Témata, která se objevila v dalších dílech seriálu Jak se dělá dobrá škola. Seriál připravila Česká televize ve spolupráci s EDUinem. Desetidílná série má premiéru každou středu kolem 22. hodiny na ČT2. V pátek je pak díl reprízovaný na ČT1 v 17:00. Odvysílané díly také najdete v iVysílání. Vznik seriálu podpořila Nadace České spořitelny.
Zdroj: Eduin.cz 14. 9. 2023
Téměř každá třetí škola v České republice je malotřídka. V jedné třídě se tedy učí děti z více ročníků. Malotřídních škol ale v posledních letech ubývá, stejně jako žáků v nich. Právě tomuto typu školy se věnoval druhý díl seriálu Jak se dělá dobrá škola, který minulou středu odvysílala Česká televize.
V Česku
bylo podle dat ministerstva školství v minulém roce 1 317 malotřídních škol.
Tedy těch, kde se na prvním stupni učí ve společné třídě děti z různých
ročníků. V posledním roce tyto školy navštěvovalo přes 85 tisíc dětí. To už
není ale ani deset procent z víc než milionů dětí v základních školách. Zatímco
dětí ve školách přibývalo, v malotřídních školách se jejich počet naopak za
posledních deset let snížil.
„Určitý úbytek
málotřídních škol obecně souvisí se stěhováním obyvatel (a zejména mladších
lidí) do velkých měst a jejich okolí, takže při stále klesajícím počtu žáků
některé obce už nemají prostředky na jejich provoz,” popisuje mluvčí
ministerstva školství Tereza Fojtová. „Také rodiče, kteří bydlí v malých
obcích a pracují ve městech, si často berou děti „s sebou“
cestou do práce a umisťují je do větších škol. Dalším důvodem může být spojování
několika menších škol do větších organizačních celků, ke kterému také někde
dochází a které
MŠMT podporuje,” dodává.
Druhý díl seriálu Jak
se dělá dobrá škola ukazuje malotřídní školu v jihočeském Popelíně. Starosta
obce Tomáš Zaňák v reportáži pro web eduin.cz přiznává, že by mu v roli
zřizovatele pomohlo jasnější slovo od státu, že v tom nejsou sami. „Je jasné,
že škola, jako je ta naše, stát stojí víc než velká škola na sídlišti, kde
bydlí několik tisíc lidí. Musíme tu zatopit, i když je chřipková epidemie a do
školy dorazí tři děti. Zatím jsme si s tím vždycky poradili, obce jsou ochotné
své školy financovat bez ohledu na to, kolik mají žáků. Přál bych si ale, aby
stát jasně řekl, jak má podle něj vypadat síť škol a jestli do ní malotřídky
jako ta naše patří. Nebyli bychom pak tolik rukojmí toho, kolik dětí každý rok
přijde k zápisu,“ dodává starosta Popelína.
Úspěch dětí ve škole závisí i na důvěře
učitele. Ti čeští ale žáky často zbytečně podceňují
Zdroj: Eduin.cz
21. 9. 2023
Třetí díl seriálu Jak se dělá dobrá škola ukázal krnovskou Základní školu Janáčkovo náměstí. Právě vedení školy před několika lety rozpustilo matematickou třídu. Cílenou desegregací se pak zlepšily výsledky celé školy. Studie ukazují, že pro úspěch dětí je velmi důležité i to, jak jim věří jejich učitelé.
Za časnou selekci žáků do různých vzdělávacích proudů je český systém dlouhodobě kritizovaný. Na rozdíl od řady zahraničních vzdělávacích systémů, kde rozdělování žáků do různých vzdělávacích proudů také probíhá, ale je mnohem prostupnější, je pro české školství typické, že žáky rozdělujeme do různých proudů a vzdělávacích větví s různými nároky a zaměřením cíleně a trvale. Ať už jde o víceletá gymnázia nebo selekci v rámci jedné školy na úrovni tříd, například tříd s rozšířenou výukou matematiky, jazyků nebo jiného předmětu. Nejčastěji děti třídíme podle kognitivních schopností nebo socioekonomického statusu.
Výzkum Jany Navrátilové z Masarykovy univerzity ale ukazuje, že „učitelé žáky (na začátku prvního školního roku na druhém stupni, kdy k rozdělování do výběrových tříd obvykle dochází – pozn. red.) neznají a diverzitu z hlediska výkonu tak v podstatě jen předpokládají.”
Daná situace podle slov Navrátilové evokuje sebenaplňující se proroctví, kdy si učitelé na základě očekávání určitých schopností žáků připraví výuku, přičemž s žáky, od kterých mají větší očekávání, interagují aktivněji a jiným způsobem než se žáky, které vnímají jako slabší. Je asi zřejmé, která ze skupin žáků bude mít větší příležitost k rozvoji, více se naučí a pro práci bude motivovanější.
„Čím déle učím, tím více jsem přesvědčena, že právě postoj a víra učitele v to, že děti učivo (a nejen to) zvládnou, je důležitou součástí výuky. Myslím si, že je to i víra učitele v samotnou osobnost dítěte. Vždyť není prioritou dítěte selhávat. Proč by to chtělo?” říká Markéta Mylková, učitelka matematiky na základní škole Krnov, Janáčkovo náměstí – právě této škole se věnuje třetí díl seriálu Jak se dělá dobrá škola. Její slova potvrzuje i Tomáš Chrobák, také učitel matematiky z Moravskoslezského kraje. Dodává, že součástí řešení musí být i důvěra učitele ve vlastní schopnosti. „Největší dopad na žáky má učitel, který věří, že má dopad. Odborně se tomu říká kolektivní efficacy, což je vlastně sdílené přesvědčení učitelů, že můžou měnit a ovlivňovat životy svých žáků. S tím podle mého souvisí také víra ve své žáky. Pokud věřím sám sobě, svým schopnostem, znám své silné stránky, ale i slabiny, pak můžu teprve plně důvěřovat dalším lidem.
Cesta, jak u učitelů zamezit tomu, aby žáky rozdělovali podle schopností nebo socioekonomického statusu, začíná už na pedagogických fakultách. „Je důležité, aby (vzdělavatelé) v budoucích učitelích kultivovali vědomí, že jsou schopni ovlivnit, jak se jejich žáci chovají, a že jejich práce jim poskytuje významné příležitosti ovlivnit výsledky, a tím i budoucí životy svých žáků. Zároveň by je měli vést k tomu, že dobré pedagogické působení je založeno na důvěře k žákům a jejich rodičům a zahrnuje vysoká očekávání od všech žáků s poskytnutím odpovídající podpory těm, kteří ji potřebují,“ apelují autoři studie Vliv postojů učitelů na výsledky žáků (Straková, Simonová, Greger, 2018) především na vzdělavatele budoucích učitelů, aby se daleko větší měrou zaměřili na formování jejich postojů.
Kompletní text k tomuto tématu najdete ZDE.
0 komentářů:
Okomentovat