Michaela Ryšavá, Markéta Hronová: Doktorandy mají z mizérie vytáhnout studentské půjčky i mateřská. Čeká se na zelenou od Stanjury

úterý 30. dubna 2024 ·

Jen sedm procent doktorandů dokončí studium v řádném termínu. Odborníci dlouhodobě upozorňují na nefunkční a nedostatečně motivující systém, a to jak pro školy, tak pro studenty. První pomoc má přinést nedávná novela vysokoškolského zákona: doktorandů ubude a dostanou dvakrát tolik peněz. Některé důležité benefity ale řeší až nový návrh, který mají HN k dispozici. Ministři se jím budou zabývat na příští koaliční schůzce. Jedná se o šest bodů, na kterých se shodly tři resorty a jež nyní čekají na zelenou od vlády.


Zdroj: Hospodářské noviny 26. 4. 2024

 

V České republice studuje o třetinu více doktorandů, než je průměr v Evropské unii. Program ale dokončí jen čtyřicet procent z nich. Na potřebu důkladně změnit systém doktorského studia, aby mladí lidé neutíkali do zahraničí a prostředky na jejich studium se využívaly účelně, upozorňují odborníci dlouhodobě. 

 

Motivací k dodělání studia mají být například speciální půjčky pro vysokoškolské studenty neboli vratné granty, které už loni navrhoval poradní orgán vlády NERV. Druhým krokem podle nich mělo být zavedení školného. Vláda Petra Fialy (ODS) tak daleko už v tomto volebním období jít rozhodně nechce. Rodí se ale plán, jak studentům bez jiných úvazků půjčky zajistit. Úvěry od bank totiž obvykle nezískají, protože jejich stipendia nejsou vnímána jako mzda. 

 

____________________________________________

 

Doktorandi v Česku


Celkem je 19 808 doktorandů (14 371 v prezenčním, 5437 v kombinovaném studiu).

Průměrná délka úspěšného studia je 5,5 roku.

V řádném termínu (to je za tři, případně čtyři roky) studium dokončí jen 7 procent doktorandů.

Celkově studium dokončí 40 procent doktorandů.

Přibližně polovina doktorandů je zaměstnaných. Příjmy související s disertací tvoří v průměru necelou polovinu celkových příjmů doktorandů.

____________________________________________

 

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přišel s návrhem, že by banky dělaly při schvalování půjček u těchto studentů výjimku a nezjišťovaly by jejich solventnost. Výjimka by se měla zapracovat do změny směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru, kterou nyní připravuje ministerstvo financí, stojí v podkladovém materiálu. Bek si už zajistil podporu u ministerstva práce a sociálních věcí i u ministryně pro vědu a výzkum. Nyní čeká na jednání s ministerstvem financí, které by mělo následovat do dvou týdnů. 

 

Podle České bankovní asociace je však k půjčkám bez prověření solventnosti potřeba přistupovat obezřetně. „Hrozí nebezpečí, že může dojít k nastartování dluhové spirály u mladých lidí a brzkého či nepromyšleného zadlužení se bez jistoty budoucích příjmů a dokončení studia,“ uvádí mluvčí asociace Radek Šalša. Kromě toho podle něj už dnes existují způsoby podpory studentů – sociální stipendia nebo třeba půjčky vybraným osobám bez příjmu, pokud mají uzavřenou smlouvu s budoucím zaměstnavatelem. 

 

A resorty připravily i další významnou novinku: změnit chtějí léta kritizovaný systém, že české doktorandky nemají nárok na podporu v mateřství, a to ani po skončení programu. Úřady je vnímají jen jako studentky, na mateřskou ale dosáhnou jen ty, které mají odpracované alespoň dva roky. 

 

Odborníci tuto českou praxi dlouhodobě kritizují. „Přicházíme tím zbytečně o talentované lidi – ženy, ale i muže, kteří se dnes mnohem více chtějí na výchově a péči podílet. Ti odcházejí do zahraničí nebo do jiných profesí. A česká věda tím jen ztrácí,“ uvedla již dříve pro HN Hana Tenglerová ze Sociologického ústavu Akademie věd. Návrh chválí také člen NERV Daniel Münich. Mateřská může doktorandky motivovat k tomu, aby neodkládaly dítě kvůli dokončení studia, ale i naopak, aby neodkládaly doktorandské studium kvůli dítěti.

 

„Proběhlo zatím první jednání mezi ministry školství, práce a paní ministryní pro vědu a výzkum Helenou Langšádlovou (ještě než podala demisi – pozn. red.),“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva školství. 

 

Situaci vysokoškolských studentů mají dále vylepšit i sociální stipendia, možnost rychleji vyčerpat rodičovský příspěvek, i když na fakultě nejsou zaměstnaní, ale také uznání doktorského studia jako praxe nebo jeho započítání do počtu let potřebných k nároku na důchodu. To v současnosti nelze.

 

Uznání praxe se hodí, zejména pokud doktorand začne pracovat ve státní správě. „Nyní vám neuznají praxi při výpočtu mzdy, přitom čtyři roky děláte vysoce specializovaný výzkum,“ upozorňuje Michal Farník, předseda studentské komory Rady vysokých škol. 

 

Ta spolupracovala i na novele zákona o vysokých školách, která přináší především změnu ve financování doktorandů. „Když univerzita přijme méně doktorandů, bude jim moci dát více peněz. Pro školy tak bude finančně nevýhodné, když student nedostuduje,“ doplnil Farník. Novinka by měla přimět univerzity více se o kvalitu doktorandů zajímat. Podle nové studie think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE ale nelze věrohodně říct, že školy, kde studium dokončí více doktorandů, jsou lepší. Roli může hrát i náročnost studia. 

 

Farník nicméně novelu považuje za krok dobrým směrem, návrhy na sociální stipendia či mateřskou pro doktorandy ale jako neméně potřebné. Náklady na mateřskou a sociální stipendia zatím resorty odhadují na 260 milionů ročně. Ministerstvo financí zatím návrhy odmítlo komentovat, čeká, až je ministři předloží. Právě postoj tohoto resortu je ale podle ekonoma Münicha klíčový: „Dokud se nedohodnou s ministrem financí a premiérem, nedohodli se na ničem. Peníze na tato opatření budou potřeba už příští rok a zatím slyšíme spíše o úsporných opatřeních.“

 

 

 

0 komentářů: