Václav Zeman: Neplňme učiliště nařízením, ale kvalitou

pátek 7. prosince 2018 ·

Komentář Václava Zemana se věnuje problémům souvisejícím s případným zavedením cut – off skóre při přijímacích zkouškách na střední školy. Václav Zeman pracuje pro vzdělávací koncept Škola Můj Projekt a text byl původně uveřejněn na jeho blogu na Aktuálně.cz.

Zdroj: EDUin 16. 11. 2018

Proč může být cena za státem nařízené naplnění učilišť dražší, než se zdá? Je možné naplnit je i jinak? České školství má řadu bolavých míst. Specialitou místo systematických řešení je však často metoda vytloukání klínu klínem. Jejím ukázkovým příkladem je čerstvá snaha zástupců krajů vyřešit nedostatek studentů na učilištích a vysoký počet propadajících u maturity tím, že by stát při přijímačkách na maturitní obory určil pevný počet bodů, které musí zájemce o maturitní obor dosáhnout (tzv. cut off score). A kdo tuhle laťku v danou chvíli z jakýchkoli důvodu nepřeskočí? Alou na učiliště!


Jinak světu nerozumím

Jde tu o názornou ukázku toho, jak se v mnoha případech snažíme získat co nejvíc muziky za málo peněz. Je to jako když koupíte vašemu autu nová kola, nic jiného neopravíte a budete všem říkat, jak moc se zlepšila kvalita vašeho vozu.

Co by přitom bylo výsledkem tohoto kroku? Dle odhadů by se dotkl tisíců dětí. Utnul by jim dost rázně v jednu chvíli možnost získat maturitu a uvrhl je na delší dobu nebo navždy do útrob učilišť a odborných škol. To je první kámen úrazu – motivace pro školu, která vlastně vůbec nebyla vaší volbou a nemáte o ni zájem, je vždy o poznání nižší, než pro tu vysněnou. A že by dnes na učilištích bylo motivace na rozdávání? To tedy ani náhodou…

Zprávy České školní inspekce i další výzkumy opakovaně říkají nepřekvapivé: kvalita výuky na učilištích je o poznání menší než na maturitních oborech. Hlavní výtky jsou: dominuje frontální výuka, žáci nejsou do hodin téměř vůbec zapojováni, nevyužívají naučené v reálných životních nebo pracovních situacích. Důležité je i to, že žáci učilišť si odnáší násobně menší poznatky i o aktuálním politickém dění, fenoménech, jako fake news nebo o zásadách finanční gramotnosti. Zvyšováním počtu žáků na současných českých učilištích tak zvyšujeme skupinu lidí, která pravděpodobně mnohem častěji nebude rozumět současnému světu a tomu, co všechno se v něm děje.


Učiliště? Výzva pro ty nej…

Bez současného zavedení řady systémových opatření pro podporu a zlepšení celého učňovského školství, nebude mít nastavení cut off score žádný smysl. Respektive přinese mnohem více negativních jevů, než zamýšlených pozitivních.

Na učiliště odchází v Česku zhruba 40 000 deváťáků, tedy zhruba třetina populačního ročníku. Přesto je české učňovské školství dlouhodobě podhodnocenou oblastí – a to jak finančně, materiálně, tak i personálně. Inspirací by v tomto případě (pokolikáté už) mohlo být severské školství – kde jsou nejkvalitnějším učitelům nabízena místa na školách, které vykazují řadu mezer. U nás je tomu opačně – kvalitní učitelé ochotní využívat nové metody i rovný přístup k žákům se stahují na školy s maturitou a ne na učilištích. Na těch učí z velké části ti, kteří zde byli již před více než desítkou let a stejně dlouho zde zřejmě budou i nadále, nebo ti, kteří se na jiné školy nedostali.


