Ministerstvo školství představilo nové osnovy výuky na základních a v mateřských školách. Proměnit se má výuka přírodopisu, dějepisu, jazyků, ale také výtvarné výchovy. K plánu se nyní může vyjádřit – a pozměnit ho – i veřejnost.
Zdroj: Seznam.Zprávy.cz
4. 4. 2024
Děti se už
nebudou učit rozpoznávat nejznámější jedlé a jedovaté houby. Alespoň ne
povinně a nazpaměť. Místo toho se bude v přírodopise klást důraz na
praktické dovednosti a zvládání propojovaní znalostí.
Například
každý deváťák bude muset vytvořit model vztahů mezi organismy navzájem
a prostředím v ekosystému nebo se zapojit do péče o přírodu ve
svém okolí.
Tohle je
jedna konkrétní změna, která dopadne na všechny základní školy v Česku.
Ministerstvo školství totiž představilo revidované rámcové vzdělávací programy
pro předškolní a základní vzdělávání, tedy zjednodušeně řečeno nové osnovy
výuky.
Až do konce května se může kdokoliv z veřejnosti vyjádřit
k jakémukoliv bodu reformy, a to ZDE. Tady je
výběr pěti nejzásadnějších bodů:
Ne jen
znalosti, hlavně dovednosti
I podle
současného zadání státu pro školy by učitelé neměli po žácích vyžadovat jen
opakování nabytých znalostí. Zveřejněná reforma ale ještě zdůrazňuje, že žáci
mají ve školách rozvíjet klíčové kompetence a základní gramotnosti
(čtenářskou a pisatelskou plus logicko-matematickou). A získat tak
spolehlivý základ všeobecného vzdělání.
„Ve chvíli,
kdy vyhledání faktografických informací je tak triviální, jak dnes je,
a každý to můžeme udělat během vteřiny na mobilním zařízení, tak se
skutečně otevírá mnohem větší prostor pro to, abychom se mnohem lépe učili
zacházet s informacemi, případně dokonce kreativně,“ popisuje myšlenku
reformy ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
To se
projevuje právě úpravou jednotlivých předmětů. Ať už příkladem v úvodu
zmíněného přírodopisu, nebo třeba dějepisu, kde už žáci nebudou procházet
dějinami od úsvitu lidstva po současnost (tam tedy velká část učitelů stejně
nestihne dojít).
Ale nově se
budou věnovat jen zásadním událostem, na kterých získají představu třeba
o příčinách a důsledcích lidských konfliktů v dějinách. To je
mimochodem jeden z 19 nových očekávaných výsledků, které bude muset zvládnout
každý deváťák.
Druhý cizí
jazyk? Nevíme
Ačkoliv je
první verze reformy na světě, otevřená je debata ohledně druhého cizího jazyka.
Právě do ní může nyní vstoupit i veřejnost. Od spuštění přípravy revize se
totiž diskutuje o budoucnosti druhého cizího jazyka, který se dnes děti na
základkách musí učit nejpozději od osmého ročníku. Ministerstvo ale zvažovalo,
že by povinný pro všechny být nemusel.
„V tuto
chvíli není rozhodnuto nic. Opravdu chceme vyslechnout širokou debatu
k tomuto tématu,“ dodává Bek.
Ať už ale
definitivní rozhodnutí bude jakékoliv, patrně také stanoví, jaké konkrétní
jazyky budou školy nabízet. Děti mají totiž často jen zdánlivou možnost volby.
Nedávno Seznam Zprávy popisovaly, že na řadě škol tak musí stále žáci
absolvovat ruštinu, i když by chtěli raději němčinu.
Největší boj se možná trochu paradoxně během přípravy reformy strhl o budoucnost výtvarné a hudební výchovy. Vygradoval až do té míry, že 14 odborníků vystoupilo z týmu, který změny připravoval. Protestovali tak proti možnému vzniku předmětu, který by sdružoval nejen hudební a výtvarnou, ale také taneční, filmovou a dramatickou výchovu.
V
prozatímní finální verzi to zatím dopadlo remízou. Jeden velký předmět
nevznikl, stále existují dva. Výtvarka už ale nestojí sama, doplní ji ještě
filmová výchova. V hudebce pak žáci absolvují také taneční
a dramatickou výchovu.
Více
volnosti pro školy…
Každá škola dostane také nově více disponibilních hodin, tedy času během vyučování, o němž si může rozhodovat sama. Na prvním stupni je změna menší, z 16 hodin roste na 18. Druhý stupeň se ale promění výrazně. Školy získají dvakrát tolik individuálního prostoru, místo 18 hodin rovnou 36.
Kromě společného základu se tak budou moct školy soustředit na oblasti, které jsou pro ně stěžejní. Delší čas mohou učitelé se žáky věnovat například procvičování, škola může ale také nabízet více volitelných předmětů nebo se pouštět do častějšího projektového vyučování.
…ale také
testování
Na druhou
stranu si ale bude stát nově ověřovat, jak se každé škole daří táhnout děti
nahoru. Testovat se bude posun v matematické a čtenářské gramotnosti,
tedy dovednostech, které se dnes v podobném duchu měří například
v pravidelném mezinárodním šetření PISA.
Právě
v tomto výzkumu se ukazuje, že minimálně čtvrtina patnáctiletých žáků
nedosahuje ani základní úrovně gramotností. Bez nich se přitom člověk neobejde
nejen při dalším vzdělávání, ale ani v běžném pracovním
a soukromém životě.
V páté
a deváté třídě se také bude ověřovat, jak na tom žáci jsou
v matematice. To samé i v češtině, kde ještě bude jedno kolo
testování dříve, a to hned ve třetím ročníku.
Podle
nových osnov budou školy smět učit od září 2025. Povinně se pak reforma
výuky objeví ve všech prvních a šestých ročnících o dva roky později.
0 komentářů:
Okomentovat