Zuzana Hronová: Letní doučování, soukromí učitelé, asistenti. Tak školy v Evropě dohánějí výpadek

pondělí 17. srpna 2020 ·

V Rakousku či na Slovensku rozjíždějí letní školy, v Anglii dávají miliardu liber na to, aby znevýhodnění žáci dohnali ostatní, na Islandu se soustředí na děti cizinců. A ve Švédsku? "Mateřské a základní školy jsme nezavřeli, je to často jediné místo setkání. Ale online výuku jsme si na jeden den vyzkoušeli. Fungovala, tak jsme šli zase do školy," líčí česká učitelka za polárním kruhem.

Zdroj: Aktuálně.cz 11. 7. 2020


Česko: Být připraven na druhou vlnu

České ministerstvo školství chce zpřesnit a doplnit manuály, jak na distanční výuku, proto sbíralo zpětnou vazbu od ředitelů škol o tom, co fungovalo a co nefungovalo. "Školy musí mít jasná pravidla, jak se chovat, když se znovu objeví podezření na covid-19, jak se chovat, když půjde o ojedinělé případy, nebo když půjde o epidemii," říká ministr školství Robert Plaga.

Ministerstvo rovněž vylepšuje svůj web #NaDálku, aby si na něj mohli chodit ředitelé či učitelé pro poznatky i inspiraci. Rovněž nechce polevovat v digitalizaci škol, která se bude hodit, i kdyby žádná další vlna nepřišla. Spolupracuje na ní s iniciativou Česko.Digital či s Národním pedagogickým institutem.


Česko: Integrovat on-line prvky do běžné výuky

Ministerstvo školství by rádo integrovalo on-line prvky do běžné výuky. "Dálková výuka by se neměla odložit spolu s rouškami, ale měli bychom se v ní dále zdokonalovat," říká ministr Plaga. Efektivně by ji šlo využívat například v případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka nebo v budoucnu v kombinaci prezenčního a distančního vzdělávání. Ministerstvo nyní připravuje "pokusné ověřování, které nabyté zkušenosti otestuje a nabídne systémové řešení".


Zredukovat učivo

Distanční výuka v době koronaviru podle ministerstva školství ukázala značnou přetíženost rámcových i školních vzdělávacích programů. Resort chce proto zredukovat celkový objem učiva a také ho zaktualizovat "s ohledem na společenské změny, kterými procházíme a kterým budou naše děti čelit". Ministr Plaga nicméně upozornil, že již dnes mohou školy měnit své školní vzdělávací programy, a reagovat tak na nabytou zkušenost.

Tomáš Feřtek, konzultant EDUinu, centra zaměřeného na vzdělávání, přirovnal situaci, před kterou byli učitelé postaveni při nenadálém přepnutí na distanční výuku, k momentu, kdy se člověk stěhuje, doma má hodně věcí, ale přijede malé stěhovací auto a on se musí z hodiny na hodinu rozhodnout, co vezme a co ne.


Slovensko: Letní školy

Letní školy na Slovensku mají přispět ke zmírnění dopadů, které vznikly po přerušení klasického vyučování. "Pociťujeme, že bude nevyrovnaná úroveň ve vzdělávání, proto jsme iniciovali letní školu na poslední tři týdny srpna," říká k tomu slovenský ministr školství Branislav Gröhling. Jeho resort do nich investoval půl milionu eur (přes 13 milionů korun), aby školy mohly žádat o jednoduché granty na zakoupení pomůcek a příplatky učitelům.

Vzdělávání v letních školách by mělo mít formu zážitkového, hravého a tvůrčího učení. Letní školy jsou dobrovolné, je na rozhodnutí zřizovatele či základní školy, zda ji pro žáky zpřístupní. Stejně je na rozhodnutí rodičů, zda tuto možnost využijí. "Učitelé by se setkávali se svými žáky, předpřipravili se na září a zjišťovali, na jaké jsou děti úrovni," popisuje Gröhling.


Slovensko: Peníze pro podpůrný personál

"Víme, že od 1. září bude potřebný podpůrný personál na většině škol, ať již speciální pedagogové, vychovatelé, logopedové či školní psychologové," říká ministr Gröhling. Proto spustili přes eurofondový projekt národní program za 82 milionů, kterými pokryjí kolem 2600 takových pozic.


Slovensko: Změníme obsah vyučování

Také na Slovensku chtějí výrazným způsobem změnit obsah vzdělávání. "Dojde k redukci učiva, protože v době koronaviru jsme poznali, že některá látka je méně podstatná," říká ministr školství.

