Jaroslav Thraumb: Vliv youtuberů na myšlení mladých je obrovský. Nikdo o tom však nemluví

středa 23. srpna 2017 ·

Sféra videoobsahu se pomalu, ale jistě definitivně přesouvá z televizorů na internet. Jedním z klíčových průkopníků v tomto směru byla internetová televize Netflix, která jako první výrazně oddělila předplacený audiovizuální obsah od nutnosti použití satelitního přijímače. Z tohoto trendu vzešel fenomén Youtube jako jeden z čerstvých prvků zábavního průmyslu a moderní forma potenciálního nemalého výdělku, kde si můžete, i v relativně miniaturních českých podmínkách, vydělat až stovky tisíc měsíčně. A svůj druhý domov si na Youtube našli především děti a mládež; mají čas, nápady, energii, chuť, diváky i popularitu.

Zdroj: www.forum24.cz 5. 8. 2017

Sféra videoobsahu se pomalu, ale jistě definitivně přesouvá z televizorů na internet. Jedním z klíčových průkopníků v tomto směru byla internetová televize Netflix, která jako první výrazně oddělila předplacený audiovizuální obsah od nutnosti použití satelitního přijímače. Z tohoto trendu vzešel fenomén Youtube jako jeden z čerstvých prvků zábavního průmyslu a moderní forma potenciálního nemalého výdělku, kde si můžete, i v relativně miniaturních českých podmínkách, vydělat až stovky tisíc měsíčně. A svůj druhý domov si na Youtube našli především děti a mládež; mají čas, nápady, energii, chuť, diváky i popularitu.

Ale za tím vším se skrývá také jeden nenápadný problém, který může být v dlouhodobém měřítku vážně alarmující. Když pomineme obrovský ziskový potenciál, youtubeři mají také bezprecedentní moc. Jejich vliv by se dal s trochou nadsázky přirovnat k novinářům, s tím rozdílem, že novinář musí respektovat žurnalistickou etiku, a pokud ji závažně poruší, jen velmi těžko najde v budoucnu uplatnění. U youtuberů tato překážka odpadá, nemusí mít vůči nikomu a ničemu žádnou zodpovědnost, nikomu se nezpovídají, a tak jediné, čím je jejich obsah ohraničen, je zákon. Ve jménu svobody slova si tak mohou ve svých videích říkat beztrestně prakticky cokoliv.

A v tom vězí obrovská rizika. Na videoscéně, která se neustále rozrůstá a jejíž komunita jen v Česku momentálně čítá přinejmenším tisíce lidí, se totiž objevuje i řada těch, kteří mají zájem na tom se svými diváky z jakýchkoliv důvodů manipulovat, anebo to dělají zkrátka proto, že je to baví. A diváci – lidé v kritickém věku, často ovlivnitelní a názorově ještě nezformovaní a neukotvení – mají ve svých youtuberech vzor, a tak je často skutečně napodobují, důvěřují jim a následují je. Problém je, že nemálo youtuberů tvoří obsah, který zrovna není hoden následování.

Namátkou třeba Filip Grznár, kulturista, který si pro svá videa zvolil image nihilistického feťáka. Neustále nadává, uráží všechny okolo sebe, probouzí v lidech nenávist, podporuje konzumaci nebezpečných protizákonných látek a profiluje se celkově jako archetyp všeho, čím nechcete být, až vyrostete. Jenže mladí chtějí být jako on. A tak ho následují. Často slepě. A není zdaleka jediný; dalším na ráně je třeba takzvaný Pstruh, jehož některá videa dokonce vyznívají silně rasisticky a homofobně. A nebo MikeJePan, jehož obsah je studnicí urážek vůči policistům a českému justičnímu systému. Ve svých videích nejenže často přichází do přímého osobního konfliktu s muži zákona, ale záměrně tyto konfrontace vyvolává, natáčí a policisty zesměšňuje a uráží.

Podobně nedůstojného obsahu se dá na Youtube najít celá řada a mladé teenagery vzdorovité povahy bohužel právě tento druh zábavy přitahuje. Naštěstí je ještě pořád většina Youtube obsahu založena na ryzí povrchní zábavě, která nemá motivaci ani potřebu nikoho jakkoli názorově ovlivňovat. Mezi nejoblíbenější patří třeba Stejk, Hoggy nebo Jirka Král (poslední jmenovaný už se blíží k jednomu milionu odběratelů); všichni se zaměřují skutečně jen na zábavný obsah a vesměs se vyhýbají vážnějším, či dokonce politickým tématům. Jedním z mála známých a hojně sledovaných youtuberů, kteří politiku a další vážná témata ve svých videích řeší, je Martin Rota, jehož názory se ale dají považovat za vyspělé a umírněné.

Přesto lze na Youtube pohlížet mj. jako na určitou negativní daň za liberální internet. Řada mladých diváků totiž ve „svých“ youtuberech spatřuje silné patriarchální vzory, a pokud by této situace chtěl některý z nich využít, bezpochyby k tomu má zdaleka nejjednodušší prostor ze všech subjektů činných na internetu. Zdá se, že dilema, nakolik zasahovat do obsahu a omezovat svobodu, bude dříve či později muset řešit i Youtube. Rozhodně by obsah neměl být cenzurován, ale na tom, že by děti neměly vyrůstat ve světě, kde nejvyšší autoritou je jejich vrstevník s kamerou a střihačským programem, se asi shodneme všichni, a tak by se o tomto problému aspoň mělo více hovořit, což se v tuto chvíli neděje. Pro většinu lidí i rodičů tak Youtube zatím zůstává jen nevinnou infantilní zábavou.


K tématu čtěte také ZDE.

0 komentářů: