Monika Komárková a kol.: Výzkumné šetření sociální integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných základních škol

úterý 3. května 2016 ·

Cílem tohoto článku je zprostředkovat průběh a výsledky výzkumného šetření studentek oboru Učitelství pro 1. stupně ZŠ Univerzity Palackého v Olomouci zaměřeného na integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do základních škol.



Komárková Monika, Kotrlá Jana, Krakovská Denisa, Pěnkavová Tereza, Zittová Aneta, Žaláková Ludmila

První část článku se zabývá použitou výzkumnou metodou – sociometrií a postupem při integraci. Druhá část je zaměřena na konkrétní základní školy zapojené do výzkumu a to se zaměřením na integrované žáky navštěvující čtvrté a páté ročníky daných škol a také na zkušenosti učitelů konkrétních tříd, které se výzkumného šetření zúčastnily. Sledována je především jejich odborná informovanost, průběh vyučování a hodnocení individuální integrace žáka. Třetí část se zabývá vyhodnocením výsledků výzkumného šetření a otázkami, které z nich plynou.


Pojem integrace
je v současné době skloňován ve všech pádech a právě tento článek se problematikou integrace, neboli česky,,začleňování“, zabývá. V České republice se o integraci snažíme teprve od počátku 90. let a podmínky a připravenost jsou na základních školách velice rozdílné. Proto bylo výzkumné šetření, o kterém tento článek pojednává zaměřeno na sledování sociálních vztahů ve třídách s integrovaným žákem nebo i několika integrovanými žáky, ale i na celkovou připravenost škol na správné začleňování dětí nejen do školního ale i sociálního prostředí…

Pro zkoumání samotné problematiky integrace byla zvolena metoda sociometrie, tedy „soubor specifických výzkumných postupů, které slouží ke zjišťování, popisu a analýze směru a intenzity mezilidských vztahů, jak se projevují v malých sociálních skupinách“ (CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu. 1. vydání. Praha: Grada, 2007).

Každá malá sociální skupina má určitou vnitřní strukturu. Existují zde určitě vztahy a to vztahy formální, jako podřízenost nebo nadřízenost a také vztahy neformální, které vznikají spontánně na základě právě probíhající situace. Sociometrickou technikou pro samotné šetření bylo zvoleno pozorování a sociometrický test.

A právě sociometrický test byl stěžejní technikou pro získání informací o vztahových vazbách v sociální skupině. Pomocí sociometrického testu se zjišťují pozitivní sociální volby, jako sympatie nebo preference, a také negativní volby, jako například odmítání. Sociometrický test obsahuje jednu nebo více otázek, které umožňují všem členům sociální skupiny volit partnery pro určité situace nebo určité společné činnosti. Zadává se zkoumaným osobám většinou písemně, přičemž tyto osoby odpovídají uvedením příslušných jmen. Obsah otázek je závislý vždy na konkrétním cíli sociometrického šetření.


První sledovanou školou byla plně organizovaná městská škola, která se nachází v blízkosti několika sportovišť a přírody. Jedná se o instituci velice otevřenou veřejnosti. Škola spolupracuje s řadou organizací, firem a především s rodinami jejich žáků.

Ve čtvrtém ročníku bylo přítomno 19 žáků, z toho 7 dívek. Z těchto 19 žáku jsou 3 žáci integrovaní a 5 žáků má jiné specifické poruchy učení či chování. Konkrétně se v této skupině jednalo o potíže dysgrafické a dysortografické, o oslabení percepčně-motorických složek; percepční potíže, mírné potíže v psaném projevu; dysortografie, dyslexie; obtíže ortografického a dysortografického charakteru; oslabení percepčně-motorických funkcí.

Při práci s dotazníkem vystupovali žáci ve skupinách většinou klidně, někteří se však přeli a byli hluční.

Žáci vzdělávaní podle IVP: První žák je integrován s poruchou percepčně-motorických funkcí, dyslexií a dysortografií. U tohoto žáka je nutné respektovat jeho osobní tempo, zadávat k vypracování kratší celky a poskytnout mu delší čas na kontrolu, zaměřit se na čtení s porozuměním. Žák s ostatními spolupracoval, nedělalo mu problém se na něčem dohodnout. Podle dotazníku jej spolužáci vnímají jako dobrého kamaráda a chovají k němu sympatie.

Druhý žák je integrován s dysortografií, dyslexií a dysgrafií. U žáka je třeba zohlednit pracovní tempo při čtení a psaní, zkrátit diktáty a jiné písemné práce, tolerovat specifickou chybovost při psaní a zhoršenou úpravu sešitů. Žák také potřebuje dostatečnou časovou dotaci při práci s texty. V kolektivu ostatních se zmiňovaný žák choval naprosto klidně a podobně jako žák 1 je svými spolužáky vnímán spíše kladně. Podle dotazníku je vůdcem třídy „Protože je srandovní.“, ale také osobou, kterou někteří jako první podezírají, když se stane nehoda.

