Poslanec TOP 09 Matěj Ondřej Havel brání na sociální síti Facebook pozměňovací návrh oklešťující autonomii učitelů a reaguje na diskusi na Pedagogicke.info: "Tento paragraf není součástí školské legislativy dlouho, dostal se do zákona asi před šesti lety. Nejedná se tedy o zrušení nějakého tradičního pravidla, ale o ustanovení, které šlo kontra koncepčnímu řízení školství. Doposud uzákoněné právo pedagogických pracovníků na užívání metod, forem a prostředků při přímé vyučovací činnosti dle vlastního uvážení je v rozporu s koncepcí a směrem vývoje, o které ve školství usilujeme."
Zdroj: pedagogicke.info, 9. srpna 2023
Ještě jednou chci vysvětlit okolnosti teď žhavě diskutované novely školského zákona, konkrétně škrtnutí § 22a písmeno c), které jsme prosadili poslaneckým návrhem, jež jsem inicioval. Rušený paragraf zní: „Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své pedagogické činnosti právo (…) na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálněpedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti.“
Tento
paragraf není součástí školské legislativy dlouho, dostal se do zákona asi před
šesti lety. Nejedná se tedy o zrušení nějakého tradičního pravidla, ale o
ustanovení, které šlo kontra koncepčnímu řízení školství. Doposud uzákoněné
právo pedagogických pracovníků na užívání metod, forem a prostředků při přímé
vyučovací činnosti dle vlastního uvážení je v rozporu s koncepcí a směrem
vývoje, o které ve školství usilujeme. Platná strategie vzdělávací politiky
2030+ počítá s posílením pozice ředitele školy coby lídra pedagogického
procesu. Zvýšením kompetencí ředitele zasahovat do pedagogického procesu tento
koncepční záměr naplňujeme.
Zrušené
ustanovení nedávalo řediteli školy možnost vytknout pedagogům užívání
nevhodných metod, forem výuky a vyučovacích prostředků. Ředitel proto nyní
nemůže dost dobře ovlivnit vyučovací proces ve škole, za který je ze zákona
plně zodpovědný (sic!). Stejně tak školní vzdělávací programy mohou obsahovat
konkrétní formy výuky a metody, které jsou pro pedagogy dané školy závazné.
Doposud platná legislativa neumožňuje řediteli jejich dodržování vyžadovat z
pozice nadřízeného. Rušený paragraf jde proti smyslu.
Představme
si situaci, že má škola v ŠVP, ve svém koncepčním dokumentu, napsáno, že
například téma středověké společnosti v Evropě realizují učitelé formou
dvouhodinového projektu. Rušený paragraf by bránil řediteli účinně vyžadovat po
učiteli dodržení této formy, když by ten chtěl žákům zmíněné téma prostě jenom
„sdělit“, nadiktovat informace od sešitu.
Rozhodně to
neznamená, že by učitelé nemohli využívat různé formy výuky v hodinách dle
svého uvážení, měli by ale použít ty, které si do ŠVP dala škola jako závazné
(a krom toho si můžou přidat, co chtějí). V ŠVP bývá závazných forem u
vybraných témat uvedeno minimum, obvykle tam nejsou vůbec žádné. Zároveň má
ředitel školy možnost vytýkat učiteli špatnou práci, typicky třeba užívání
pouze frontální výuky. Pravomoc, kterou má v každé jiné profesi vedoucí
zaměstnanec, v mantinelech zákoníku práce. (Znovu podotýkám, že je to právě
ředitel školy, kdo je za kvalitu vzdělávacího procesu zcela odpovědný!) Jistě
existují ředitelé, kteří na své místo nepatří, ti ale často zatápí učitelům už
nyní nejrůznějšími způsoby, paragraf neparagraf. Snažíme se tvořit dobré
podmínky pro dobré ředitele.
Tento záměr kladně hodnotili odborníci z MŠMT, ministerstvo dalo souhlasné stanovisko. Prodiskutoval se pochopitelně mezi poslanci všech koaličních stran a jejich stranickými experty, rovněž ho podpořili, poslanci – zástupci koaličních stran – návrh také podepsali. Proběhla standardní a transparentní cesta přijímání legislativy, celou novelu mocně komentovala a projednávání se účastnila řada profesních spolků i školské odbory.
0 komentářů:
Okomentovat