McKinsey: Co s nezaměstnaností evropské mládeže?

Společnost McKinsey vydala zprávu o stavu nezaměstnanosti evropské mládeže.

Zdroj: Scio 20. 1. 2014


McKinsey se při zkoumání různých aspektů tohoto tématu zaměřila na čtyři otázky:

1. Je nezaměstnanost mládeže v Evropě výsledkem nedostatku dovedností, nedostatku příležitostí nebo nedostatku koordinace?

2. S jakými překážkami se mladí lidé potýkají na cestě mezi školou a zaměstnáním?

3. Které skupiny mládeže a zaměstnavatelů se setkávají s největšími problémy?

4. Jaké jsou možnosti řešení?

Výzkumníci McKinsey zjišťovali odpovědi mládeže, zaměstnavatelů a poskytovatelů postsekundárního vzdělávání v osmi evropských zemích (Francie, Německo, Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie) a zkoumali více než 100 programů postsekundárního vzdělávání v 25 zemích.

Výsledkem jejich výzkumu jsou následující zjištění:

1. Počet uchazečů o práci roste, ale zaměstnavatelé nemohou najít uchazeče s požadovanými dovednostmi – v řadě zemí se zvýšila zaměstnanost starších pracovníků a žen, což dále snižuje možnosti mladých lidí, podmínky zaměstnávání a propouštění jsou málo flexibilní.

27 % zaměstnavatelů uvádí, že nemohli v loňském roce sehnat zaměstnance s požadovanými dovednostmi, nejvyšší podíl těchto zaměstnavatelů je tam, kde je největší počet nezaměstnané mládeže. 74 % představitelů vzdělávacích institucí má za to, že poskytují odpovídající přípravu, totéž si myslí jen 38 % mládeže a 35 % zaměstnavatelů. Jen malý podíl vzdělávacích institucí spolupracuje se zaměstnávajícími organizacemi.

2. Mládež se setkává se třemi podstatnými překážkami:

a) náklady na vysokoškolské vzdělávání a životní náklady, zaujetí společnosti proti odbornému vzdělávání,

b) nedostatek přípravy studentů v oblasti všeobecné přípravy, a zejména nekognitivních (měkkých) dovedností, které jsou požadovány zaměstnavateli,

c) mladí lidé si neumějí najít zaměstnání, nemají přístup ke kariérovému poradenství, nesnaží se o stáže a praxe.

3. Problematický přechod ze školy do zaměstnání – pouze malé části studentů se dostane vysoké podpory při přechodu do zaměstnání – patří sem nejúspěšnější studenti, kteří sami vyhledávají pracovní příležitosti, a ti, kteří se „vezou s sebou“ a jsou méně motivovaní. Až 79 % studentů nemá dostatečnou podporu a jsou nespokojeni se svými vyhlídkami.

Mezi zaměstnavateli jsou nejspokojenější velké podniky a ti, kteří jsou ochotni a schopni investovat do odborného vzdělávání uchazečů. V nejhorší pozici jsou malé podniky, které si nemohou dovolit vzdělávání a vlastní přípravu uchazečů.

4. Existují vyzkoušené možnosti, jak ulehčit přestup ze školy do zaměstnání:

a) snížit náklady na studium tím, že se rozloží do jednotlivých modulů, nabízet možnosti půjček od finančních institucí nebo budoucích zaměstnavatelů,

b) vést studenty, zaměstnavatele a poskytovatele vzdělávání k tomu, aby věnovali větší pozornost připravenosti pro zaměstnání – studenti potřebují více informací, musejí plánovat do budoucna, zaměstnavatelé by měli spolupracovat s poskytovateli vzdělávání, seznámit je se svými potřebami, zaměstnavatelé by měli umožnit více stáží a praxe pro studenty,

c) vytvořit podpůrné struktury v rámci národních států – sledovat dlouhodobé trendy zaměstnanosti v jednotlivých profesích, spokojenost zaměstnavatelů s programy apod., využívat možnosti technologií pro přípravu studentů (simulace, hry),

d) zapojení Evropské unie – Evropská unie může hrát zásadní roli na poli informovanosti (informace o pracovním trhu, oborové zaměstnanosti apod., podpory mobility mladých lidí a v oblasti sdílení relevantních zkušeností a dobré praxe mezi členskými státy (o ohrožení pracovních míst automatizací viz ZDE).

Původní text zde.