Třetí integrovaný žák má oslabené percepčně-motorické funkce, dyslexií, dysortografií, dysgrafií a nevyzrálostí CNS. Tak jako u druhého žáka je třeba i tomuto zajistit dostatečnou časovou dotaci při práci s texty a zohlednit jeho pracovní tempo při čtení a psaní. Dále také zkrátit zadání písemné práce a tolerovat jeho specifickou chybovost. Tento žák se v dotazníku objevil (mezi jinými) pouze na pozici nemožného spolužáka, a to protože „Je pomalejší než ostatní.“

Vyučující by dle rozhovoru, který proběhl po dokončení samotného testu, byla ráda, kdyby měla ve třídě na pomoc pedagogického asistenta. Podle svých slov na žáky musí být přísná (obzvláště na jednoho agresivního žáka), aby výuka probíhala plynule. Ve chvíli kdy integrovaní žáci ještě pracují, zadává ostatním žákům další práci k udržení potřebného klidu ve třídě. S dětmi má ale dobrý vztah. V době našeho pozorování si na začátku hodiny povídali o uplynulém víkendu a bylo patrné pozitivní klima třídy.


Schéma č. 1: Škola č.1, 1.–4.třída




Závěr

Úmluva o právech dítěte uvádí: „Právo duševně či tělesně postižených dětí požívat plného a řádného života v podmínkách zabezpečujících důstojnost a umožňujících aktivní účast dětí ve společnosti.“(Úmluva o právech dítěte. Ostrava: Aries, 1993). Dle výzkumného šetření je ale již na první pohled patrné, že pozice integrovaných žáků ve třídách jsou různorodé. V několika třídách se ale opakovala situace, kdy byla integrovaným žákům vyhrazena okrajová nebo nepřátelská pozice. A to buď role nemožného spolužáka, nebo sociálního outsidera. Následuje tedy otázka, zda je plošná integrace žáků, kteří by přešli ze škol praktických na běžné základní školy, vhodná z pohledu zařazení se do kolektivu? V souvislosti s tím by se také mělo uvažovat nad možností, zda integrace může zvýšit procento šikany na školách?

Jak ukázalo výzkumné šetření, tak již nyní se najdou školy, které si z finančních nebo jiných důvodů nemohou dovolit žákům zajistit odborného asistenta. Proto připadá v úvahu se ptát, zda je české školství připraveno na tak rozsáhlou integraci, jakou přinese zrušení praktických škol. Připravil již stát vhodné podmínky pro práci pedagoga, postiženého žáka a i ostatních dětí? Samotné školy jistě vědí, co inkluze přináší jak z hlediska výuky, obstarávání financí a komunikací s rodinou a také pedagogicko-psychologickou poradnou, ale jsou na integraci připraveny také z hlediska socializace a personalizace?

Otázek k diskusi existuje celá řada, ale jediné věrohodné odpovědi přinese až samotná realizace.


Celý text s dalšími grafy si můžete stáhnout ZDE.

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
4. května 2016 9:29  

Zajímavá studie. V celkovém textu je ale ještě dost chyb - chtělo by to znovu pročíst a opravit :-) A následně se pustit do podobné studie na druhém stupni a také najít třídu, kde je integrovaný žák s LMP.

Pavel PEŠAT řekl(a)...
4. května 2016 9:59  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel PEŠAT řekl(a)...
4. května 2016 13:31  

Škoda, že v jejich výběrovém souboru nebyly aktuálně nejdiskutovanejší případy žáků s lehkým mentálním postižením, počet žáků ve třídě je přibližně průměrný a nekorelovala se sociometrie s etnicitou. Závěry jsou obecně v souladu s jinými šetřeními, která naznačují, že na prvním stupni je míra sociální intergrace žáků se SVP docela dobrá - z těchto šetření ovšem není tak úplně zřejmé, zda to není spíše vývojová "normalita" a že žáci na prvním stupni individuální pedagogický přístup ke spolužákovi ještě nevnímají jako problém pro své sociální vztahy. Ovšem, s rostoucím věkem se zřejmě problém začíná projevovat výrazněji, což se v šetření také opakovaně projevilo. Svést to vše na nedostatky v pedagogické práci učitele by zřejmě bylo příliš jednoduché...

Miroslav Klempar řekl(a)...
4. května 2016 21:27  

Takže jestli jsem to dobře pochopil, tak se autorka článku snaží naznačit, že jsou součastní žáci netolerantní a neschopni jakéhokoliv sociálního soužití.

Dále tvrdí, že čitelé jsou absolutně bezbraní a paní ministrině je lhářka, když pedagogy ujistila, že na podpůrná opatření, včetně asistentů pedagoga peníze budou.

Když už autorka tohoto paskvilu píše o struktuře sociální skupiny, tak je to právě různorodost, která tvoří strukturu sociální skupiny.

Autorka tohoto paskvilu zneužila práci studentů ke svým zvrhlým cílům.


Pavel PEŠAT řekl(a)...
4. května 2016 23:05  

TO MK: zřejmě by bylo zapotřebí nemeditovat o tom, co jste jak pochopil a zda správně, a místo toho začít trénink čtení s porozuměním...