Skupina ČEZ, která patří mezi neuspokojené zaměstnavatele, nedávno uskutečnila průzkum mezi 126 učiteli s aprobací fyzika, chemie, matematika a informatika. Za posledních deset let zájem žáků o tyto předměty o něco klesl, mírně vzrostl jen o výpočetní techniku.
„Tento výsledek potvrzuje, že studenti tyto technologie běžně používají, méně už se ale zajímají o to, jak vlastně fungují," říkají autoři ankety. Ti se soustředili hlavně na to, co o příčinách neutěšeného stavu soudí sami učitelé. Z jejich odpovědí vyplynulo, že za to do značné míry může zastaralý styl výuky, který neodpovídá potřebám současných studentů. Žáky totiž nejvíce zajímají experimenty, exkurze, edukační hry a praktické ukázky, na které však podle
22 procent dotazovaných pedagogů není čas, nebo chybějí odpovídající pomůcky (24 procent). Zároveň uvedli, že klasické učebnice je nezajímají skoro vůbec, zato je přitahují on-line aktivity a zábavné dokumenty.
„Témata z jednotlivých předmětů se neprolínají a třeba z fyziky se stal strašák. Přesto ale vhodnou motivací studentů, například návštěvami pracovišť Akademie věd, besedami s odborníky či reálnými pokusy, lze zájem o tyto obory zvýšit," říká Milena Pacáková z Prvního českého gymnázia v Karlových Varech.
O nutnosti nových forem výuky hovořila při své návštěvě Plzeňského kraje i ministryně školství Kateřina Valachová. Na zdejší pedagogické fakultě se jí dostalo podpory v názoru, že se musí změnit příprava budoucích učitelů polytechnických oborů. Jisté je, že otálet se nesmí
s novátorským přístupem
k výuce matematiky. Vláda totiž schválila novelu školského zákona, podle níž by se od roku 2021 vedle češtiny
a cizího jazyka povinně maturovalo i z královny věd. Ačkoliv se má zákon vztahovat jen na obory, kde bude dostatečná dotace hodin matematiky, nemusí stačit ani to. Právě z tohoto předmětu, který si maturanti zatím vybírají dobrovolně, nejčastěji propadají.
Členové České středoškolské unie přišli s návrhem, jak by se tento trend dal obrátit: „Ministerstvo školství by mělo výrazně podpořit výuku matematiky ve skupinách, jako je tomu například u cizích jazyků. Látka se lépe vysvětluje, přizpůsobuje se tempo, je více prostoru na dotazy
a předmět se pak stává oblíbenějším. Kromě školení pro učitele je klíčové matematiku na středních školách více individualizovat," říká předseda unie Štěpán Kment. Ve svých podnětech jdou středoškoláci ještě dál, když ministerstvo žádají, aby předkládané rozdělování hodin matematiky zohlednilo v chystané změně financování regionálního školství. Do něj zatím plynou peníze tzv. na žáka, takže snahou každé základní
a střední školy je mít co nejplnější třídy.
Ministryně Valachová již avizovala, že chystá radikální obrat, kdy by se školy měly financovat „na učitele", přičemž se zohlední i další faktory jako začleňování handicapovaných žáků nebo výchova těch výjimečně nadaných… Zaměstnavatelům i žákům chce Kateřina Valachová vyjít vstříc přeregistrací středních škol v pětiletém intervalu. Pokračovat by měly jen ty, jejichž absolventi se snadno uplatňují na trhu práce.
Celý text včetně grafů najdete ZDE.
Kateřina Perknerová: Fyzika a matematika se učí postaru, děti nebaví
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (186)
- inovativní vzdělávání (148)
- názory (19)
- NÚV (1)
- odborná literatura (639)
- pedagogické asociace (98)
- pozvánky (3)
- PR článek (1)
- profese učitele (386)
- projekty (21)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (169)
- školství v regionech (95)
- školství v zahraničí (66)
- výchova (213)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (324)
- výzkum a hodnocení (531)
- vzdělávací politika (770)
- zajímavé tipy (658)
- zaujalo nás (829)
Archiv
- ► 2024 (264)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
0 komentářů:
Okomentovat