Jak se k nám dostávají knihy, co vlastně čteme a jak jsou na tom naše děti? To v jedinečném průzkumu zjišťovaly Seznam Zprávy na platformě Výzkumník Seznam.
Zdroj: Seznamzprávy.cz 5. 9. 2023. Zde
najdete i grafy s podrobnými údaji.
Čtení. Není to jen zábava, ale i trénink. Čtení učí
naslouchat a přemýšlet, ale také se lépe se vyjadřovat. Zvětšuje nám
slovní zásobu, umí nabudit mozek a fantazii, trénuje nás
v soustředění. Díky čtení můžeme lépe porozumět lidským emocím, motivacím
a vztahům, což posiluje naši schopnost empatie a komunikace
s druhými. Samá pozitiva, že?
Čtete nebo
posloucháte knihy? Pětina lidé ne
Z průzkumu, který Seznam Zprávy provedly v průběhu srpna na platformě Výzkumník Seznam, lze vyčíst zajímavý obraz o čtenářských preferencích a způsobech absorbování informací. Papírové knihy zůstávají stále populární (preferuje je 76 % populace). Za nimi s odstupem následují elektronické knihy (23 %). Zhruba pětina respondentů upřednostňuje poslech (22 %). Další necelá pětina (18 %) dotázaných nesáhne ani po jednom z těchto médií. Data také poskytují vhled do toho, jak způsoby četby či poslechu knih lidé kombinují.
Jisté pravidlo lze sledovat i ve způsobech, jak se lidé dostávají k obsahu knih. Ze čtenářů papírových knih čtvrtina také poslouchá audioknihy. Z těch, kdo papírové knihy nečtou, sáhne po audioknize jen 16 procent a po e-knize 15 procent. Čtenáři a čtenářky e-knih častěji preferují i poslech audioknih (37 %), zatímco z těch, kdo nepreferují elektronické knihy, sáhne po audioknize jen 17 procent.
Knihu
týdně?
„Je to úžasný pocit. Čtení přináší množství nápadů. Pomáhá důkladněji přemýšlet. Je to lepší než televize, a dokonce i než internet. Díky čtení lépe porozumíte světu. Čtení je základním kamenem pro vytvoření návyku dokončovat věci… Zmínil jsem se, že je to úžasný pocit?“ popisoval před lety úspěšný autor Julien Smith, když spustil akci, která motivovala veřejnost k přečtení jedné knihy týdně. Než s tím šel na veřejnost, sám četl knihu týdně v posledních pěti letech. Průměrná kniha, kterou přečetl, měla 250–300 stran. Postupoval systematicky, rozpočítal si to zhruba na 40 stran denně – což zní lépe než 52 knih za rok.
A přesně tolik knih, tedy více než 50 ročně, čtou jen zhruba tři procenta lidí. Zbytek, jak ukazuje graf, čte podstatně méně. Zhruba polovina lidí nepřečte ani deset knih ročně (21 % přečte mezi šesti a deseti knihami a 32 % nepřečte ani pět knih za rok).
Čteme méně
než před 10 lety
Na otázku,
zda lidé čtou nyní více, nebo méně než před deseti lety, uvedla největší část
respondentů (37 %), že dnes čte méně. Čtvrtina (24 %) si myslí, že
čte zhruba stejně. Pětina (20 %) respondentů uvedla, že dnes čte více.
Zhruba 15 procent respondentů neví.
Generační
rozdíly? Menší než si myslíme
U otázek, které se týkaly generačního srovnání, byly rozdíly mezi dětmi a rodiči, případně prarodiči hodně velké. Více než polovina rodičů (54 %) a stejně tak více než polovina prarodičů (56 %) uvádí, že ve stejném věku, jako jsou jejich děti či vnoučata, četla více knih. Pětina rodičů a čtvrtina prarodičů pak uvádí, že v tomto věku četli zhruba stejně. Jen šest procent rodičů a 11 procent prarodičů pak se domnívá, že to byli oni, kdo v dětství četl méně.
