Do konce příštího týdne se chce koalice domluvit na podobě příští jednotné přijímací zkoušky na střední školy a víceletá gymnázia. Ve hře jsou zatím tři nebo čtyři elektronické přihlášky. Vládní strany hodlají postupovat v souladu s opozicí a pod návrh novely zákona se podepsat společně. SPD i ANO Deníku N potvrdily, že s koalicí v tomto chtějí spolupracovat. Jak se mají přijímačky zjednodušit?
Zdroj: Deník N 7. 7. 2023
Vládní koalice
finišuje se změnou zákona, která umožní podávání elektronických přihlášek. Do
konce příštího týdne se má na poslední schůzce rozhodnout, zda se budou žáci
moci v roce 2024 hlásit na čtyři, nebo zatím jen tři školy.
„Za KDU-ČSL bychom
byli raději, kdyby přihlášky byly minimálně čtyři, ještě lépe pět, v tuto
chvíli víc ne. Zároveň ale musíme mít zpětnou vazbu z terénu, zda by školy
zvládly možnou školní část. Kdyby tam pro příští rok bylo nějaké riziko,
dohodli bychom se na třech. Měli bychom se v koalici rozhodnout do konce
příštího týdne,“ popsal Deníku N Marek Výborný, který se za lidovce
účastnil jednání, byť se mezitím stal ministrem zemědělství.
„Za
TOP 09 zatím držíme čtyři přihlášky, ale ještě čekáme na průběžná
data, co by to způsobilo. Pokud by systém mohl zkolabovat, necháme
v příštím roce jen tři,“ doplnil poslanec a náměstek hejtmana
Jihočeského kraje pro školství Pavel Klíma.
„Jednalo by se
pravděpodobně o možnost podat tři přihlášky. Kromě elektronizace chceme
i jejich prioritizace, aby bylo jasné, které ze škol dává žák přednost.
Jsme připraveni udělat všechno pro to, aby byl systém připravený už na příští
rok. Předpokládáme, že budeme postupovat poslaneckým návrhem. Proto také
probíhají jednání napříč stranami a věříme, že shodu najdeme,“ vysvětluje
předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan.
Kvůli elektronickým
přihláškám se totiž musí upravit legislativa. Nejdůležitější změnou je to,
že se nebudou používat papírové zápisové lístky a na přihlášce
přibude výběr prioritní školy. Dosud žáci mohou v prvním kole podávat dvě
přihlášky.
Na změně zákona formou
poslaneckého návrhu, což je nejrychlejší varianta, se shodují všechny koaliční
strany. Ministerstvo školství má do konce července připravit legislativu, do
1. září by měl návrh zamířit do Sněmovny. Mezitím by se s ním seznámila
i opozice.
„Je to třeba mít hotové v prosinci, ještě lépe v listopadu. Už o tom v kuloárech jednáme i s opozicí,“ upozorňuje Klíma. Bez souhlasu opozice by se novelizace zákona do konce roku nestihla a elektronizace dubnových přijímaček by se musela o rok odsunout.
Společný návrh s opozicí
„Opravdu to spěchá,
proto jsme se dohodli, že bychom chtěli jít cestou poslaneckého návrhu se
souhlasem opozice, aby to bylo velmi rychle,“ podotkl Výborný. Pokud se dohoda
s opozicí podaří, koalice podle něj zváží možnost schválení novely už
v prvním čtení. Ideální by podle ministra bylo, kdyby návrh podaly
koaliční strany s opozičními kluby dohromady.
„Pokud je opozice
odpovědná a jde jí o rodiče a studenty, ne jen o laciné
politické body, měla by v této věci spolupracovat,“ řekl redakci premiér
Petr Fiala (ODS).
„Rozhodně s tím
souhlasíme. Jsme pro cokoliv, co urychlí elektronizaci přijímaček, budeme
určitě spolupracovat. Je důležité, aby se legislativní úprava školského zákona
stihla do konce kalendářního roku. Nedovedu si představit, že by byl někdo
proti,“ sdělila poslankyně a stínová ministryně školství hnutí ANO Jana
Berkovcová.
„Jako zástupce SPD, který má na starosti školství, jsem už jednal s panem ministrem Bekem a i ústně jsem mu řekl, že toto není nic ideologického, nic závadného. Naopak je to krok, jak zlepšit, zpřehlednit a zrychlit období přijímacích řízení. Počkáme si samozřejmě na ten materiál, který nám pan ministr slíbil do konce prázdnin poslat, ale tu základní myšlenku jako SPD podporujeme a jsme pro,“ řekl Deníku N poslanec Zdeněk Kettner.
