Jen sedm procent doktorandů dokončí studium v řádném termínu. Odborníci dlouhodobě upozorňují na nefunkční a nedostatečně motivující systém, a to jak pro školy, tak pro studenty. První pomoc má přinést nedávná novela vysokoškolského zákona: doktorandů ubude a dostanou dvakrát tolik peněz. Některé důležité benefity ale řeší až nový návrh, který mají HN k dispozici. Ministři se jím budou zabývat na příští koaliční schůzce. Jedná se o šest bodů, na kterých se shodly tři resorty a jež nyní čekají na zelenou od vlády.
Zdroj: Hospodářské noviny 26. 4. 2024
V České
republice studuje o třetinu více doktorandů, než je průměr v Evropské unii.
Program ale dokončí jen čtyřicet procent z nich. Na potřebu důkladně změnit
systém doktorského studia, aby
mladí lidé neutíkali do zahraničí a prostředky na jejich studium se
využívaly účelně, upozorňují odborníci dlouhodobě.
Motivací k
dodělání studia mají být například speciální půjčky
pro vysokoškolské studenty neboli vratné granty, které už loni
navrhoval poradní orgán vlády NERV. Druhým krokem podle nich mělo být zavedení
školného. Vláda Petra Fialy (ODS) tak daleko už v tomto volebním období jít
rozhodně nechce. Rodí se ale plán, jak studentům bez jiných
úvazků půjčky zajistit. Úvěry od bank totiž obvykle nezískají,
protože jejich stipendia nejsou vnímána jako mzda.
____________________________________________
Doktorandi
v Česku
Celkem je 19 808 doktorandů (14 371 v prezenčním, 5437 v kombinovaném studiu).
Průměrná
délka úspěšného studia je 5,5 roku.
V řádném termínu (to je za tři, případně čtyři roky) studium dokončí jen 7 procent doktorandů.
Celkově studium
dokončí 40 procent doktorandů.
Přibližně polovina doktorandů je zaměstnaných. Příjmy související s disertací tvoří v průměru necelou polovinu celkových příjmů doktorandů.
____________________________________________
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přišel s návrhem, že by banky dělaly při schvalování půjček u těchto studentů výjimku a nezjišťovaly by jejich solventnost. Výjimka by se měla zapracovat do změny směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru, kterou nyní připravuje ministerstvo financí, stojí v podkladovém materiálu. Bek si už zajistil podporu u ministerstva práce a sociálních věcí i u ministryně pro vědu a výzkum. Nyní čeká na jednání s ministerstvem financí, které by mělo následovat do dvou týdnů.
Podle České
bankovní asociace je však k půjčkám bez prověření solventnosti potřeba
přistupovat obezřetně. „Hrozí nebezpečí, že může dojít k nastartování
dluhové spirály u mladých lidí a brzkého či nepromyšleného zadlužení se bez
jistoty budoucích příjmů a dokončení studia,“ uvádí mluvčí asociace Radek
Šalša. Kromě toho podle něj už dnes existují způsoby podpory studentů –
sociální stipendia nebo třeba půjčky vybraným osobám bez příjmu, pokud mají
uzavřenou smlouvu s budoucím zaměstnavatelem.
A resorty
připravily i další významnou novinku: změnit chtějí léta kritizovaný
systém, že české
doktorandky nemají nárok na podporu v mateřství, a to ani po skončení
programu. Úřady je vnímají jen jako studentky, na mateřskou ale dosáhnou
jen ty, které mají odpracované alespoň dva roky.
Odborníci
tuto českou praxi dlouhodobě kritizují. „Přicházíme tím zbytečně o talentované
lidi – ženy, ale i muže, kteří se dnes mnohem více chtějí na výchově a
péči podílet. Ti odcházejí do zahraničí nebo do jiných profesí. A česká věda
tím jen ztrácí,“ uvedla již dříve pro HN Hana Tenglerová ze Sociologického
ústavu Akademie věd. Návrh chválí také člen NERV Daniel Münich. Mateřská může
doktorandky motivovat k tomu, aby neodkládaly dítě kvůli dokončení studia, ale
i naopak, aby neodkládaly doktorandské studium kvůli dítěti.
„Proběhlo
zatím první jednání mezi ministry školství, práce a paní
ministryní pro vědu a výzkum Helenou Langšádlovou (ještě než podala demisi –
pozn. red.),“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva školství.
Situaci
vysokoškolských studentů mají dále vylepšit i sociální stipendia, možnost
rychleji vyčerpat rodičovský příspěvek, i když na fakultě nejsou zaměstnaní,
ale také uznání doktorského studia jako praxe nebo jeho započítání do
počtu let potřebných k nároku na důchodu. To v současnosti nelze.
Uznání
praxe se hodí, zejména pokud doktorand začne pracovat ve státní správě. „Nyní
vám neuznají praxi při výpočtu mzdy, přitom čtyři roky děláte vysoce
specializovaný výzkum,“ upozorňuje Michal Farník, předseda studentské
komory Rady vysokých škol.
Ta
spolupracovala i na novele
zákona o vysokých školách, která přináší především změnu ve financování
doktorandů. „Když univerzita přijme méně doktorandů, bude jim moci dát více
peněz. Pro školy tak bude finančně nevýhodné, když student nedostuduje,“
doplnil Farník. Novinka by měla přimět univerzity více se o kvalitu doktorandů
zajímat. Podle nové studie
think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE ale nelze
věrohodně říct, že školy, kde studium dokončí více doktorandů, jsou lepší. Roli
může hrát i náročnost studia.
Farník
nicméně novelu považuje za krok dobrým směrem, návrhy na sociální stipendia či
mateřskou pro doktorandy ale jako neméně potřebné. Náklady na mateřskou a
sociální stipendia zatím resorty odhadují na 260 milionů ročně. Ministerstvo
financí zatím návrhy odmítlo komentovat, čeká, až je ministři předloží. Právě
postoj tohoto resortu je ale podle ekonoma Münicha klíčový: „Dokud se
nedohodnou s ministrem financí a premiérem, nedohodli se na ničem. Peníze na
tato opatření budou potřeba už příští rok a zatím slyšíme spíše o úsporných opatřeních.“
0 komentářů:
Okomentovat