Růstové myšlení

pátek 1. prosince 2017 ·

Tzv. růstové nastavení mysli (růstové myšlení, growth mindset) předpokládá, že se studenti učí lépe, když vědí, že jejich talent a intelektuální schopnosti se díky snaze a strategickým postupům mohou rozvíjet, popisuje server Education Week.

Zdroj: Scio 6. 1. 2017

Naopak při tzv. fixním nastavením mysli lidé věří, že jsou schopnosti vrozené, a tím neměnné – studenti s fixním myšlením reagují méně často na chyby vytvořením nové strategie, která jim pomůže příště splnit úkol správně. Odborníci upozorňují, že růstové myšlení je vlastnější dětem z vyšších příjmových skupin obyvatel, ale dopad nastavení mysli na celkové vzdělání je větší u chudších žáků.

Na amerických školách dostává koncept růstového myšlení stále větší prostor, panují ale obavy z nesprávného použití, protože učitelům chybí výcvik a zdroje. Hlubší porozumění má pomoci, aby se z růstového myšlení nestal jen další módní pedagogický trend bez obsahu. Stanfordská univerzita proto ve své laboratoři zkoumá cesty, jak poznatky ze studií nastavení mysli zavést do praxe, a učitelům nabízí internetové výcvikové kurzy.

Podle online dotazníkového šetření z května letošního roku, které zodpovídalo 600 učitelů registrovaných na stránkách Education Week, je 77 % pedagogů s konceptem seznámeno, 85 % by ale uvítalo další vzdělávání v této oblasti. Polovina učitelů (53 %) vnímá růstové myšlení jako velmi důležitý faktor zvyšující studijní výsledky vedle ještě důležitějších, kterými podle nich jsou motivace, kvalitní výuka a celkové školní klima. Přiložené grafy ukazují, že většina dotázaných učitelů používá častěji praktiky, které růstové nastavení mysli podporují (oceňování studentů za projevenou snahu, pobízení dobrých studentů k dalším zlepšením, nabízení nových strategií studentům, kteří s látkou bojují, oceňování studentů za jejich učební strategie, navrhování hledání pomoci s úkolem u spolužáků), než ty, které jdou proti růstovému myšlení (uznávání, že je v pořádku mít s konkrétní látkou problémy, protože každý v tom není dobrý, oceňování studentů za jejich inteligenci, vysoké bodové hodnocení nebo dobré známky či uvádění nového tématu s tím, že bude lehké se je naučit).

Učitelé se o růstovém myšlení většinou nedozvídají z pedagogického vzdělávání, ale z knih, článků nebo diskuzí s kolegy. Mohou tak vznikat nedorozumění, kdy se růstové myšlení považuje za obecný optimismus, vyzdvihuje se snaha, ale chybí nabízení nových učebních strategií, anebo kdy se učitelé zcela soustředí na hodnocení chování žáků, ale nezjišťují jejich motivy (každý student bez zájmu o předmět podle nich má fixní myšlení a strach chybovat před ostatními).

Baltimorský školní obvod ukazuje, jak může být problém s rozvojem růstového myšlení ve školách uchopen. Dva zapálení učitelé vytvořili na své škole kroužek, kde si s kolegy předčítali z odborných knih, jak koncept správně dostat do tříd. Praxe se postupně rozšířila do dalších škol a před dvěma roky byl koncept zahrnut do letních programů pro nové učitele vedené místním školským odborem. Jeho představitelka změny vítá, protože dřív se studenti neučili, jak se učit a riskovat, a mnohdy pak byli paralyzováni strachem z možného neúspěchu. Podobné to bylo v Idaho, kde školský odbor také zorganizoval odborný výcvik v zavádění konceptu růstového myšlení.

Žáci v páté třídě tak dnes např. dostávají na výběr z dobrých vlastností (čestnost, laskavost apod.), ve kterých by se chtěli zlepšit, a sami mají navrhnout, jak se k cíli dostat. Pomáhá jim příklad dospělých – když mluví o vlastní cestě včetně omylů a nepovedených kroků, probouzí to v dětech chuť také se zkusit v něčem zlepšit.

Původní zdroj.

0 komentářů: