„Jak bylo dnes ve škole?“ – „Dobrýýý“. Jak dostat z dítěte víc než jedno slovo? Pár tipů pro živější komunikaci

Přijdete domů a chcete zapříst s potomkem hovor. Jenže na otázku „Jak bylo ve škole?“ přijde jen zabručení „Dobrý“ a z milého dítěte již vidíte jen zátylek. Co s tím? Jak učinit komunikaci živou a obohacující pro obě strany? Nabízíme pár tipů, které se mohou v podobných situacích hodit.

Zdroj: Redakce Rodiče vítáni.cz 11. 11. 2019

Pravidlo číslo jedna: Postupujte empaticky a opatrně. Hranice mezi příliš vtíravými otázkami se snahou kontrolovat a těmi, které mají moc rozproudit blízkou a vřelou komunikaci, bývá někdy velmi tenká.

Pravidlo číslo dva: Neptejte se jen na výuku. Škola není jen o tom, pro děti rozhodně ne. Zajímejte se i o celkovou atmosféru a vztahy se spolužáky. Buduje se tím empatie a ochota pomáhat.

Pravidlo číslo tři: Na známky je nejlepší se neptat vůbec, nechcete-li v dítěti vzbudit dojem, že snad chodí do školy kvůli nim.

Pravidlo číslo čtyři: Nebojte se zdánlivě nepodstatných detailů, zeptejte se klidně, co měl učitel na sobě. Některé dítě může z celé školy zaujmout právě to. Krom toho se tím pěstuje všímavost – nevšiml si dnes? Třeba si všimne zítra.

Pravidlo číslo pět: Přizpůsobte otázky věku – na barvu pastelek, které ve škole používal, se samozřejmě nebudeme ptát puberťáka.

Pravidlo číslo šest: Respektujte, když dítě řekne „nevím“. Nemusí mít hned na všechno názor, nebo ho prostě zajímají jiné věci. Důležité je také ptát se v tu správnou chvíli.

A to nejdůležitější na závěr: Když už se dítě rozpovídá, věnujte mu maximální pozornost, nemějte v ruce mobil ani u toho nemyjte nádobí. Buďte trpěliví a doposlechněte si příběh až do konce, i když máte málo času a vyprávění se vám zdá rozvláčné. Jen tak si zajistíte důvěru dítěte a šanci, že si s vámi bude chtít o škole povídat i příště.


A teď už konkrétní tipy, o čem zapříst hovor:

– Která činnost tě dnes ve škole nejvíc bavila (nudila)? Čím to bylo?
– Jaká část dne byla nejlepší (nejhorší, nejnáročnější…)?
– Jaké dvě až tři informace, které ses dnes dozvěděl – od učitele, nebo i od spolužáků – považuješ za užitečné?
– Jakou nejlegračnější věc jsi dnes zažil/a (viděl/a, slyšel/a)?
– Odpovídal/a jsi dnes na nějakou učitelovu otázku? Jaké to bylo?
– Kdo z tvých spolužáků byl dnes nejtišší (nejhlasitější, měl nejvíc energie…)?
– Jaké knížky jsi měl/a dnes v ruce?
– Co měl/a dnes na sobě tvoje učitelka?
– Jaké místo v tvé škole/třídě myslíš, že by se mi nejvíc líbilo?
– Čeho by sis přál/a dělat ve škole více/méně?
– Jak ti chutnala svačina? A co měli ke svačině tví kamarádi?
– Která věta nebo slovo ti po dnešním dni ve škole zní v uších?
– Kdo z tvých spolužáků potřeboval dnes povzbudit nebo rozveselit?
– Kdyby ses mohl na jeden den stát učitelem/učitelkou, co bys udělal ve škole jinak?
– Stalo se dneska ve škole něco, co ti udělalo radost (nebo způsobilo smutek)?
– Byl jsi dnes pro někoho užitečný?
– Ocenil nebo pochválil jsi dnes někoho?
– Ocenil někdo dnes tebe?
– Je něco, na co bys z dnešního dne raději zapomněl/a?
– O čem z toho, co ve škole probíráte, by ses rád/a dozvěděl/a víc?
– Co máš nejraději na svém učiteli? A co myslíš, že by se na něm líbilo mně?
– O kom z dětí ze školy by ses rád/a dozvěděl/a víc?
– Jakou barvu fixy nebo pastelky jsi dnes používal/a nejvíc?
– Co jsi dělal/a o přestávkách? S kým sis povídal/a a o čem?
– Co se ti z dneška bude hodit i v době, až budeš dospělý?