Prodražení řemeslníci

Na další problém, který může zavedení cut off score ještě posílit, upozorňuje aktuální zpráva OECD. Podle ní dosáhne v Česku na vysokoškolský titul zhruba 3,6 procenta dětí rodičů bez středoškolského vzdělání, průměr zemí OECD je přitom 21 procent. Učni již dnes nejčastěji ze všech středoškoláků nedokončí studium, mají v budoucnu nejnižší příjmy a nejčastěji jsou ohroženi nezaměstnaností. Tam, kde o úspěchu či neúspěchu dětí rozhodují přijímací testy, se opakovaně ukazuje, že zásadní vliv na případném úspěchu či neúspěchu má zájem o vzdělání a aktivita rodičů. Ruku v ruce s tím jejich sociální postavení a především suma peněz, kterou můžou na vzdělání svých dětí vydat. O přijetí či nepřijetí tak mnohdy nejvíce rozhoduje to, jestli žák měl či neměl možnost se na testy „nadrtit“ na různě rozsáhlých přípravách. Z hlediska příjmů stále patříme mezi nejvíce rovnostářské země na světě. Tyto rozevírající se nůžky v českém vzdělávání jsou však velkým varováním. Navíc za posledních sto let se zde nerovnost v přístupu ke vzdělání zhruba o pětinu zhoršila, zatímco ve většině vyspělých zemí se šance dětí ze znevýhodňujícího prostředí na lepší vzdělání naopak zvýšila.To je problém, který by otce myšlenky cut off score měl zajímat minimálně stejně tak jako nedostatek řemeslníků.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) prozatím návrhy na cut off score s rozumnými argumenty odmítá – díky za to. Hrozba jeho zavedení je však stále reálná. Kraje, které s návrhem přišly a nejčastěji jej podporují – mají zákonodárnou iniciativu a chystají se návrh podat samy. Ve sněmovně se pak může stát cokoli. Téma ve stylu – „těm dětem se dnes dává strašná volnost, dělají si, co chtějí, k maturitě míří i ti, co na to nemají a pak máme nedostatek řemeslníků“ – je pro dost voličů natolik líbivé, že to, že ve skutečnosti může být cena za více řemeslníků dost drahá, nemusí hrát roli.


Jak naplnit učiliště?

Kudy má tedy vést cesta? Jasně o tom mluví pro týdeník Respekt bývalý ředitel vítkovických železáren Libor Witassek: „Učiliště musí být lákavá. Změnit přijímačky je řešení důsledku, nikoliv příčin. Teprve až děti a jejich rodiče uvidí, že se díky učilišti potkají s nejmodernějšími technologiemi, uvidí v nich perspektivu.“ Zároveň je patrné, že už dnes jsou nejúspěšnějšími řemeslníky mnohdy ti, kteří mají kombinaci praktických dovedností v oboru, které získali na učilišti, a dalších, které jim přinesla část všeobecného vzdělání na maturitním oboru. Dobrý řemeslník přeci už dnes potřebuje umět psát dopis či email zákazníkům bez hrubek, cizí jazyk, když pracuje v pohraničí nebo se zahraničními dodavateli, co nejlépe komunikovat se zákazníky nebo být dostatečně flexibilní.

Naplňme tedy učiliště kvalitou a ne nařízením. Zároveň dokud nebudou výše zmíněné důležité dovednosti kvalitně vyučovány i na učilištích, nebraňme těm, kdo chtějí studovat maturitní obory (i když třeba maturitu nakonec nezískají). Právě pro co nejvyšší kvalitu našich řemeslníků. A nejen proto.


Další informace

31. 10. Potřebujeme víc právníků, nebo řemeslníků? Právník vám kapající kohoutek nebo střechu neopraví, říká ambasador odborného vzdělávání Libor Witassek

25. 10. Učňáky jsme pokazili. Ať učně vzdělávají samy firmy. Vědí nejlépe, jak na to. Stát to neumí, říká Libor Witassek

5. 11. Ani ty nebudeš mít maturitu. Jak zahnat děti na učiliště


0 komentářů: