Jana Hrubá: Můžeme se radovat ze zlepšení v PISA 2012?

čtvrtek 5. prosince 2013 ·

Výsledky mezinárodního šetření dovedností patnáctiletých žáků v ČR vykázaly ve srovnání s poklesem v roce 2009 ve všech sledovaných gramotnostech mírné zlepšení, sestupný trend se zastavil. Můžeme s tím být spokojeni?

Výsledky českých žáků v mezinárodním srovnání 65 zemí představili 3. 12. 2013 ministr školství Dalibor Štys, ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal a národní koordinátorka projektu Jana Palečková.

Ve všech oblastech byli nejlepší žáci z asijských zemí, na první příčce Šanghaj. Za pozornost stojí klesající výsledky finských žáků, „skokanem roku“ by bylo možno nazvat Polsko, jehož podpora škol a učitelů stojí zřejmě za prozkoumání.

Naši žáci patří v matematické a čtenářské gramotnosti k průměru, jejich výsledky v přírodovědné gramotnosti jsou dlouhodobě nad průměrem.

Přes toto potěšitelné zjištění ukázalo šetření celou řadu často varujících okolností:

– Zajímavé je, že o zlepšení v matematice se zasloužili především žáci základních škol (zlepšení o 16 bodů), kteří dokázali vykompenzovat další zhoršení výsledků žáků víceletých gymnázií a nematuritních oborů středních škol a speciálních škol.

– Ve čtenářské gramotnosti se významně zlepšili žáci základních škol (o 21 bodů), ale i žáci nematuritních oborů středních škol (o 10 bodů), zatímco výsledky žáků čtyřletých gymnázií se zhoršily (o 13 bodů).

– V přírodovědné gramotnosti dosáhly zlepšení (o 17 bodů) opět žáci základních škol, ale zhoršili se žáci čtyřletých gymnázií (o 13 bodů) i víceletých gymnázií (o 12 bodů).

– Ve všech druzích škol kromě gymnázií se podstatně zvětšil podíl žáků s nedostatečnou úrovní matematické gramotnosti o 4,4 % na jednu pětinu (21 % – z toho chlapci 19 %, dívky 23 %). V roce 2003 to bylo 15 % chlapců a 18 % dívek.

– Současně se ve všech školách včetně gymnázií došlo k výraznému poklesu podílu nejlepších žáků (úroveň 5 a 6) o 5,4 % (z toho chlapců přes 14 %, dívek 11 %). V roce 2003 to bylo 22 % chlapců a 15 % dívek.

– Ve srovnání s rokem 2003 dále zesiluje vliv socioekonomického zázemí českých žáků na výsledky vzdělávání. ČR s 51 body patří k pěti zemím s nejsilnějším vlivem tohoto zázemí (průměr zemí OECD je 39 bodů).

– Rozdíly ve výsledcích uvnitř škol jsou podprůměrné, zato rozdíly mezi školami jsou nadprůměrné (působí 53 % rozdílů, průměr zemí OECD je 39 %).

– Řadíme se tak k zemím, kde mají žáci s podobným zázemím tendenci shromažďovat se ve stejných školách a kde vzdělávací systém funguje spíše selektivně. Vliv průměrného socioekonomického zázemí školy je druhý nejvyšší v zemích OECD.

– Statisticky významně se zhoršil vztah našich žáků ke škole. Index pocitu sounáležitosti se školou, který vyjadřuje, do jaké míry považuje žák školu za přátelské prostředí, je nyní mezi zeměmi OECD nejnižší.

– Čeští žáci vykazují v matematice podprůměrnou sebedůvěru, která výrazně negativně ovlivňuje jejich výsledky. Největší sebedůvěru mají žáci prvních ročníků čtyřletých gymnázií, kteří také mají nejlepší vztah ke škole jako takové. Středoškoláci nematuritních oborů si v matematice věří nejméně, nejhorší je také jejich vztah ke škole a pocit sounáležitosti se školou.

– Žáci základních škol a víceletých gymnázií mají obdobný vztah ke škole i pocit sounáležitosti se školou, sebedůvěra žáků na základních školách v matematice je však menší než sebedůvěra gymnazistů.

– Výsledky žáků v jednotlivých krajích jsou podivně rozkolísané. Například nejmenší zastoupení nejslabších žáků je v Karlovarském kraji (12 % v matematice), kde ještě v roce 2009 bylo zjištěno čtyřicetiprocentní zastoupení žáků nedosahujících základní úrovně ve čtenářské gramotnosti. V opačném gardu se tentokrát projevili žáci v Jihočeském kraji. Že by to bylo výběrem škol?

„Česká školní inspekce podrobí tyto výsledky komplexní sekundární analýze, abychom mohli poskytnout podrobnější informace o příčinách a důsledcích daného stavu, které by nastínily také možná řešení. V rámci komplexní inspekční činnosti budeme monitorovat podporu rozvoje a dosaženou úroveň žáků v klíčových gramotnostech,“ řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Zbývá se zeptat, co konečně udělá stát pro podporu škol, kde je soustředěno nejvíce žáků s nejslabšími výsledky.

Komplexní zprávu o hlavních zjištěních ze šetření PISA 2012 najdete ZDE.


0 komentářů: