Jak viděli základní školu před deseti lety a jak ji hodnotí dnes? Unikátní výzkum mezi rodiči z let 2009 a 2019

úterý 6. dubna 2021 ·

Jsou o něco kritičtější než dříve a ve srovnání s minulou generací kladou spíše než na moderní učebny důraz na lidské kvality učitelů nebo na to, jak si poradí se šikanou. Průzkum PAQ Research pro Nadaci České spořitelny a EDUin se po deseti letech vrátil k výzkumu rodičovských postojů k základní škole. Výsledky z konce roku 2019 pak autoři průzkumu doplnili ve čtyřech vlnách o poznatky, jak názor rodičů na školu změnila zkušenost s výukou na dálku. 


Zdroj: Beduín 12/2021


72 % rodičů považuje úroveň základního školství za dobrou, jen 10 % si tím je ale zcela jisto. Výrazně lépe hodnotí rodiče kvalitu 1. stupně (81 % je spokojeno nebo spíše spokojeno) ve srovnání se 2. stupněm (68 %). Podíl nespokojených rodičů stoupl mezi lety 2009 a 2019 zejména mezi rodiči deváťáků – z 27 na 36 %. Kritičtější jsou vysokoškolsky vzdělaní rodiče a rodiče dětí na 2. stupni, ale také rodiče materiálně špatně zajištěných dětí. Pandemie obraz školy v očích rodičů spíše zlepšila. Mezi prosincem 2019 a dubnem 2020 se skokově zvýšil podíl rodičů, podle nichž je kvalita školství rozhodně dobrá, z 10 % na 20 %, do listopadu ovšem klesl na 13 %. Podíl rodičů, kteří si myslí, že kvalita je „spíše“ dobrá, byl v listopadu stále významně vyšší než před prvním lockdownem (82 % vs. 72 %). 


Škola by měla děti naučit pracovat s informacemi, vytvářet si názor a argumentovat. Tyto možnosti rodiče vybrali nejčastěji, když měli pojmenovat svých TOP 5 cílů školního vzdělávání. Za důležité je považovali už v roce 2009, dnes na ně ale kladou ještě vyšší důraz. Naučit se pracovat s informacemi považuje za základ 64 % rodičů (o 9 pr. bodů více), vést k utváření a obhájení vlastního názoru 69 % (o 7 pr. bodů více). „Měkké“ dovednosti jsou důležité zejména pro rodiče s vyšším vzděláním, kteří mají pro své děti vysoké aspirace (častěji navštěvují výběrové školy) – práci s informacemi jich vybralo do svého TOP 5 82 % z nich, ve srovnání se 47 % rodičů bez maturity. Pandemie pohled rodičů na cíle vzdělávání na základní škole příliš nezměnila, jediný významný posun zaznamenal cíl Naučit žáky soustředěně se učit a systematicky poznávat nové věci, a to ze 45 % na 60 %. 


73 % rodičů deváťáků souhlasí s tím, že nadané děti lze rozvíjet v rámci heterogenní třídy – v roce 2009 jich bylo 61 %. Ale 73 % jich souhlasí s časným rozdělováním dětí do různých typů škol. „Je to však možno vnímat jako nárůst obecné podpory myšlenky společného vzdělávání,“ myslí si autoři výzkumu. Podobně rozporuplný je podle nich i postoj rodičů k rušení víceletých gymnázií. „Rušení výběrových škol považuje za důležité takřka polovina rodičů bez maturity, se špatným finančním zajištěním a s horším prospěchem dětí. Naopak rodiče s vysokoškolským vzděláním, materiálně zajištění a s dětmi s nadstandardním prospěchem tento krok považují častěji za zbytečný,“ píše se ve zprávě z výzkumu. 


Ideální je škola, která dokáže vytvořit příjemnou atmosféru a zaměstnává učitelské osobnosti. Za méně důležité považují vybavení školy moderní technikou a pomůckami – to v roce 2009 považovalo za zásadní 62 % rodičů deváťáků, dnes už to je pouze 38 %. Naopak výrazně narostl podíl rodičů, pro které je zásadní přátelská atmosféra (ze 48 % na 71 %), lidská kvalita učitelů (z 60 % na 81 %) a jejich individuální spravedlivý přístup k žákům (z 38 % na 54 %). Za velmi důležité rodiče obecně považují častěji ty aspekty, které se týkají přístupu k žákům a atmosféry ve škole či vztahů než konkrétních podob výuky nebo školní budovy. 


Dva ze tří rodičů výběr základní školy příliš neřešili a pro své dítě zvolili školu nejbližší nebo spádovou. Neplatí to ale pro vysokoškolsky vzdělané rodiče s vyšším příjmem, z těch do své spádové školy dítě poslala jen polovina. Na nejbližší školu se naopak spoléhají tři ze čtyř rodičů bez maturity a z nižších příjmových skupin.

 

68 % rodičů deváťáků se doma s dětmi „baví“ o škole každý den – v roce 2009 jich bylo 46 %. Stejně tak podíl těch, kteří se o škole baví méně než jednou týdně, byl v roce 2009 větší (17 %) než v roce 2019 (3 %). Rodiče jsou podle výsledků výzkumu obecně angažovanější, než tomu bylo v roce 2009. Vzrostl i počet rodičů deváťáků, kteří někdy jednali s učitelem mimo rodičovskou schůzku (z 65 na 79 %), školní akce se jich zúčastnilo 51 % (v roce 2009 to bylo 40 %). Podíl rodičů, kteří někdy přímo navštívili výuku, narostl z 11 na 29 %. Jak poznamenávají autoři výzkumu, není to jen zásluhou většího zapojení rodičů, ale i alespoň částečnou změnou na straně škol.


0 komentářů: