Naučené znalosti, získané dovednosti, certifikát o úspěšně ukončeném vzdělání a perspektivní výhled práce do budoucna. Výhody dokončení střední školy se zdají být jasné. V Česku ale ne vždy táhnou. Předčasné odchody ze vzdělávání jsou problémem nejen tuzemska, ale trápí také řadu zemí Evropské unie. Ukazují to data poslední publikace Education at a Glance.
Zdroj: Beduin
34/2024 14. 10. 2024
Samotné firmy či specializované pracovní portály na webových stránkách denně zveřejňují tisíce pracovních nabídek. Dalo by se říct, že šikovného řemeslníka si práce najde sama i bez „papíru”. Jenže co je častým společným jmenovatelem inzerátů? Ukončené středoškolské vzdělání. Můžeme ho tedy považovat za mnohdy minimální požadavek k tomu, aby se dotyčný mohl o pozici ucházet. Kromě samotných vědomostí a znalostí s sebou ale ukončené středoškolské vzdělání přináší i další výhody – jednak má vzdělanější pracovní síla vyhlídky na lepší kariéru, jednak má díky tomu následně i lepší plat a perspektivu do budoucna.
„Děje se to, že zaměstnavatelé přichází za žáky středních škol a nabízejí jim
brigádu. Ta je pro ně v tu chvíli finančně lákavá, proto se mnozí uchylují k
předčasnému ukončení studia. Žáci si však neuvědomují, jaké následky bude mít
jejich rozhodnutí v budoucnu. Z brigády se stává práce na plný úvazek, ve které
budou třeba dva roky. Návrat zpět do školy k dokončení požadovaného
středoškolského vzdělání je pro ně obtížný. To vede k tomu, že si nakonec
hledají práci, která nevyžaduje vysokou kvalifikaci,” vysvětluje analytička
EDUinu Nikola Šrámková.
Potvrzují
to i data. Ta ukazují ve srovnání Česka a dalších zemí OECD, že pracovníci bez
středoškolského vzdělání jsou ve většině ohroženi velmi nízkými mzdami.
V Česku vydělává 14 % osob ve věku 25–64 let s nižším než středoškolským
vzděláním polovinu nebo méně než polovinu mediánu příjmu ve srovnání
s 5 % pracovníků se středoškolským nebo postsekundárním neterciárním
vzděláním a 2 % pracovníků s terciární kvalifikací. V rámci OECD jsou
tyto podíly 28 %, 17 % a 10 %, nicméně je důležité
zohlednit, že tyto údaje zahrnují i země s odlišnými ekonomickými
podmínkami, jako jsou Mexiko, Chile či Peru.
Ze
vzdělaných lidí těží i samotný stát, kterému se dostatečně neřešený problém
vrací. Ti, co nemají ukončené středoškolské vzdělání, si buď práci vůbec
nenajdou a jsou na sociální podpoře, kterou jim platí stát,nebo si práci
najdou, je zpravidla méně placená a pracovníci tak méně odvádí na daních.
„Taková situace má dopad nejen na jednotlivce, ale i na společnost. Lidé s
ukončeným vzděláním jsou konkurenceschopnější na trhu práce, produktivnější a
mají šanci na vyšší výdělky, což vede i k vyšším odvodům do státní pokladny,”
vysvětluje analytička Šrámková.
Jak tedy
situaci do budoucna zlepšit? Míst je hned několik a začít se může hned na
druhém stupni základních škol v otázce kariérového poradenství. Kariérová
poradkyně Helena Košťálová v EDUcastu hovořila
o tom, že začít s výběrem střední školy není nikdy moc brzy, protože devátá
třída, kdy se mají děti o své budoucnosti rozhodovat, je náročné období. Řeší
přijímací zkoušky, testy i sama sebe. Kariérové poradenství ale v Česku na
základních školách příliš nefunguje.
Druhou
zanedbanou oblastí je inovace oborové soustavy, na které se už léta pracuje,
ale hotová stále není. Současná podoba středoškolské struktury je poměrně
nepřehledná, s malým zastoupením všeobecných programů a s nízkou mírou
prostupnosti. „Oborů je příliš mnoho a vybízí žáky k brzké specializaci,
přičemž některé z nich nemají dlouhodobou perspektivu uplatnění. Vysoký počet
žáků navíc opouští studium předčasně nebo v oboru po jeho dokončení nepůsobí,”
dodává Šrámková, která se tématu věnovala podrobněji v Auditu vzdělávacího systému. Ministerstvo
školství plánuje dokončit reformu do konce roku 2024 s tím, že letos představí
návrh nové soustavy středoškolských oborů, jejímž cílem má být zejména
zpřehlednění a zjednodušení struktury.
Vybrané
statistiky z Education
at Glance
8% podíl
mladých dospělých bez středoškolského vzdělání se v Česku v roce 2023 zvýšil o
2 procentní body. Průměr zemí OECD je 14 %.
60 % lidí
je ve věku 25–34 let v Česku zaměstnáno bez středoškolského vzdělání, zatímco u
osob se středoškolským nebo postsekundárním neterciárním vzděláním je to 83 %.
Odpovídající průměry OECD jsou 61 % a 79 %.
14 % lidí
ve věku 25–64 let s nižším než středoškolským vzděláním v Česku vydělává
polovinu nebo méně než polovinu mediánu příjmu ve srovnání s 5 % pracovníků se
středoškolským nebo postsekundárním neterciárním vzděláním a 2 % pracovníků s
terciární kvalifikací. V rámci OECD jsou tyto podíly 28 %, 17 % a 10
%.
Ženy ve
věku 25–34 let mají menší pravděpodobnost než muži, že budou zaměstnány,
přičemž tento rozdíl je obvykle největší u osob s nižším než středoškolským
vzděláním a nejmenší u osob s vysokoškolským vzděláním.
44 %
mladých žen s nižším než středoškolským vzděláním je zaměstnáno. Průměr zemí
OECD je 47 %.
75 %
mladých mužů s nižším než středoškolským vzděláním je zaměstnáno. Průměr zemí
OECD je 72 % .
66 %
mladých žen s terciárním vzděláním je zaměstnáno. Průměr zemí OECD je 84 %.
94 %
mladých mužů s terciárním vzděláním je zaměstnáno. Průměr zemí OECD je 90 %.
79 % mzdy
vydělávají v průměru mladé ženy s terciární kvalifikací oproti svým mužským
vrstevníkům. V celé OECD je to v průměru 83 % mzdy.
0 komentářů:
Okomentovat