Emoce nejsou nepřítelem racionálního uvažování, uvádí studie analyzované na serveru EdWeek. Mary Helen Immordino-Yang, která vyučuje vzdělávání, psychologii a neurovědu na Jihokalifornské univerzitě, popisuje emoce jako kormidlo našeho uvažování.
Zdroj: Scio 4. 5. 2016
Její studie odhalila, že studenti při hledání řešení matematického problému vykazují emocionální aktivitu dříve, než jsou schopni přesně artikulovat pravidla – před vědomým zpracováním úkolu prostě mají pocit, že je něco správné řešení. Tento pocit je emocionální odpovědí na zadání a je prvním znamením, že se dotyčný učí ze zkušenosti s daným úkolem.
Pacienti s poškozením mozku, které znemožňuje spojení emocionální části a části zabývající se kognitivními strategiemi, se nemohou poučit ze svých chyb a volí nevhodná řešení i tehdy, kdy již pravidla znají. Pokud myšlení není spojené s emocemi, mozek si fakta nepamatuje nebo o nich tolik nepřemýšlí.
Při aplikaci těchto zjištění na školní třídu je zřejmé, že studenti, kteří nemají k dané výuce žádný emocionální vztah, si učivo hůře pamatují a mají problémy s jeho aplikací. Negativní emoce však do procesu učení zasahují negativně, protože soupeří s běžným uchopením nových konceptů. Žáky je proto třeba učit dovednosti nadchnout se i pro ne úplně zábavný předmět.
Studie však ukazují, že zájem studentů v průběhu školní docházky spíše upadá – např. německé výsledky u žáků druhých až čtvrtých tříd potvrdily vzestupnou tendenci negativních pocitů jako úzkost z testů nebo nuda v hodinách matematiky, což se postupně projevilo i na výsledcích ročníkových testů.
Autorka studie Stephanie Lichtenfeld popisuje koloběh zpětné vazby – ti, kdo mají na začátku z matematiky strach, mají v testování horší výsledky, a ti s horšími výsledky pak mají z matematiky větší strach. Podobnou smyčku vytváří nuda a nezájem, naopak pozitivní koloběh vyvolává počáteční nadšení.
Školy by se proto měly zaměřit na pozitivní emoce v počátcích školní docházky, a to i proto že negativní emoce se podle jiné německé studie mezi spolužáky šíří. I když si děti své kamarády nevolí podle počátečních školních emocí, po určité době se v přátelských skupinách negativní emoce jako vztek, úzkost nebo bezmoc rozmáhají, zatímco potěšení nebo hrdost ne.
Immordigo-Yang proto doporučuje: předkládat dětem problémy s otevřeným koncem, podporovat u žáků jejich intuici a soustředit se spíše na nalezení smyslu probírané látky než na odlehčování výkladu vyprávěním vtipů.
Původní text.
Emoce versus učení
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (73)
- dětská literatura (21)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (34)
- informační technologie (174)
- inovativní vzdělávání (137)
- názory (12)
- NÚV (1)
- odborná literatura (618)
- pedagogické asociace (81)
- pozvánky (1)
- PR článek (1)
- profese učitele (357)
- projekty (19)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (139)
- školství v regionech (64)
- školství v zahraničí (61)
- výchova (195)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (313)
- výzkum a hodnocení (454)
- vzdělávací politika (586)
- zajímavé tipy (636)
- zaujalo nás (787)
Archiv
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
0 komentářů:
Okomentovat