Dnešní děti ale na tom se čtením nejsou tak špatně, jak by mohly
výsledky průzkumu napovídat. „Je to lepší, než si mnohdy jako společnost
myslíme i než se říká v médiích. Je ale hodně důležité si uvědomit,
že dnešní děti čtou úplně jinak, než se četlo dříve,“ říká pro Seznam Zprávy
Julie Dominika Zemanová, spoluautorka projektu Mravenčí chůva,
který se věnuje podpoře čtenářství.
„Čtou třeba na kartičkách deskových her nebo na internetu. Čtou
tak více fragmentárně, ale i to je čtení, i když to tak na první
pohled nevypadá. A je pro ně hodně důležité. Dětští čtenáři si postupně
skládají informace a nasávají příběhy nebo naučný text a směřují
k tomu, aby se něco dozvěděly o světě kolem, a to zdaleka nejen
z knih, ale ze všech dalších možných zdrojů. Takže děti čtou a čtou
dost, ale jinak.“ Tyto zkušenosti opírá o pravidelná online setkání
s rodiči se zájmem o podporu čtenářství dětí. Ta se konají
v rámci Knižního klubu Mravenčí chůvy jednou měsíčně.
Že děti čtení baví, ukazuje i poslední průzkum, který
provedla Národní knihovna. Čtení jako zábavu vnímají skoro dvě třetiny mladších
dětí (61 %). U starších dětí převáží jiné zábavnější aktivity
a čtení jako zábavu chápe 42 procent, ale pro mládež už se zase čtení
stává něčím, co je baví (55 %).
Vypěstovaný
návyk se udrží celý život
Průzkum
naznačuje, že jednou vypěstovaný návyk číst knihy vydrží člověku celý život.
Lze předpokládat, že v různých etapách života se intenzita čtení
proměňuje. Například rodiče malých dětí mají obvykle celkově méně času na
čtení, zatímco rodiče větších batolat nebo předškoláků už čtou více, často také
předčítají svým dětem.
„Je skvělé,
když tomu dospělí mohou věnovat svoji energii, pozornost a čas
a prostě si s dětmi čtou. A je úplně jedno, jestli těm dětem
jsou čtyři anebo jim je dvanáct,“ říká Julie Dominika Zemanová.
Předčítejte
dětem, i když už samy čtou, vyplatí se to
Čtení je
komplexní evoluční proces. Ve srovnání s chůzí, která je zakotvena
v mozku dítěte od jeho narození a děti se naučí chodit rychle, čtení
vyžaduje dlouhodobější cvičení a trénink. „Často přestaneme dětem číst,
když se to naučí v první třídě, ale děti se na úroveň plnohodnotného čtení
dostanou v průměru až někdy kolem dvanáctého roku věku. Teprve tehdy je na
to mozek zralý,“ vysvětluje odbornice.
„Existují
výzkumy, které říkají, že čtecí dráhy, které jsou v mozku dítěte,
dozrávají až kolem dvanáctého roku věku, kdy se srovnají s poslechem
u předčítání a s jeho samostatným čtením. A je to vlastně mnohem
později, než si myslíme,“ upřesňuje Zemanová.
Výzkum
proběhl na platformě Výzkumník Seznam v srpnu 2023 a zúčastnilo
se ho 1778 respondentů. Respondenti nejsou vybráni jako náhodný
reprezentativní vzorek, ale následně jsou výsledky průzkumu naváženy tak, aby
jejich soubor jako celek odpovídal základním demografickým ukazatelům za Českou
republiku (pohlaví, věk, bydliště). Zároveň jsou výsledky srovnávány
a případně dovažovány na již zveřejněné reprezentativní průzkumy
relevantních agentur na daná témata.
___________________
Výzkumník
Seznam je
výzkumný panel společnosti Seznam. Uživatelé se do něj mohou zaregistrovat a účastnit se průzkumů na
různá témata. Do vhodného výzkumu je účastník pozván e-mailem na základě sociodemografických
informací, které o sobě poskytl (pohlaví, věk, vzdělání, pracovní
postavení, kraj, velikost obce). Veškeré výsledky jsou však anonymní
a nejsou spojovány s konkrétní osobou.
Chcete
nám pomoci zjišťovat informace? Podívejte se do Výzkumníka Seznam.
0 komentářů:
Okomentovat