Projděte si tři nové studie, které vyšly v posledních týdnech. Věnují se stále aktuálnějšímu problému nedostatku učitelů (respektive důvodům, proč odcházejí ze školství), ale také tomu, jak zkušenost s online výukou ovlivnila sebevědomí rodičů při vzdělávání vlastních dětí.
Zdroj: Beduín 13/2023, 27. 3. 2023
Jan Drbohlav a Petra
Hubatková jsou autory šetření mezi účastníky Národních srovnávacích zkoušek v
roce 2022 s názvem Jak zaujmout budoucí vysokoškoláky pro studium učitelství? Ministerstvo
školství, pro které tato analýza vznikla, zveřejnilo krátké shrnutí, které se
zabývá překážkami, které brání akademicky úspěšnějším uchazečům o studium na
vysoké škole (percentil nad 75 procent v testu obecných studijních předpokladů)
podávat přihlášku na učitelský obor. Vychází z dat národních srovnávacích
zkoušek organizovaných společností SCIO a s tím souvisí i omezení šetření
(například ne všechny vysoké školy tento typ přijímacích zkoušek používají).
Autoři šetření vidí
potenciál v 6 procentech akademicky nadanějších uchazečů o studium na vysoké
škole, kteří výslovně uvedli, že by chtěli jít učit, ale na učitelský obor se
nepřihlásili (19 % si jich nepodalo přihlášku, učitelskou profesi pro sebe si
ale umí představit). Obecně ale platí, že čím lepší měli výsledky v testu
studijních předpokladů, tím méně o studiu učitelství uvažují. „Akademicky
talentovaní uchazeči, otevření studiu učitelství, kteří si k němu nepodali přihlášku,
vnímají velice negativně postavení profese učitele: mají za to, že to je
stresující práce bez dostatečného respektu, s malým prostorem pro kariérní růst
a uzavírající cestu k jinému atraktivnímu zaměstnání,“ konstatují autoři
šetření. Navíc také často nepovažují studium učitelského oboru za výzvu a ani
nevěří, že by je připravilo na práci s dětmi.
Přehledovou studii Odchody učitelů z profese Yvony Kostelecké
a Evy Valáškové Vincejové zveřejnilo aktuální vydání časopisu Orbis Scholae.
Autorky v článku analyzují literaturu publikovanou na toto téma v zahraničí v
letech 2018–2021 a dávají tak pro české školství podstatné téma do širších souvislostí.
Jejich přehledový článek ukazuje, že nedostatek učitelů i problematika
dobrovolných předčasných odchodů z profese jsou celosvětový problém a že
„náročné pracovní úkoly a podmínky, které jsou významným zdrojem stresu“, jsou
vnímány jako charakteristika učitelské profese obecně. Článek popisuje faktory
vázané na osobu učitele, na prostředí ve škole i na externí faktory vznikající
v důsledku státních a lokálních politik, včetně kvality pregraduální přípravy,
praxí nebo podpory při vstupu do profese, které aktuálně řešíme i u nás.
Studii Václava Korbela
Pandemie a očekávání rodičů ohledně návratnosti investic do
vzdělávání dětí vydal think tank IDEA. Výzkum vychází z dat čtyř
dotazníkových šetření realizovaných mezi lety 2020–2021. Autor studie
zjišťoval, zda a jak pandemie změnila očekávání rodičů o návratnosti různých
typů investic do rozvoje dětí, konkrétně šlo o: 1. Čas věnovaný rodiči v oblasti
vzdělávání jejich dětí (domácí úkoly, čtení, povídání apod.); 2. Peníze
investované do vzdělávacích aktivit (kroužky, doučování, knihy apod.); 3.
Kvalita navštěvované školy.
Rodiče podle něj
obecně očekávají, že časová i finanční investice budoucí výdělky jejich dětí
zvýší, o něco menší význam pro budoucí uplatnění dítěte má podle nich kvalita
školy. Toto rozložení se během pandemie nezměnilo, přesto ale došlo k zajímavým
posunům. Podle Václava Korbela u rodičů slabších žáků narostlo očekávání, že
investice do vzdělání zvýší budoucí příjmy dítěte, zatímco u nadprůměrných žáků
není změna statisticky významná. Zároveň ale rodiče slabších dětí přikládali na
konci pandemie menší váhu času, který tráví s dětmi učením. Zajímavé je také
to, že rodiče si myslí, že kvalitní škola pomůže slabším žákům více než na
začátku pandemie, kdežto u nadprůměrných žáků si myslí opak.
0 komentářů:
Okomentovat