Učitelům znemožníme učit vlastními metodami a formami výuky. Budou učit tak, jak ředitel školy řekne. Rozhodla parta českých poslanců a změnila zákon. Svoboda volby metod je prý v rozporu s novou koncepcí a směrem vývoje, kterým jde české školství.
Zdroj: blog autorky 8. 8. 2023
Při přímé vyučovací povinnosti učitelé ve třídách nebudou moci používat metody a formy výuky podle vlastního uvážení. Ředitel školy jim nařídí učit jinak a oni ho budou muset poslechnout. Za touto pro mě nepochopitelnou a naprosto zpátečnickou změnou stojí skupina poslanců Havel, Berki, Richterová, Výborný, Zajíčková.
Hlavním iniciátorem této změny byl přitom poslanec a ředitel gymnázia Matěj Ondřej Havel z TOP 09, který se na svém FB účtu k tomuto nesmyslu i hrdě přihlásil: „Ředitel školy je ze zákona odpovědný za vzdělávací proces ve škole, nemůže být odzbrojený nemožností vynucovat si formy a metody, uvedené třeba v ŠVP. Jsem přesvědčený, že je třeba lajnovat hřiště pro dobré ředitele, nechci psát zákony podle těch špatných…“
Než se
pozastavím nad slovy „odzbrojený“, „vynucovat“ a „lajnovat hřiště“, tak
nejdříve pojďme k důvodům škrtnutí tohoto dost důležitého učitelského
práva. V odůvodnění poslaneckého
pozměňovacího návrhu novely školského zákona (jde o sněmovní tisk 289)
tito poslanci hovoří o tom, že: „Platná strategie vzdělávací politiky
2030+ počítá s posílením pozice ředitele školy coby lídra pedagogického
procesu. Zákonné ustanovení, navržené ke zrušení, nedává řediteli školy možnost
vytknout pedagogům užívání nevhodných metod, forem výuky a vyučovacích
prostředků. Ředitel proto nemůže dost dobře ovlivnit vyučovací proces ve škole,
za který je ze zákona zodpovědný. Stejně tak školní vzdělávací programy často
obsahují konkrétní formy výuky a metody, které jsou pro pedagogy dané
školy závazné.“
Dobrá,
pojďme se tedy podívat, co nám text dokumentu, na který se parta poslanců
odvolává, říká doopravdy. Ve Strategii
2030+ se sice
hovoří na straně 54 o posílení pozice ředitele jako leadera, ale
o tom, že by měl určovat, jakými metodami, formami a prostředky při
přímé vyučovací práci ve třídě dojde učitel k cíli, čili jak se mu podaří
splnit určitý výstup ze vzdělávacích programů (ŠVP), není ve Strategii 2030+
ani slovo. Naopak ve třetí části strategie, která hovoří o podpoře
pedagogických pracovníků, se doslova píše: „Bude vytvořen kompetenční profil učitele, jenž popíše profesní
předpoklady a kompetence (znalosti, dovednosti, postoje) učitele,
který je schopen zvládat zátěž
profese, aplikovat moderní formy výuky a reagovat na měnící
se potřeby heterogenní populace dětí, žáků a studentů.“
V
důvodové zprávě poslanci hovoří také o tom, že ředitel nemůže vytknout
učiteli užití nevhodné metody, a že nemůže ovlivnit vyučovací proces ve
své škole. No ale co je to pak ze šéfa, který má takové postavení v týmu?
Copak nemá probíhat na škole permanentní diskuse o tom, jak se posunout
dál, jak učit co nejlépe? Vedení školy přece má možnost kontrolovat své
podřízené, chodit na hospitace, doptávat se, může si zřídit mezičlánek
v podobě širšího vedení, kde má ředitel přítomné své metodiky
a důležité osobnosti týmu. Má možnost učitelům nejen věci vytýkat, ale
hlavně kolegy inspirovat, motivovat.
No
a na závěr se v krátké důvodové zprávě poslanců hovoří
o metodách a formách, které jsou údajně často v ŠVP. Opravdu?
Fakt mají často školy ve svém Školním vzdělávacím programu metody a formy
výuky? Tak možná mě napadá, že se může škola zmínit ve svém ŠVP třeba
o Hejného metodě výuky matematiky, kterou preferuje, ale jinak ŠVP
obsahují povinné výstupy a nepovinné učivo, prostřednictvím kterého lze
k těmto výstupům dojít. Formy a metody jsou a byly vždy na
učitelích!
A teď
bych se krátce vrátila ještě k vyjádření pana poslance Havla na sociální
síti. Jestliže budeme hovořit o tom, že si ředitel musí něco na
kolegovi vynucovat díky ozbrojování se zákonnou normou a tím, že si musí ve škole lajnovat své hřiště, a tak nedovolovat kolegům používat jejich zvolené metody , tak mám pocit,
že nemluvíme o vzdělávání. Neplete si pan poslanec svoji profesi
s armádou nebo policií? Absolutně nechápu, jak zrušení tohoto práva mohlo
přes učitele a ředitele škol ve Sněmovně a Senátu projít. Já si to
vysvětluji tak, že si patrně této pitomosti nikdo z poslanců
a senátorů nevšiml.
Když jsem si hledala odůvodnění té části původního školského zákona, jež obsahovala právo učitelů na volbu metod a forem výuky, tak se opírala o Chartu učitelů. Charta je starý, lety prověřený dokument a byla přijata v Paříži už v roce 1966. Chystalo ji 20 let mnoho expertů na vzdělávání z celého světa pro Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), Mezinárodní organizace práce a mezinárodní organizace učitelů. I proto se v tomto původním odůvodnění práva na volbu metod výuky učiteli v zákoně psalo: „V souladu s Chartou učitelů se formuluje zásada týkající se profesní svobody pedagogických pracovníků. Měla by být respektována profesionalita pedagogického pracovníka a pedagogickému pracovníkovi by měla být dána důvěra, co se týká volby metod, forem a prostředků při práci s dětmi, žáky a studenty. Tyto metody, formy a prostředky však musejí být v souladu se zásadami školského zákona…“
A na
závěr jsem připravila malou anketu.
Anketa: Učitel by měl mít právo volby metod a forem své výuky?
94,8 % Samozřejmě, vůbec o tom nepochybuji.
3,7 % Ano, ale pokud ředitel školy určí metody či formy jiné, musí se podřídit.
1,1 % Ředitel nese hlavní zodpovědnost, měl by mít hlavní slovo ve všem.
0,4 % Neumím na otázku odpovědět.
celkem hlasovalo 2 730 čtenářů
0 komentářů:
Okomentovat