Málokteré téma dokáže mezi rodiči rozproudit tak vášnivou diskusi jako otázka, jestli mají žáci z pátých nebo sedmých tříd odcházet na víceletá gymnázia. Odborníci i mezinárodní organizace jsou ostře proti – podle nich narušují vzdělávací systém, v zahraničí nic takového není. Jenže čeští rodiče je vyžadují. Každý rok tisíce z nich vystavují své děti přijímačkovému stresu, aby se alespoň zkusily dostat z běžné základní školy. Polovina přihlášených přitom neuspěje.
Zdroj: Hospodářské
noviny 13. 3. 2025
Nově
dostupná data Cermatu ukazují, že žákům nepřinášejí lepší vzdělání, jen
kolektiv dětí z motivovanějších rodin. Kvůli vysoké poptávce je však jejich
zrušení pro politiky nepřijatelné. Řada rodičů kritizuje i současnou
politiku státu, který odmítá osmiletým gymnáziím povolit otevření dalších
nových tříd. Česká školní inspekce se nyní chce zaměřit na jejich kvalitu.
A odborníci zároveň volají po tom, aby se přístup k tomuto typu vzdělání
alespoň omezil. Padají například návrhy na stanovení minimální bodové
hranice pro přijetí nebo na zrušení šestiletých gymnázií.
To
prosazuje například kandidát na ministra školství za hnutí ANO a někdejší
šéf tohoto resortu Robert Plaga. „Jejich zrušení si dovedu představit
jako první krok. Dalším je bezesporu podpora druhých stupňů, dopřát školám
možnost dělit hodiny nebo učit ve dvou, což se nyní omezilo,“ uvedl koncem
února v diskusi politiků a odborníků v rámci představování nového auditu
vzdělávání neziskové organizace EDUin v Senátu.
Na tom,
že receptem na „odrazení“ rodičů od posílání dětí na víceletá gymnázia má být
právě zlepšení kvality druhých stupňů, se shodla většina odborníků. Jak
přesně to ale chtějí zajistit, už tak jasné není.
Podle
vrchního školního inspektora Tomáše Zatloukala by prioritou mělo být spíše
zlepšení kvality samotných víceletých gymnázií: „Protože my víme, že
většina není kvalitních a dětem nic navíc nepřináší.“ Z čerstvě
zveřejněné výroční zprávy inspekce vyplývá, že podíl špatně hodnocených
gymnázií meziročně vzrostl téměř o 15 procentních bodů.
Celé tři
čtvrtiny gymnázií by se pak podle hodnocení inspekce měly ve výuce více
zaměřovat na individuální přístup k žákům. Stále na nich totiž převládá
klasický výklad. „Biflovací“ systém přitom lepší výsledky žáků nezaručuje.
To
dokládají čísla, která sesbírala inspekce už v roce 2017. Ukázalo se, že
necelá třetina žáků na základních školách dosáhla v testu z matematiky
lepšího výsledku než 30 procent žáků víceletých gymnázií. Ve stejném roce
zveřejnili výzkumníci na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy výsledky
dlouhodobé studie, která ukázala, že o studijních úspěších dětí,
rozhoduje spíše to, do jaké rodiny se narodí, než jestli chodí na víceleté
gymnázium nebo základní školu.
Novější
data inspekce z roku 2023 z testů z češtiny a matematiky ukázala, že
významná část žáků 9. ročníku základních škol (12 procent) dosáhla lepších
výsledků, než průměrně dosáhli žáci navštěvující gymnázium.
Na debatě
v Senátu se politici i zástupci odborné veřejnosti víceméně shodli na tom, že
víceletá gymnázia jsou „statusovka“. „Dávají lidem z vyšší střední třídy pocit,
že dostali svoje děti na lepší školy a zajistili jim tak lepší budoucnost, i
když to tak na základě výše popsaných dat být vůbec nemusí,“ uvedl náměstek
ministra školství Jiří Nantl (ODS). To, že rodiče děti na gymnázia chtějí
dávat, svědčí o jejich nedůvěře v dobře fungující systém vzdělávání.
Často od rodičů také zaznívá argument, že ve třídách přibylo dětí s různými
vzdělávacími problémy a na práci s rychlejšími žáky není čas.
Děti
politiků na víceletých gymnáziích
Odborníci
v Senátu ale připomněli, že chtít rušení víceletých gymnázií od politiků, kteří
na nich sami mají své děti, je náročné. „Ano, i mé dvě dcery chodí na
víceleté gymnázium, ale tu debatu vnímám odděleně. Je normální, že rodiče
chtějí pro své děti to nejlepší, co systém nabízí. Stát ale musí přemýšlet
jinak,“ řekl například Robert Plaga.
