Tereza Matějčková: Vysoké školy nevzdělávají. Jen umožňují nicnedělání

Kdo se rozhodne přečíst si knihu Josipy Roksaové a Richarda Aruma, musí počítat s tím, že na něho mnohokrát padne děs. Mladí lidé jsou nevzdělaní, obtížně vzdělavatelní a nedisciplinovaní – nejhorší ale je, že si svou neschopnost neuvědomují.

…Disciplína „spílání na líné studenty“, protože jsou podstatně línější než za starých dobrých časů, je oblíbená. Trochu do ní přispěli v roce 2011 i američtí sociologové Richard Arum a Josipa Roksaová, kteří se dlouhodobě zabývají univerzitním životem.

Jejich kniha Academically Adrift: Limited Learning on College Campuses (Akademická nezakotvenost. Omezené vzdělání na vysokých školách) vyděsila. Nejenže potvrzovala nejčernější obavy, ale navíc se opírala o výsledky dlouhodobého výzkumu, během nějž Arum a Roksaová sledovali 2300 mladých lidí na jejich cestě po vzdělání.

Na začátku, uprostřed a v závěru jejich studia na nejprestižnějších i méně prestižních školách je požádali, aby vyplnili takzvané Collegiate Learning Assessment (CLA) testy, které ověřují schopnost porozumět textu, rekonstruovat argument i dovednost písemného projevu. Řečeno jinak, zjišťovali, co se nazývá „kritické myšlení“ a co mnohdy samy vysoké školy „inzerují“ jako hlavní přínos vzdělání.

Arum a Roksaová dospěli k děsivému závěru. Mladí lidé se během čtyřletého bakalářského studia ve zjišťovaných dovednostech zlepšili pouze o statistickou odchylku a mnozí se dokonce propadli pod vzdělanostní úroveň, kterou měli při nástupu na vysokou školu.

Je však třeba zmínit i disciplínu navazující na „spílání na líné studenty“, již lze shrnout do otázky: „Co z nich proboha může vyrůst?“ Do ní se Arum a Roksaová zapojili novou knihou Aspiring Adults Adrift: Tentative Transitions of College Graduates (Nezakotvení aspiranti na dospělost. Nesmělé přechody studentů), jež v mnohém navazuje na jejich první dílo.

Arum a Roksaová jsou přesvědčeni, že doba rané adolescence, kterou současný mladý člověk nejčastěji tráví na univerzitě, je jednou z nejdůležitějších, ne-li vůbec nejpodstatnější pro jeho vývoj. Životní styl, který si mladý člověk během ní osvojí, může být oporou při nesnadném vstupu do dospělosti. Mnohem častěji si však v ní osvojí zvyky, které ho předurčí k bezcílnosti. Vysoké školy nejenže neplní svou vzdělávací funkci, ale poskytují mladým lidem prostor, který využijí k několikaletému nicnedělání…

Celý text si můžete přečíst ZDE.