Konečný stupeň vědomostí navíc nebudou určovat po ročnících, ale po cyklech (1.–3., 4.–5., 6.–9. ročník). Co to může znamenat v praxi? Například že si škola s učiteli bude moci volněji rozvrhnout učivo a nebude je tlačit, co tzv. "musí odučit". Výuka se pak nemusí vést výkladem, ale třeba společným objevováním, bádáním, hrou, na mnoho věcí si mohou přijít žáci sami a zábavnou formou. Trvá to déle než výklad od tabule, ale má to mnohem lepší účinky ohledně motivace, pochopení i zapamatování.


Slovensko: Digitální příspěvek pro rodiny

Viera Grohová ze slovenské Stálé konference asociací ve vzdělávání navrhuje "digitální příspěvek", který by umožnil rodinám zlepšit si digitální vybavení v domácnostech. "Jedná se o jakousi leasingovou půjčku s malými splátkami. Vybavení rodin potřebnými technologiemi na on-line výuku se totiž ukázalo jako problém," vysvětluje Grohová. Navrhuje také z evropských fondů digitalizovat vzdělávání na základních a středních školách.


Rakousko: Digitalizovat výuku, dokud je covid v živé paměti

Jak říká bývalá rakouská ministryně školství, vědy a výzkumu Iris Rauskalaová, Rakousko mělo tu výhodu, že v minulých letech již proškolilo a natrénovalo učitele a žáky na tzv. hybridní výuku, která kombinuje tradiční učení ve třídě se zážitkovým vzděláváním a s digitálními kurzy. Rakouské školy byly tedy celkem připravené na toto náhlé přepnutí z prezenční na distanční výuku.

"Nicméně snažíme se nyní využít tuto zkušenost, kdy opravdu úplně každý pochopil, že v některých situacích je nezbytné používat metody digitalizace či e-learningu. Ministerstvo školství se proto nyní snaží co nejvíce rozšířit digitální výukové programy a využít toho, že se s nimi nyní tolik lidí seznámilo," říká Rauskalaová.


Rakousko: Dohnat němčinu o prázdninách

Současný rakouský ministr školství Heinz Faßmann nabídl školám a rodičům pro jejich žáky a děti letní školu v posledních dvou týdnech prázdnin. Žáky ve věku 6–14 let měli vytipovat učitelé a ředitelé škol a mělo se jednat především o ty, kdo musejí kvůli koronaviru složitě dohánět německý jazyk. Letní škola se bude konat na vybraných školních místech a není povinná, protože – jak ministr uvedl – "léto a škola se k sobě chovají asi tak jako pes s kočkou".


Německo: Půlka dětí ve škole, půlka on-line. I v září

S výukou na německých základních školách nebyla spousta rodičů spokojena, mnohde se totiž on-line vyučování vůbec nerozběhlo. Lépe na tom byly střední školy. Jarmila Buchová, slovenská učitelka na střední škole v Německu a učitelka slovenských dětí v Německu, líčí, jak si zaběhli systém turnusů, kdy patnáct dětí ze třídy bylo ve škole a patnáct doma na on-line výuce a pravidelně se střídaly.

S docházkou na turnusy tu počítají i v září. "Neuvažuje se o redukci učiva, spíše o jeho rozdělení na to, které se probere on-line a které naživo ve škole," doplňuje. Kromě epidemiologických důvodů pro tento způsob hovoří i lepší práce s malým kolektivem a pokračující digitalizace výuky, která tak neustane ani po prázdninách.


Švédsko: Škola je často jediné místo setkávání

Švédská vláda nedávala v době koronavirové pandemie žádná omezení, pouze doporučení, a spoléhala na osobní zodpovědnost svých obyvatel. Podle čísel nakažených tento model ne zcela vyšel. Ale neuzavření mateřských a základních škol mělo i jiné důvody. (Střední a vysoké školy i v zemi velmi rozšířené vzdělávání dospělých přešly do on-line podoby.)

"Důvodem, proč švédské mateřské a základní školy zůstaly otevřeny, nebylo jen to, že by rodiče chyběli ve svých zaměstnáních, třeba ve zdravotnictví nebo u policie, ale i situace dětí," líčí Eva Hansson Böhmová, česká speciální pedagožka ve švédské základní škole v oblasti Laponska za polárním kruhem. Pracuje s vícejazyčnými dětmi, které mají švédštinu jako druhý jazyk.

"Pro mnoho dětí na celém světě je škola jediné bezpečné místo. Máme děti, které se nachází ve složitých rodinných poměrech. Navíc my bydlíme ve velmi řídce osídlené oblasti, takže jít do školy znamená společenskou událost. Škola je místo setkání. Švédské děti se do školy těší, takže že by zůstaly doma, pro ně bylo nepředstavitelné," pokračuje. Když jim vyprávěla o dětech z Česka, které několik měsíců nemohly chodit do školy, její žáci prý říkali: "Tak to si nedovedeme představit!"

