Anna Tyzack popisuje prostřednictvím britského deníku The Telegraph americký program zaměřený na výuku emoční inteligence testovaný ve školkách a na základních školách v Londýně. Její syn Hektor, který jednu z testujících kolek navštěvuje, se neustále a upřímně ptá na její pocity a mluví o těch svých.
Zdroj: Scio 2. 3. 2016
Program se jmenuje RULER, což je anglická zkratka prvních písmen jeho šesti bodů – rozpoznat své emoce, porozumět jim, pojmenovat je a vyjádřit je regulovanou formou.
Hektor každé ráno označí svou náladu na „náladometru“ podle barev (červená = naštvaný, modrá = smutný, zelená = chladný, žlutá = šťastný). Je vyzván, aby řekl, proč si myslí, že je naštvaný nebo smutný, a učí se povzbuzovat své kamarády (vzít za ruku prý pomáhá nejvíc).
Marc Brackett, psycholog z Yaleské univerzity, který program vyvinul, je přesvědčen, že emoční inteligence se dá naučit. Pokud dítěti ukážeme, jak emoce pojmenovat a vyjádřit, rodiče i učitelé ho pak mohou lépe podpořit. Výsledkem jsou podle Bracketta šťastnější a zdravější děti, které dosahují lepších výsledků a dělají lepší rozhodnutí ve svých životech a vztazích. Emoční vzdělanost a schopnost poznat vlastní pocity jsou podle něj neocenitelné dovednosti, protože emoce ovládají naši pozornost, rozhodování, vztahy a zdraví.
I vévodkyně Kate Middleton na svém blogu nedávno uvedla, že Britové by se měli učit o svých pocitech víc mluvit. Britské děti se skutečně v nedávné studii životní spokojenosti umístily až na třináctém místě ze šestnácti zemí. Jako své nejčastější problémy přitom uváděly vzhled svého těla a školu.
Program RULER zaznamenal velké úspěchy ve Spojených státech, kde trpí úzkostí zhruba každý pátý adolescent. Po zavedení programu školy uváděly mezi dalšími méně šikany a lepší studijní výsledky dětí. Stát se součástí programu může učitel už po čtyřdenním školení na Yaleské univerzitě.
Do Británie program přivezla Lulu Lucock z Hektorovy školky, která jej „pobritštila“, a zatím se setkává s veskrze pozitivními reakcemi. Vyzývá také rodiče, aby s dětmi na programu pracovali, a to nejen s „náladometrem“, ale také třeba s „Listinou nálad“, která stanoví, jak se chtějí členové domácnosti (třídy, školy) spolu cítit.
Původní text.
Emoční inteligence se dá naučit
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Témata článků
- akce (1)
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (73)
- dětská literatura (18)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (31)
- informační technologie (152)
- inovativní vzdělávání (124)
- názory (5)
- NÚV (1)
- odborná literatura (564)
- pedagogické asociace (77)
- PR článek (1)
- profese učitele (264)
- projekty (5)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (119)
- školství v regionech (48)
- školství v zahraničí (49)
- výchova (172)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (277)
- výzkum a hodnocení (382)
- vzdělávací politika (438)
- zajímavé tipy (577)
- zaujalo nás (702)

Archiv
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
- ▼ 2016 (322)
- ► 2015 (303)
0 komentářů:
Okomentovat