Tento příspěvek prezentuje dílčí výstupy diplomové práce, která je zaměřena na oblast malotřídního školství a blíže se zabývá vývojem školství v obci Větřkovice od počátku do současnosti, tedy od roku 1780 do 2017. Jedná se o případovou studii historickosrovnávacího charakteru, která vznikla analýzou dobových kronik, třídních výkazů a výročních zpráv o činnosti školy. V empirické části je nastíněn vývoj vzdělávání v této malotřídní škole z pohledů jeho aktérů v historickém diskurzu.
…V celé případové studii bylo nutno zpracovat velké množství historických dokumentů. Velmi obtížná práce byla zejména s původními ručně psanými spisy, které byly zaznamenány v německém jazyce. Prvotní pokusy o překlady textu narazily na překážky související s vývojem jazyka. Historické texty mají zcela odlišný slovosled a mnohde se využívá slov, jež se v dnešní době nepoužívají. Důkladná činnost při zpracování kronik narážela i na další obtíže související s chybějícími, zaměněnými či nepřesnými údaji. V těchto případech bylo nutné dohledávat další zdroje v podobě školních výkazů, výročních zpráv a získané informace z kronik upřesňovat, porovnávat a doplňovat. V některých obdobích nebylo možné nalézt podstatné informace o počtu žáků, průběhu výuky, učitelích či používaných učebních pomůckách. I přes všechna úskalí se podařilo získat mnoho potřebných a zajímavých údajů, které poskytují obraz související s historií školství ve Větřkovicích…
1. Malotřídní školy v České republice a školství ve Větřkovicích
Malotřídní školy jsou nejstarším útvarem základního školství. Jejich rozvoj je velmi úzce spojený s vývojem a životem na vesnici, v níž působí. (Musil, Sedláček, 1964) Jsou typem neúplně organizované základní školy, která má méně než pět tříd. V naší zemi může být takto organizován pouze první stupeň ZŠ. Nejčastěji bývají provozovány jako dvojtřídní, pak trojtřídní. Nejméně se setkáváme s jednotřídními a čtyřtřídními malotřídními školami. Toto dělení závisí na počtu tříd, do nichž jsou jednotlivé ročníky rozřazeny. Běžné je spojení školy s dalším školským zařízením (s mateřskou školou, školní družinou a školní jídelnou). (Trnková, Knotová, Chaloupková, 2010)
Musil a Sedláček tímto názvem označují školu, která má ve třídě „buď všechny ročníky, nebo v každé třídě více než jeden ročník.“ (Musil, Sedláček, 1964, s. 5) Podle současných autorek je za malotřídní školu „označována taková škola, v jejíž alespoň jedné třídě jsou vyučováni žáci více než jednoho ročníku.“ (Trnková, Knotová, Chaloupková, 2010, s. 11) Tyto školy patří k důležitým institucím v obci, které se zabývají nejen výchovou a vzděláváním dalších generací, ale také určitou mírou přispívají k rozvoji kulturního i společenského života občanů, pomáhají v budování identity dětí s místem bydliště a udržování tradic v obci. Nejenže škola ovlivňuje život v obci, také obec má vliv na samotnou školu. (Trnková, Knotová, Chaloupková, 2010)
Vznik elementárních škol u nás souvisí se zavedením povinné šestileté školní docházky v roce 1774. Byly zřízeny tři typy škol, a to triviální, hlavní a normální. Žádná z nich však neměla tolik tříd, kolik měla ročníků. První školy vznikající na našem území byly v podstatě všechny organizovány malotřídně. (Šafránek, 1913)
Základem tereziánské reformy bylo vybudování sítě škol ve všech farních obcích. Obec Větřkovice náležela k blízké obci Březová a také byla přiškolena k její farní škole. Z přiškolených obcí to měly větřkovské děti do školy nejdále a mohly ji navštěvovat jen v letních měsících. Proto byla vybrána první nekvalifikovaná učitelka (její jméno nebylo v kronice uvedeno) a vyučování probíhalo ve Větřkovicích v domě č. p. 3. Dnes se dochovaly pouze základy první školní budovy na zahradě rodinného domu. V letech 1790 až 1800 byla postavena dřevěná škola, č. p. 73. Ta byla v roce 1838 zbořena z důvodu nedostatečných prostor a byla postavena první zděná škola i s hospodářskými budovami. Zlomovým krokem v historii vzdělávání ve Větřkovicích byl rok 1877, kdy došlo k položení základního kamene trojtřídní školy utrakvistické. Ve stejném roce byla stavba dokončena. (Kronika Větřkovic z let 1298–1945)…
Celý text studie si můžete stáhnout ZDE.
Gabriela Grodová: Význam malotřídní školy ve Větřkovicích pro život v obci
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (187)
- inovativní vzdělávání (150)
- názory (19)
- NÚV (1)
- odborná literatura (642)
- pedagogické asociace (107)
- pozvánky (1)
- PR článek (1)
- profese učitele (386)
- projekty (21)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (176)
- školství v regionech (105)
- školství v zahraničí (66)
- výchova (216)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (333)
- výzkum a hodnocení (557)
- vzdělávací politika (829)
- zajímavé tipy (663)
- zaujalo nás (840)
Archiv
- ► 2024 (303)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ▼ 2017 (313)
- ► 2016 (322)
- ► 2015 (303)
- ► 2014 (306)
- ► 2013 (310)
- ► 2012 (266)
- ► 2011 (255)
- ► 2010 (254)
Česká škola
Šéfredaktorka
Akce
Výtvarné umění

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
0 komentářů:
Okomentovat