Škrty kvůli úsporám v rozpočtu mohou výrazně zhoršit výuku. Podle návrhu ministerstva školství přijde řada škol o učitele, někde by museli propustit pět i více pedagogů. Ředitelé změny ve financování považují za likvidační. Pokud návrh vláda schválí, omezí se nabídka volitelných předmětů, kterými se školy a zejména gymnázia profilovaly, někde přijdou o laboratorní cvičení nebo o možnost učit se druhý cizí jazyk. Změny mají platit už od ledna příštího roku, pro školy by byly závazné od září.
Zdroj: Hospodářské
noviny 7. 11. 2023
Ministerstvo
argumentuje tím, že současný systém byl velkorysý. Učitelé jsou naštvaní a
chystají se do stávky.
„Museli
bychom propustit pět učitelů,“ říká ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v
Nymburce Jiří Kühn. Ve třídách mají 31 dětí, jednou týdně měli půlenou hodinu
češtiny a matematiky. O tu určitě přijdou, ale stačit to nebude. „Buď úplně
zmizí laboratorní práce ve fyzice a chemii, nebo výrazně omezíme nabídku
volitelných předmětů,“ popisuje, jak na ně dopadne návrh ministerstva školství
na úspory ve financování škol.
Některé
hodiny se musí půlit povinně – jsou to cizí jazyky, laboratorní
cvičení nebo tělocvik. Rozdělit třídu na dvě poloviny i jindy, a
věnovat se tak žákům co nejvíce individuálně umožnila školám reforma
financování v lednu 2020. Tehdy přestaly dostávat peníze pouze podle počtu
žáků, nový parametr umožňoval mít méně dětí ve třídách, nebo právě
půlit některé hodiny. To doporučovala i Česká školní inspekce.
Školy,
které toho využily na maximum, budou podle nového návrhu ministra bity nejvíce.
Slovanské gymnázium v Olomouci by muselo propustit 11 učitelů. Dělí češtiny,
matematiky, nabízí pestrou škálu volitelných předmětů. „Po covidu jsme se žákům
chtěli opravdu poctivě věnovat. Tohle je krok zpátky. Mstíme se na
talentovaných dětech, ale ono se nám to všem vrátí,“ obává se ředitel školy
Radim Slouka.
Ministr
školství Mikuláš Bek (STAN) argumentuje tím, že za určitou hranicí je jedno,
jestli je ve třídě 20, nebo 25 žáků, protože podle výzkumů to kvalitu výuky
neovlivňuje. Někde prý škrtat museli. „V rámci možností, které má vláda podle
znění školského zákona, žádný jiný postup není možný,“ hájí kroky ministerstva
náměstek Jiří Nantl. Jinou variantou by bylo navýšit počet hodin, které musí
pedagogové odučit, nebo přesunout financování asistentů, kuchařek či školníků z
větší části na obce a kraje, které školy zřizují.
Podle
ministerstva existují školy, které si na dělení hodin zvykly a využívají ho i
tam, kde to není potřeba. To ale školy odmítají. Masarykova střední škola
chemická v Praze půlí hodiny stejně, jako tomu bylo před reformou financování,
a i tak by podle nového systému museli zrušit druhý cizí jazyk, který nabízí
jako volitelný, a ještě škrtat v dalších volitelných předmětech. „Ten návrh je
likvidační. Nejvíce by se měli bouřit rodiče,“ míní ředitel školy Jiří Zajíček.
Asociace
ředitelů gymnázií se změnami zásadně nesouhlasí a bude žádat ministerstvo
školství, aby návrh přehodnotilo. Nelíbí se jí ani to, že by měla gymnázia
šetřit více než základní školy, ačkoli víceletá gymnázia učí minimálně
část doby stejně staré děti a musí splnit stejné požadavky.
„Je to
podpásovka. Dostaneme ještě méně peněz než před reformou financování škol,
která začala platit v roce 2020,“ upozorňuje předsedkyně asociace Renáta
Schejbalová. Právě gymnázia většinou využívají maximální kapacitu svých tříd a
budov, protože je o ně velký zájem. V hlavním městě dokonce některá po jarním
přijímacím řízení navyšovala na žádost státu kapacitu až na 35 dětí ve třídě,
aby se zmenšil počet neúspěšných zájemců o všeobecné studium na gymnáziích.
„Navíc
pořád slyšíme, jak učíme zastarale, frontální výukou. Ale pracovat individuálně
při počtu 32 žáků ve třídě? To na projektovou výuku nebo skupinovou práci
opravdu nezbude čas,“ zlobí se Schejbalová.
Alternativním
školám hrozí zánik
UIčitelům
se nelíbí, jaký signál vysílá ministr svými kroky aktivním školám a učitelům.
Kdo se snažil a přinášel inovativní výuku, dostal přes prsty. Pro některé
alternativní školy může znamenat tento návrh i definitivní konec. Například
pro alternativní
třídu Gymnázia Na Zatlance ALT. Tam se vyučuje v tandemu, nedrží se
předmětů, ale výukových bloků, s žáky často vyjíždí do terénu, učí projektově.
Jako jedna z mála veřejných škol nabízí program, který se svou kvalitou a
inovativností vyrovná těm nejlepším soukromým školám. Ministrovy škrty by je
připravily o šest a půl úvazku, což je na hraně.
„Ještě si
potřebujeme sednout a zkusit vymyslet, jak bychom mohli pokračovat dál. Doufali
jsme, že návrh na škrty bude rozumný a podaří se nám ho zvládnout, ale pan
ministr to vzal kulometem,“ zlobí se garant programu Lukáš Šlehofer. Rozčiluje
ho, že jim ministerstvo hází klacky pod nohy, a to, co dříve inspekce
vyžadovala, nyní ministr označuje za „luxus“.
A naštvaný
není jen on. „Zatímco kvůli platům se řada učitelů zdráhala stávkovat, tato
omezení už jsou podle nich tak alarmující, že se do stávky odborů chce zapojit
mnohem víc učitelů,“ říká předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra
Mazancová. Odbory plánují stávku na 27. listopadu.
Změna
financování by se měla dotknout i základních škol, ale úspory tam nemají být
tak výrazné. Bolestivější budou pro malotřídky a opět pro školy, které byly
inovativní a dělily více hodin, než bývá obvyklé, nebo často využívají
tandemovou výuku.
0 komentářů:
Okomentovat