V posledních týdnech byly zveřejněny dvě práce, které si zaslouží pozornost. Obě se týkají dětí, které stojí (z různých důvodů) mimo majoritní společnost a na obou se podílela společnost PAQ Research.
Zdroj: Beduín 21/2023
Inkluze a romské děti
První z nich odpovídá na otázku, zda
a jak se od roku 2016, kdy vstoupila v platnost tzv. inkluzivní vyhláška,
změnila praxe při umisťování romských dětí do speciálních škol a tříd. Analýza
příčin vyššího podílu romských žáků vzdělávajících se ve školách a třídách
zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, kterou pro ministerstvo školství
v rámci programu Technologické agentury ČR BETA 2 realizovalo konsorcium PAQ
Research a STEM, je k dispozici na webu edu.cz.
Ve zprávě z výzkumu se konstatuje,
že na rozdíl od jiných skupin dětí se speciálními vzdělávacími potřebami se ty
romské děti, jejichž handicapem je z velké části sociální znevýhodnění,
začlenit do hlavního vzdělávacího proudu z celkového pohledu nedaří. V
posledních pěti letech nedošlo ke snížení podílu romských žáků ve speciálních třídách
ani k jejich desegregaci v běžných školách a třídách. „V populaci dětí ve věku
ZŠ je stabilně okolo 3 % romských žáků, ale ve speciálních třídách běžných škol
představují 22 % žáků a ve speciálních třídách škol zřízených podle § 16 odst.
9 pak 22 % žáků,“ konstatuje se ve zprávě z výzkumu. Děti, které se mimo běžné
třídy dostávají nejčastěji mezi
Výzkum se dále zaměřil na cesty, jak
se romské děti do speciálních tříd a škol dostávají. Zabývá se praxí školských
poradenských zařízení (ŠPZ) a jejich spoluprací s konkrétními školami.
Konstatuje značné rozdíly v diagnostické praxi i mezi různými ŠPZ v rámci
jednoho regionu, ve výsledku jsou děti z majority s pomocí podpůrných opatření
začleňovány do běžných škol častěji než romské děti.
Součástí výzkumu byly také
kvalitativní rozhovory se zaměstnanci, rodiči a případně dětmi na šesti
konkrétních školách – výstupy z nich ukazují motivaci k zachování dosavadní
praxe, byť nepřináší výsledky v podobě např. větší šance na dokončení střední
školy, a určitě stojí za pročtení. „Dle výpovědí aktérů velká část běžných škol
neumí nebo nechce s jejich handicapem pracovat. V případě romských dětí je handicapem
sociokulturní znevýhodnění, kdy děti přicházejí do škol bez znalostí a
dovedností, které jsou ve většinové společnosti považovány za „normální,“
konstatuje se v analýze.
Ukrajinské děti rok poté
Vzdělávání se věnuje část analýzy
PAQ Research Integrace ukrajinských uprchlíků: rok poté, k dispozici je ZDE. Cenné je na ní i to, že díky předchozím pracím
na toto téma dokáže pojmenovat posun, který v integraci dětí do české
společnosti nastal. Spíše než jako dobrý jej označuje za uspokojivý.
Konstatuje se v ní například, že se
sice podařilo umístit do českých základních škol přes 90 % ukrajinských školáků
ve věku 6–15 let a že většina z nich chodí do tříd, kde mají maximálně dva
ukrajinské spolužáky, u mladších a starších dětí už to ale tak slavné není – do
mateřských škol chodí 2/3 malých Ukrajinců, na českých středních školách
studuje 43 % uprchlíků ve věku do 17 let (část z nich zároveň studuje i v
ukrajinské škole). Velkou bariérou je stále jazyk, po roce v Česku téměř
třetina ukrajinských dětí ve věku 3–17 let umí česky jen některá slova a fráze,
což komplikuje možnosti vzdělávání zejména u těch, které by měly chodit na
střední školy. Pomohla by intenzivnější výuku českého jazyka i lepší začlenění
do českých kolektivů. To se ale nedaří – výuka není dostatečně intenzivní a 60
% ukrajinských rodičů říká, že jejich děti do českých kolektivů začleněny
nejsou – v tomto ohledu se toho od března 2022, kdy PAQ Research analyzoval
situaci ukrajinských uprchlíků v Česku poprvé, bohužel moc nezměnilo.
0 komentářů:
Okomentovat