Švédská vláda také prosazovala, aby se neomezovaly ani sportovní aktivity, aby se děti mohly hýbat. Pohyb je skoro národní zájem, Švédové mají i tzv. sportovní prázdniny.


Švédsko: On-line výuku jsme nacvičili za den

Nicméně i švédské základní školy se připravily na nouzovou variantu, že by přece jen musely kvůli koronaviru zavřít. Probíhalo to velmi jednoduše. Od třetí či čtvrté třídy má totiž každý žák svůj chromebook, tedy jednoduchý malý notebook s aplikacemi Googlu, který si nosí mezi domovem a školou, takže učení má vlastně i při prezenční výuce stále v on-line formě při sobě.

"Jeden den učitelé nechali děti doma a zkusili si on-line výuku. Vše fungovalo, nikdo v tom neviděl žádný problém, a tak šli zase druhý den v klidu zpátky do školy," usmívá se paní Böhmová. "Ale zkrátka věděli, že kdyby bylo potřeba, mohou na dálkové vyučování kdykoliv najet."


Anglie: Aby znevýhodnění dohnali ostatní

Britská vláda 19. června vyhlásila, že poskytne jednu miliardu liber (téměř 30 miliard korun) na program, který se jmenuje Covid catch-up plan. Začne letos v září a bude probíhat dva roky. 650 milionů liber půjde na první a druhý stupeň základních škol, zbývajících 350 milionů pak na soukromé doučování pro nejvíce znevýhodněné děti.

"Nemůžeme si dovolit, aby jakékoliv z našich dětí ztratilo kvůli covid-19. Rozsah naší odpovědi musí odpovídat rozsahu výzvy. Tento balíček zajistí, aby každý mladý člověk, bez ohledu na svůj věk nebo místo bydliště, získal vzdělání, příležitosti a výsledky, které mu náleží," řekl k tomu ministr školství Gavin Williamson.


Anglie: Zaspali jsme, doháníme ztráty

Dagmara Smalleyová, slovenská učitelka v britské základní škole, vysvětluje, že peníze z mimořádného balíčku mají umožnit ředitelům zaměstnat více učitelů a asistentů a poskytnout soukromé pedagogy dětem, které se během koronaviru nemohly vzdělávat, aby dohnaly vše zmeškané.

"Velké Británii totiž trvalo velmi dlouho, než na zavření škol dokázala reagovat. Dva tři týdny bylo ticho, mnohé školy o sobě vůbec nedaly rodičům vědět. Ti ani nevěděli, jestli ještě existuje. Tento program má tedy záplatovat to, co se během koronaviru pokazilo. Pro mě je stále nepochopitelné, že takto vyspělá země nedokázala rozjet on-line výuku a že učitelé postaru komunikovali e-mailem a posílali ofocené tištěné materiály," líčí Smalleyová.


Island: Postarat se o cizince

Renáta Emilsson Pešková učí na univerzitě zahraniční studenty islandštinu jako jejich druhý jazyk. Začala se ji učit přitom až v roce 2004, kdy se na ostrov přistěhovala za přítelem. Rovněž učí děti Čechů udržovat češtinu.

Na Islandu je přibližně deset procent obyvatel, kteří jsou buď cizinci, nebo mají islandštinu jako druhý jazyk. Jak vysvětluje, právě ti byli během koronaviru znevýhodněni. "Děti imigrantů se méně účastnily on-line výuky, měly omezenější přístup na internet. Navíc si rodiny často nedokázaly v islandštině přečíst pokyny ministerstva zdravotnictví, hygienika, policie či vlády. Spíše poslouchaly zprávy ze svých původních zemí, čímž docházelo k dezinformacím," líčí.

Všechny důležité materiály s pokyny se proto začaly překládat do angličtiny a do polštiny, protože největší menšina tu je právě polská. Přes web se rozeběhly různé formy poradenství, psychologie, pomocných pedagogických profesí. S domácími úkoly pomáhali rodinám kulturní mediátoři, kteří mluví například polsky či filipínsky, což je další významná menšina na Islandu.

Renáta Emilsson Pešková pracuje rovněž v neziskovce, která vyučuje děti imigrantů jejich mateřským jazykům. "Během koronavirové pandemie nám zavolala paní z ministerstva školství, že nám dá peníze, abychom mohli být s těmito izolovanými rodinami cizinců v kontaktu a poskytovali jim on-line vzdělávání. O osud těchto imigrantských rodin se tu opravdu hodně dbalo," dodává.


Celý text s fotografiemi najdete ZDE.

0 komentářů: