Jitka Gobyová: Kdo bude zodpovědný za profesní podporu učitelů, když se ruší NIDV?

středa 9. ledna 2013 ·

Záznam z kulatého stolu SKAV a EDUin 13. 12. 2012, který vzbudil mimořádný zájem.

Cílem kulatého stolu bylo hledat odpovědi na následující otázky:
– Znamená zrušení Národního institutu dalšího vzdělávání (dále jen NIDV) oslabení podpory učitelské profese?
– Jakou roli bude mít v kariérním řádu další vzdělávání pedagogů?
– Počítá MŠMT s programem pro zájemce o učitelství z jiných profesí?
– Vytváří pouhá nabídka kursů pro učitele kompletní systém dalšího vzdělávání?
– Vědí učitelé, jak si vybrat kvalitní profesní vzdělávání?
– V čem jsou přínosy a rizika dalšího vzdělávání učitelů?
– Bude mít vzdělanější učitel vyšší plat?

Pozvání přijali tito panelisté:
PhDr. Hana Košťálová, členka výboru SKAV, Kritické myšlení, o. s.;
Mgr. Roman Křivánek, ředitel Vysočina Education;
Mgr. Jiří Nantl, LL. M., 1. náměstek ministra školství, MŠMT;
Doc. RNDr. Josef Trna, CSc., děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Asociace děkanů pedagogických fakult ČR.

Moderoval Tomáš Feřtek, EDUin, o. p. s.


T. Feřtek: Na úvod informoval publikum, že podle sdělení náměstka MŠMT o zrušení NIDV ještě není rozhodnuto.

J. Nantl seznámil přítomné se záměry MŠMT v oblasti profesního rozvoje učitelů. Další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen DVPP) je ministerstvem považováno za jednu z jeho forem. Úvahy o spojení některých institucí podřízených MŠMT souvisejí s materiálem, který připravovala vicepremiérka K. Peake a který se týká racionalizace veřejné správy. Jedna z hlavních myšlenkových linií (nikoliv pouze ve vztahu k oblasti školství) je redukovat specifické systémy výzkumu a vzdělávání. Tam, kde je to možné, budou převedeny tyto činnosti na vysoké školy nebo jiné instituce, které v této oblasti působí. V rámci přípravy tohoto materiálu byly identifikovány různé návrhy (i zrušení některých institucí v rezortu MŠMT), které počítají s předáním jejich činností jiným organizacím.

Uvedený návrh je ministerstvu znám od léta tohoto roku a v jeho rámci bylo vytvořeno v pracovní verzi několik variant studie proveditelnosti, které obsahují řadu možností realizovatelných za různých okolností. Tento materiál neprošel schvalovacím řízením, MŠMT nepřijalo žádné rozhodnutí, protože ani na úrovni vlády není rozhodnuto. Termín, kdy se tímto návrhem vláda bude zabývat, není znám.

MŠMT se domnívá, že by bylo dobré, aby fungovalo méně institucí, ale nosné činnosti (je třeba definovat, které to jsou) by měly zůstat zachovány. Případným sloučením by se redukoval především obslužný servis, administrativa podpůrného typu, jako jsou účtárny, personální oddělení apod.

V ČR není dobudován systém profesního rozvoje učitelů. DVPP je jednak do určité míry přeceňováno, jednak supluje některé funkce metodického řízení. Před deseti lety bylo nahrazeno přibližně 75 krajských úřadů 3 000 zřizovateli, navíc různého charakteru. Není jasná hierarchie, neexistuje jasný sled autorit, které by rozhodovaly. Dlouhodobé metodické řízení není možno realizovat prostřednictvím DVPP. Není možné na každý nový problém reagovat tím, že budou nabídnuty další kurzy. Na základě poptávky je realizováno velké množství různě zaměřených kurzů, nabídka je velmi diverzifikovaná, netvoří ale žádný systém.

MŠMT používá termín „kariérní systém“, nikoliv pojem kariérní řád, který zakládal hierarchické uvažování (vyplýval z něho návod, jak se stát ředitelem školy). Ale to je jen jedna z dimenzí kariérního postupu učitele, navíc ne typická, ne každý učitel se chce ředitelem stát.

Kariérní systém v pojetí ministerstva musí být vícerozměrný, vertikálně horizontální systém, který směřuje k profilaci učitelů nejen k jejich hierarchickému posunu. Musí ukazovat jednak jasnou cestu začínajícího učitele, jednak jeho profilaci, jak se zlepšuje v tom, co dělá a kam směřuje – k nějaké manažerské funkci nebo ke specializaci na určité činnosti.

Dlouhodobě to souvisí s neurčitou mírou racionalizace školské sítě. Lepší by bylo mít systém, kde některé specializované činnosti jsou realizovány k tomu vyčleněnými institucemi. To by bylo možné jen v případě, že by bylo dosaženo institucionální koncentrace některých typů škol. V současné době zejména v oblasti základního školství existuje velké množství škol, které ale chceme zachovat. Struktura základních škol musí kopírovat strukturu obcí.

Součástí kariérního systému musí být dráha profesní přípravy pro ředitele škol, kteří by měli plnit nejen funkci manažerskou, ale měli by být také pedagogickými lídry. Tato stránka jejich činnosti by se měla posilovat na úkor byrokratických činností, měla by se zvyšovat jejich schopnost poskytovat odbornou podporu podřízeným pedagogům.

V současnosti existuje základní představa o profesní přípravě učitelů, která zahrnuje i finanční model – má být zřejmé, jak se promítne DVPP do jejich odměňování. Vychází se ze zkušeností rezortu zdravotnictví, uvažuje se o podobném systému. Z hlediska užšího propojení pregraduálního a postgraduálního studia by se měla posílit role učitelských fakult jako základních center, které by se měly, zejména v první fázi nastupujícího učitele, stát supervizory.

MŠMT chce prosazovat pojetí učitelství jako pomáhající profese, podobně jako tomu u zdravotnických a sociálních pracovníků, psychologů. Učitel by měl pomáhat žákům projít vzdělávacím systémem.

Pedagogický výzkum by se měl stát specifickou linií podporovaných výzkumných činností v ČR. Proto je třeba na základě definované poptávky státu (k získání informací, které potřebuje pro formulaci vzdělávací politiky) podporovat linie výzkumu v oblasti školství.

V rámci DVPP je třeba rozlišovat typy specializační a prohlubující. Zde by se měla role učitelských fakult prohloubit, ale současně by mělo být vytvořeno konkurenční prostředí.

Prostřednictvím kariérního systému by ministerstvo chtělo směřovat k tomu, aby aktivity, které budou realizovány v DVPP, byly střednědobého a dlouhodobého dosahu. Aktualizační studium bude probíhat v rámci běžné práce učitelů ve škole, systém ho musí být schopen zhodnotit na základě portfolia každého učitele.

Kariérní systém se nesmí vyčerpat pouze účastí na kursech, musí obsahovat hodnocení, prováděné ředitelem školy a mentory a zahrnovat i výstupy z aktivit, které nejsou akreditovanou formou DVPP, jako je samostudium, účast na konferencích, návštěvy v hodinách jiných učitelů apod.

Navrhovaný model kariérního systému bude vyžadovat významné legislativní změny i finanční zabezpečení a měl by fungovat v období let 2015–2023. Pro pedagogické fakulty i ostatní aktéry by to mohla být výzva, jak posílit svoji roli v DVPP. Vzhledem k tomu, že téměř v každém kraji je fakulta připravující učitele, zdá se být tento model schůdný, relativně snadno proveditelný a ekonomicky výhodný.

T. Feřtek: Bude dnes existující struktura středisek vzdělávání v krajích zrušena a jejich činnost převedena na pedagogické fakulty nebo MŠMT preferuje jiný postup?

J. Nantl: Záleží na rozhodnutí vlády, lze to zařídit i jinak. S tím souvisejí dvě otázky, na jedné straně je třeba udržet stávající systém, na straně druhé není třeba být vlastníkem budov, kde se vzdělávání odehrává. V současné podobě není v silách státu zajistit DVPP plošně, v určitém rozsahu je ale nutné zachovat státní kapacitu, která by se měla týkat specializovaných témat národního významu.

MŠMT chce najít podobný model jako v oblasti zdravotnictví, který povede k tomu, že bude posílena role pedagogických fakult, případně i jiných krajských institucí. Národní aktivity budou soustředěny na velmi specializovaná pracoviště. Definitivní podoba systému profesního rozvoje učitelů je podmíněna schválením rozhodnutí vlády, je předčasné se zabývat podrobnostmi.

Celý průběh diskuse můžete sledovat ZDE.

Na www.skav.cz je k dispozici i video a zvukový záznam debaty.

Glosu Jany Hrubé Kdo by měl garantovat další vzdělávání učitelů? najdete ZDE.

1 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
9. ledna 2013 7:59  

Prostě- nevíme vůbec nic a navíc nejsou na to žádné peníze.