Schopnost klást učiteli otázky ovlivňuje úspěšnost žáků

úterý 24. ledna 2012 ·

Podle americké studie jsou žáci z rodin ze střední třídy úspěšnější než jejich chudší spolužáci mimo jiné proto, že jsou svými rodiči mnohem víc povzbuzováni v kladení otázek učiteli, pokud něčemu nerozumí. Přitom právě schopnost požádat ve správnou chvíli o pomoc, může mít výrazný dopad na efektivitu učení.

Zdroj: www.scio.cz


Socioekonomický status rodiny a vzdělání rodičů má statisticky velmi významný vliv na úspěchy dětí ve škole. Tento fakt je znám již dlouho a potvrzují jej například i výsledky mezinárodních srovnávacích testů, byť se ukazuje, že v různých zemích se tento faktor promítá s různou intenzitou. Více nebo méně tedy dochází k rozevírání nůžek mezi střední a dělnickou třídou, mezi kterými se snižuje sociální propustnost dětí. Ty děti, které se narodí do chudší rodiny, mají nižší šanci dosáhnout vyššího vzdělání a tedy i vyšších příjmů.

Je známa i celá řada důvodů, proč k těmto rozdílům dochází. Ukazuje se například, že úspěšnost dětí významně posiluje, pokud si s nimi rodiče čtou již v předškolním věku. Důležité také je, jestli rodiče vnímají vzdělání jako důležité a jak moc svoje děti podporují v jeho získávání – a to častěji dělají právě ti, kdo už sami vyšší vzdělání mají. V řadě zemí světa hraje roli i finanční situace rodiny, která ovlivňuje, na jak kvalitní školy může dítě chodit, k jakým technologiím a kolika knihám bude mít přístup, zda ho někdo bude doučovat v případě problémů atd…

…Někteří rodiče své děti více podporují ve vznášení dotazů a žádostí o pomoc a „cíleně je cvičí v jazyce a strategii kladení těchto požadavků“. To znamená, že děti rodičů, kterým na vzdělávání více záleží, disponují určitým „kulturním kapitálem“, který jim dává náskok před ostatními spolužáky, a tím se zachovává sociální bariéra snižující propustnost jednotlivých tříd.

Z toho výzkumu plyne důležité poučení jak pro rodiče, tak pro učitele. Podle pozorování většina vyučujících nedává žákům jasné instrukce, jak mají postupovat, pokud něčemu nerozumí nebo mají nějaký problém. Přitom právě dostatek informací a pokynů by mohl stírat rozdíl mezi žáky, kteří dostávají „výcvik v tázání“ doma, a těmi, kdo jsou v tomto ohledu plně odkázáni na školu.

I když věčné dotazy studentů nejsou učitelům vždy příjemné a ti někdy považují své žáky za „uplakaná mimina, která nechtějí pracovat“, ve výsledku se ukazuje, že právě včasná žádost o radu nebo pomoc zvyšuje efektivitu učení a děti jsou díky nim schopny osvojit si látku rychleji.

Přestože americké školství má jistě svá specifika, závěry tohoto výzkumu je zřejmě možné přenést i do ČR. Zdá se, že učitel, který své žáky aktivně podporuje v kladení dotazů, přispívá nejen ke stírání sociálních rozdílů, ale i k účinnosti vlastní výuky a pomáhá dětem látku skutečně pochopit. Mezinárodní výzkumy přitom ukazují, že největší problém českého školství není ve výsledcích nejlepších studentů, ale v obrovských rozdílech mezi studenty dobrými a špatnými.


Celý text si můžete přečíst ZDE.

0 komentářů: