Anna Brzybohatá: Revize kurikula pro základní školy nabrala výrazné zpoždění, předem stanovené termíny chce ale ministerstvo stále stihnout

úterý 9. dubna 2024 ·

V minulém týdnu ministerstvo školství společně s Národním pedagogickým institutem spustilo veřejné připomínkové řízení k návrhu revize RVP ZV a aktualizace RVP PV a školy by podle nového kurikula mohly postupně začít učit ve školním roce 2025/2026. Povinně pak všechny o dva roky později.


Zdroj: Beduín 15/2024, 8. 4. 2024

 

Připomínky chce ministerstvo školství vypořádat ještě letos, takže veřejnost bude mít čas na poznámky jen do konce května. Resort je pak probere, do dokumentu zapracuje a revizi rovnou schválí bez dalšího kola veřejné diskuze.

 

Co představený dokument revize přináší pozitivního? Skutečně v něm došlo k provzdušnění a redukci obsahu učiva, více se klade důraz na dovednosti, větší prostor pro vytvoření vlastního vzdělávacího programu dostávají i školy, myslí se i na wellbeing a školní klima. Současně ministerstvo ví, že musí školám dát dostatečnou podporu, proměnit zkoušky a udělat osvětovou kampaň tak, aby revizi přijali učitelé i rodiče. Pokud totiž pedagogické sbory revizi nepřijmou, je v podstatě zbytečná, protože se ve výuce nic nezmění.

 

„Ministerstvo se však hodně spoléhá na samotné kurikulum ve smyslu: když se změní rámcový dokument, změní se i samotné vzdělávání. Tak to ale není a víme to už 20 let, kdy jsme na to podobně hodně spoléhali při první revizi. Nic výrazného se ale nestane, pokud ji nepřijmou učitelé,” vysvětluje analytička EDUinu Lucie Slejšková. Učitelé a ředitelé jsou ti, kdo nakonec do tříd samotnou změnu přinesou. A pokud nebudou mít dostatečnou metodickou podporu, budou se držet toho, co znají, a vyučovat stejně jako doteď.

 

Návrh upraveného rámcového vzdělávacího programu pro základní školy ukazuje i konkrétnější změny. Nová jsou průřezová témata, jako je Péče o wellbeing, Společnost pro všechny či Udržitelné prostředí. Geografie se stala samostatnou oblastí, v Umění a kultuře nově nalezneme prvky hudební, taneční a dramatické výchovy. Zcela nový je také obor Osobnostní a sociální výchova. 

 

O tom, jak má do budoucna vypadat výuka cizího jazyka, ale MŠMT zatím nerozhodlo. „Ministerstvo se kloní k volitelnosti, tedy že škola musí výuku nabízet a žák si může vybrat, ale nemusí. Z celého dokumentu je vidět a cítit, že se ministerstvu nechce o výrazně sporných věcech rozhodovat. Místo toho, aby zaujalo určité strategické stanovisko a řeklo například ‚máme data a tento názor a chceme, aby to takto bylo, takže připravíme i potřebná opatření‘, to neudělá a nechá rozhodnutí na veřejné konzultaci.

 

Je to trochu alibi, navíc veřejná diskuze nám nepomůže, protože názory budou extrémně polarizované,” popisuje Lucie Slejšková s tím, že o některých zásadních tématech, která navazují na revizi, ministerstvo zatím neříká nic konkrétního. „Zejména o uzlových bodech a ověřování výsledků učení, o způsobu hodnocení. U nich nemáme představu, jak konkrétně si je úřad představuje,” dodává analytička EDUinu.

 

V rozhovoru pro Český rozhlas Plus dále například popisuje, že kurikulum je potřeba přizpůsobit době, která se rychle mění.

0 komentářů: