulatý stůl se bude konat dne 20. října 2011.

0 komentářů: