Jan Mlejnský: Průmysl 4.0: fenomén, nebo realita?

pátek 28. října 2016 ·

„Nesdílím názor, že všichni dělníci přijdou o práci, odborní pracovníci budou vždy zapotřebí, nicméně změna se může, a již dnes to pracovníci některých podniků pociťují, dotknout pomocného, manipulačního a neodborného personálu. Pokud budeme schovávat hlavu do písku a nebudeme toto riziko řešit s předstihem, sami je zvětšujeme. Například příprava změny vzdělávání dětí a mládeže je dlouhý proces. Stejně tak různé možnosti rekvalifikací pro pracovníky,“ uzavírá autor článku.

Zdroj: Hospodářské noviny 19. 10. 2016, příloha ICT revue


Výraz Průmysl 4.0 se v poslední době objevuje v mnoha (nejen) odborných periodikách a je diskutován na nejrůznějších konferencích (například v Davosu). Objevuje se jak v roli nadějné cesty k efektivnějšímu průmyslu, tak v roli strašáka ve smyslu "bojte se o práci".

Pod sousloví Průmysl 4.0 jsou zahrnovány nejrůznější definice a vlastnosti. Co je však jeho podstatou? Zavádění inovací ve smyslu Průmyslu 4.0 je v podstatě příchodem čtvrté průmyslové revoluce. Jenže co to znamená v praxi? V podstatě se jedná o zavádění inteligentního počítačového řízení, samozřejmě v přímé vazbě na mechanické prvky a další elektroniku. Inteligentní řízení může být nejen částečně, ale dokonce i zcela bezobslužné – potom hovoříme o umělé inteligenci.


Nejde o nic nového

Mnozí lidé namítají, že Průmysl 4.0 není nic nového. V podnicích především výrobního charakteru je tento trend rozvíjen již delší dobu. Je to pravda, jednotlivá lokální řešení již dávno existují a vytvářejí vysokou přidanou hodnotu. Nicméně nynějším cílem je tato lokální řešení spojit v plnohodnotné celky s interagujícím řízením. Kde je přesně hranice, je těžko stanovitelné. Důležité je, že se nejedná o převratnou novinku pro budoucnost, ale o průběžný proces, ve kterém se již nacházíme a který se bude pouze zrychlovat.


Co přinese Průmysl 4.0?


Úsporu pracovníků

Základním přínosem je zavedení bezobslužných procesů ve výrobě. Procesů, které dokážou reagovat na vnější podněty, vyhodnocovat situace a přizpůsobovat se jim. Když pomineme, že stroj, na rozdíl od obsluhy, nepotřebuje přestávky na odpočinek (pouze na údržbu), je hlavním přínosem jednak spolehlivost, jednak stabilní produktivita. V okamžiku, kdy inteligentní řízení dokáže "přemýšlet", je také menší potřeba kontrolních a servisních pracovníků, kteří bdí nad jeho chodem.

Díky menší náročnosti na pracovní síly bude možné přenášet výrobu zpět západním směrem, neboť na východ byla stěhována právě především z důvodu levných pracovních sil.


Kvalitu

Hodně diskutovanou otázkou je, zda inteligentní továrny dokážou skutečně produkovat výrobky ve větší kvalitě i bez lidské kontroly. Odpověď je jednoduchá: „Ano, ale…". Je totiž třeba mít procesy výroby nastaveny kvalitně. Celkový model musí předpokládat i různé nestandardní události a musí být schopen autokorekčních mechanismů. Sice se v některých případech do praxe již zavádí samoučící se inteligence, ale zatím to jsou spíše výjimky. Nicméně právě v samovzdělavatelné inteligenci řídicích procesů je velká budoucnost. Například Siemens ve svém závodu v Amberku, kde zavádí automatizované řízení, dosahuje hladiny kvality výroby 99,998 %.


Je třeba vidět i rizika

Uvedli jsme dvě zajímavé oblasti přínosů. Nicméně je třeba říci i to, že každý pokrok má i své záporné stránky. Historie nás učí, že jednotlivé "průmyslové revoluce" přinesly s sebou i změnu sociálně-ekonomickou. Jedním z asi nejbolestnějších důsledků je riziko ztráty pracovních míst v určitém segmentu trhu. Nesdílím názor, že všichni dělníci přijdou o práci, odborní pracovníci budou vždy zapotřebí, nicméně změna se může, a již dnes to pracovníci některých podniků pociťují, dotknout pomocného, manipulačního a neodborného personálu. Pokud budeme schovávat hlavu do písku a nebudeme toto riziko řešit s předstihem, sami je zvětšujeme. Například příprava změny vzdělávání dětí a mládeže je dlouhý proces. Stejně tak různé možnosti rekvalifikací pro pracovníky.

Jan Mlejnský, produktový manažer pro výrobu systémů Helios, Asseco Solutions


Základní komponenty Průmyslu 4.0


Internet věcí (IoT – Internet of Things)

V podstatě jde o propojení jednotlivých zařízení prostřednictvím internetu bez účasti člověka. Principem je sběr dat z různých senzorů a čidel a jejich sdílení za účelem dalšího využití. Pro vyhodnocování získaných dat se dá využít tzv. technologie big data. Internet věcí je nedílnou součástí Průmyslu 4.0, nerozvíjí se jen směrem průmyslově výrobním. Stále častěji je diskutován a zkoušen i u koncových spotřebitelských zařízení, která díky této technologii dokážou kohokoli – člověka či jiné zařízení – informovat o svém stavu. S trochou nadsázky: lednička nám pošle třeba na mobil zprávu o tom, že dochází mléko. V pokročilejších vizích jej i sama objedná. Otázkou je, zda to budeme chtít, či nikoli, nicméně technologické limity nebudou.


Robotická automatizace (RPA – Robotic Process Automation)

Její podstatou je nahrazení lidské činnosti především u opakujících se procesů. Za pomoci různých technických řešení, senzorů a softwarů lze poměrně jednoduše zabezpečit nejen pevně dané procesy manipulací či spuštění odezev, ale také například automatické čtení a vyplňování dotazníků. Neboli zabezpečení rolí, které dříve vykonávali lidé.

0 komentářů: