IQ na vzestupu

J. R. Flynn odhalil jednu z nejvíce fascinujících záhad kolem výzkumu IQ – fakt, že každá následující generace dosahuje v IQ vyšších výsledků než ta předchozí.

Když sociolog James R. Flynn začal analyzovat výsledky IQ testů za více jak 50 let, všiml si něčeho zvláštního. V testech, které hodnotily každodenně používaná slova, vykazovali dospělí obrovské zlepšení – o téměř 18 bodů. Dávalo to smysl. Dnes mají lidé jiná povolání a mnohem více jich chodí na vysokou školu než v roce 1950. Když ale zkoumal výsledky dětí, překvapilo ho, že u dětí tak výrazný posun nenastal. Přitom obratnost v práci se slovy se obvykle projevuje už v nižším věku; děti slyší a vstřebávají rozšířenou slovní zásobu dospělých. To se ale nestalo. Dětské IQ se zvedlo jen o 4,4 %. „Růst IQ v čase vzbuzuje zajímavé otázky o americké společnosti“, říká Flynn, ze svého novozélandského domova, „a tato je z nich nejzajímavější.“

Flynn je na nejasné otázky zvyklý. Poté, co odhalil jednu z nejvíce fascinujících záhad kolem výzkumu IQ – fakt, že každá následující generace dosahuje v IQ vyšších výsledků než ta předchozí – strávil více jak 25 let snahou vysvětlit proč. Oním důvodem, říká Flynn, není to, že by se lidský mozek náhle a rychle vyvinul. Je tomu spíše tak, že spolu s modernizací jsme se na svět začali dívat skrze to, čemu říká „vědecké brýle“. Bezděčně rozřazujeme informace do abstraktních kategorií a rozeznáváme komplexní vztahy mezi koncepty – což jsou přesně ty schopnosti, které inteligenční testy posuzují.

Průměrný růst IQ o 30 bodů za poslední století je znám jako „Flynnův efekt“. Flynn se k tomuto převratnému objevu, stejně jako k novějšímu výzkumu růstu výsledků IQ u žen a u obyvatel rozvojových zemích, vrací ve své nové knize „Jsme stále chytřejší? Růst IQ ve dvacátém prvním století“.


Celý text si můžete přečíst ZDE.