Co všechno se má změnit
Technickou podobu
elektronických přihlášek připravuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
(Cermat).
„Příští týden budeme
mít hotové podklady pro veřejnou zakázku na technické zajištění elektronické
přihlášky, tu pak musí schválit ministerstvo. Do konce července musíme zakázku
vypsat,“ popsal redakci ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.
Konkrétní počet
přihlášek na jednoho žáka zatím Cermat znát nepotřebuje.
„Systém bude zcela
univerzální a je jedno, kolik přihlášek v jakém kole bude umožněno
žákům podat, to se může stanovit až na podzim. V rámci ministerstva
i Poslanecké sněmovny se doposud mluvilo nejčastěji o třech
přihláškách, ale systém zvládne klidně i sto,“ vysvětlil.
Klíčovou legislativní
změnou bude zrušení zápisových lístků a desetidenní lhůty, kterou žáci
měli na jejich odevzdání ve vybrané škole. Tím se celý proces zdržoval
a tisíce dětí víc než měsíc nevěděly, zda se někam dostaly, protože je
systém nemohl nikam zařadit. To by nyní měla změnit prioritizace škol
v přihlášce, která se rovněž musí legislativně ukotvit.
„Uchazeči si rovnou
stanoví první, druhou a třetí, popřípadě následující školu v pořadí.
Pokud se dostanou na první, my je tam automaticky zařadíme, už ale nemohou
volit žádnou další. Pokud se nedostanou na první, ale až na druhou, půjdou tam
atd.,“ vysvětlil plánované změny ředitel Cermatu.
Systém by měl navíc
rozřadit všechny žáky najednou. Náhradní termín přijímaček by se proto podle
Krejčího měl konat jen zhruba čtrnáct dnů od řádného termínu a rozřazení
všech žáků proběhne až po něm. Dosud totiž ředitelé škol museli držet několik
míst ve třídách pro žáky, kteří šli na náhradní termín.
„Už by to nemělo být
po měsíci jako nyní. My nejprve opravíme testy z řádného termínu, následně
k nim přidáme i opravené testy z náhradního, výsledky spojíme
a teprve potom vyhlásíme kompletní pořadí uchazečů. Ředitelé tedy nebudou
muset držet volná místa pro ty, kteří přichází na náhradní termín. Nově budeme
rovnou obsazovat sto procent míst ve třídách, což také zlepší situaci
s nedostatkem míst na školách,“ zmínil Krejčí.
Do poloviny května by tak měli ředitelé školy oficiálně oznámit všechny výsledky.
Otázka školních testů a rozřadění dětí
Uchazeči
o maturitní obory (samozřejmě včetně víceletých gymnázií) budou mít nadále
možnost konat jednotnou přijímací zkoušku z češtiny a matematiky na
dvou školách, přičemž jako výsledky se jim budou počítat dva lepší testy.
V případě tří
a více přihlášek to zůstane stejné, musí ale vzniknout klíč, podle kterého
se děti rozdělí na dvě školy, kde budou zkoušku konat, byť se budou hlásit na
tři, či dokonce čtyři. Rozdělit by je měl přímo Cermat.
„Místo zkoušky nebude
definované legislativně, bude to určovat Cermat tak, abychom školám
s největším zájmem pomohli snížit počet žáků v jednom termínu. Tedy
aby se nestalo, že na nějakou školu v jeden den přijde na jednotnou
přijímací zkoušku tisíc dětí a škola nebude mít prostory pro její konání,“
podotkl ředitel.
Žáci by se měli
dozvědět, na které dvě školy půjdou zkoušku dělat, krátce po podání přihlášek.
„My to po rozdělení oznámíme ředitelům škol, aby věděli, které děti si mají na
který termín pozvat,“ řekl Krejčí.
Pokud škola plánuje
i svou vlastní část přijímací zkoušky, musela by ji vypsat minimálně ve
dvou až třech termínech. Alespoň jeden bude muset logicky být mimo dva termíny
jednotné přijímací zkoušky od Cermatu, aby mohly přijít i ty děti, které
psaly testy na dvou jiných školách.
Školní přijímací
zkoušky budou školy moci vypsat i před termínem jednotných zkoušek. Právě
školní část přijímaček, která se ale koná jen na malém počtu škol, je podle
Krejčího hlavním problémem pro podání většího počtu přihlášek než tří.
„Mluvili jsme s řediteli a podle zpětné vazby to nyní vypadá, že u tří přihlášek by ještě svou školní část zvládli, u čtyř by se jí už ale mnohdy z kapacitních důvodů museli vzdát. Počet dětí by se jim totiž mohl navýšit na více než dvojnásobek a to by už často nezvládli. Vyšší počet přihlášek také školám zvýší již tak enormní papírování svázané se správním řízením. Navíc by hrozilo, že některým dětem se budou krýt v jeden den školní části zkoušky na dvou školách,“ dodal ředitel Cermatu.
„Zahrneme do systému i učební obory“
Pokud se žák rozhodne,
že na určenou školu nakonec nechce nastoupit, musí se podle stávajícího návrhu
vzdát svého místa, formálně vlastně vezme zpět svou přihlášku.
Potom se může
přihlásit do druhého kola přijímacích zkoušek, nemůže ale žádat o místo na
jiné škole, kam se sice v prvním kole také dostal, ale stanovil si
u ní nižší prioritu, a jeho místo proto automaticky dostal jiný žák.
Do systému by podle
Krejčího také měly být nově zahrnuté učební obory, a to i přesto, že
žáci na ně nedělají jednotnou přijímací zkoušku, nezískají za ni tedy žádné
body.
„Body pro vyhodnocení
pořadí jim přidají ředitelé těch škol, kam se budou hlásit, podle stanovených
podmínek, tedy nejčastěji prospěchu. I tito žáci si ale stanoví prioritní
školy v rámci stejného počtu přihlášek a my je pak na základě jejich
bodů rozřadíme opět podle jejich priorit, abychom měli v systému všechny
uchazeče a zároveň kapacity škol. Systém bude fungovat stejně pro
maturitní i nematuritní obory i jejich libovolnou kombinaci,“ doplnil
Krejčí.
Někteří uchazeči se hlásí jak na učňovský, tak na maturitní obor. Dosud v takovém případě dělali jednotné přijímačky jen v jednom termínu, nyní by ale i v případě, že zkouší jen jeden maturitní obor, měli mít možnost napsat si přijímací testy Cermatu dvakrát (zřejmě na stejné škole).
Jen tři přihlášky pro druhé kolo
Další klíčová změna má
nastat v konání druhých kol přijímacích zkoušek, která dosud byla zcela
v režii škol. Ty vypisovaly termíny různě, takže se systém přehlcoval
a v letošním roce před některými školami stáli ve frontách
s přihláškou rodiče dětí, které ještě ani nevěděly, zda se dostaly
v prvním kole.
Všechna druhá kola by
navíc byla oznámena na webových stránkách Cermatu včetně počtu vypsaných míst.
„Druhé kolo by mělo
fungovat stejně jako první. Stanoví se datum, od kdy do kdy mohou školy vypsat
termíny – samozřejmě až po vyhlášení výsledků – a následně by se tam
podávaly přihlášky. Pokud by školy chtěly svoji školní část, měly by na ni
možné termíny, aby se stihlo vše vyhodnotit. Vyhlášení výsledků by rovněž bylo
v jeden termín, hrubým odhadem třeba 10. června,“ vysvětlil šéf Cermatu.
I v druhém
kole by byl omezený počet přihlášek, nyní se podle Krejčího pracuje se třemi,
to se ale ještě může změnit. Rozřazení by probíhalo stejně jako v prvním
kole, žáci by si rovněž stanovili prioritní školy. Školy by naopak Cermatu daly
vědět, jaká kritéria mají.
Hlásit by se v druhém kole mohly pouze ty děti, které se v prvním nedostaly, nebo se svého místa vzdaly.
Třetí kolo a angličtina
Naopak ve třetím kole
by už vše probíhalo jen v režii škol.
„V systému by se
pouze hlídalo, aby žádná škola nemohla přijmout žáka, který už byl přijatý
někde jinde a nevzdal se svého místa. Předpokládáme, že třetí kolo by se
ale týkalo už jen maximálně stovek dětí v rámci celé republiky,“
poznamenal Krejčí.
Cermat podle něj nyní
sice připravuje i testy na jednotnou zkoušku z angličtiny pro deváté
ročníky, kterou by si školy mohly přibrat dobrovolně, zatím ale ministerstvo
ještě nevypsalo pokusné ověřování, aby se školy mohly k využití testů
přihlásit.
„Pracujeme nicméně
s variantou, že angličtina bude, protože pan ministr je zastáncem
rozšíření jednotné přijímací zkoušky o školou volitelné subtesty,“
podotkl.
Další možné volitelné části zkoušky jako třeba základy společenských věd nebo všeobecné studijní předpoklady Cermat pro jaro 2024 podle něj nechystá; to by mohla být otázka až následujícího roku.
0 komentářů:
Okomentovat