„Pro
schopné a motivované žáky je lepší být na víceletém gymnáziu, pokud tam
míří další podobně schopní či motivovaní žáci. Zároveň by ale bylo pro všechny
nejlepší, kdyby tam nebyl nikdo. Tuto variantu ale nemají jednotlivci na výběr,
mají možnost rozhodnout pouze o sobě, nikoliv o ostatních, proto si vybírají
tam být také,“ komentuje to Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin.
To, že
motivované děti odejdou už v páté třídě, neprospívá těm, které na základní
škole zůstávají. Třídy tak mimo jiné přicházejí o tahouny.
Řadě
dětí, které odešly na víceleté gymnázium, se ulevilo. „Slýchám oba typy
příběhů. Dětí, které tam rozkvetly a uklidnily se, ale také o těch,
které tam velmi trpěly, protože nezvládaly vysoce soutěživé prostředí
a důraz na silný akademický výkon,“ říká Hřebecký.
Na
víceletá gymnázia odchází devět procent populačního ročníku, číslo meziročně
mírně klesá. Za sedm let přibližně o jeden procentní bod. Za meziroční
rozdíly může ale hlavně demografie. V Praze na víceletá gymnázia v době
slabých populačních ročníků chodilo i 18 procent, nyní je to 13,2 procenta
žáků.
_________________________
Víceletá
gymnázia v praxi
Rozdíly
ve výsledcích maturitních zkoušek mezi čtyřletými a víceletými gymnázií je
naprosto minimální: 99,2 procenta vs. 98,8.
Žáci se
na nižším stupni gymnázia i na druhém stupni ZŠ učí podle stejných učebnic a
stejných „osnov“.
Na
víceletých a čtyřletých gymnáziích jsou žáci pod jednou střechou, mají stejné
učitele a stejné podmínky.
Na vyšším
stupni gymnázia se na volitelné semináře často spojují víceleté větve studia se
čtyřletými.
Na konci
studia maturují žáci obou druhů škol se stejnou náročností, většinou se
stejnými požadavky a maturitními okruhy.
Všichni
gymnazisté dostávají shodné maturitní vysvědčení se stejnou vahou.
Zdroj: Vzdělávací audit EDUin
_________________________
Původní
záměr, aby víceletá gymnázia sloužila pro vzdělávání žáků s mimořádným
studijním potenciálem, už dávno neplatí. Může za to i způsob, který o přijetí
na gymnázium rozhoduje. Hlavním kritériem se staly jednotné přijímací zkoušky z
češtiny a matematiky, které připravuje Cermat. Ten také letos zveřejnil
přehledná data, která ukazují, že existuje řada víceletých gymnázií, jejichž
žáci rozhodně nepatří mezi 5 až 10 procent nejnadanějších v populaci, jak bylo
původně zamýšleno.
Velké
rozdíly jsou mezi regiony – zatímco v Praze je nutné získat kolem
80 bodů ze sta, aby mělo dítě šanci se na víceleté gymnázium dostat, v řadě
regionů stačí získat kolem 40 bodů.
Deset
škol z celého Česka přijalo i žáky, kteří v testech nedokázali sesbírat
ani 20 bodů ze sta. A dobré nemají ani průměrné bodové zisky. „Přestože mezi
výsledek ve zkoušce a studijní potenciál nelze vložit jednoznačné
rovnítko, s ohledem na charakter mnohých úloh lze usuzovat, že tito žáci nemají
ideální studijní předpoklady a školy je přijímají proto, aby naplnily svou
kapacitu,“ říká analýza EDUin.
Jsou to
většinou gymnázia z nejchudších oblastí Česka. Tady se ještě víc nabízí otázka,
zda v tomto případě opravdu neslouží jen jako „únikové ústavy“ pro rodiče,
kteří chtějí své děti „izolovat“ od problémových dětí ze sociálně
vyloučených lokalit.
Jednou z
možností, jak přístup na víceletá gymnázia omezit, je stanovit minimální
hranici pro přijetí, aby se na ně nedostávaly i děti průměrné či
podprůměrné. To by ale podle Karla Garguláka z výzkumné organizace PAQ Research
nic nevyřešilo. „Poptávka rodičů nezmizí. Začaly by vznikat výběrové třídy na
druhých stupních základních škol. Problém je v tom, že za kvalitu škol není
fakticky nikdo zodpovědný,“ míní. Jejich omezení by také ještě více
akcelerovalo byznys s přípravou na přijímací zkoušky.
Zavírání
nepomůže
Jakékoli
snahy o zavírání víceletých gymnázií politikům navíc nikdy v minulosti nevyšly.
Veřejnost nese s nelibostí i současnou politiku státu alespoň jejich počty
nezvyšovat.
Například
to, že prestižnímu gymnáziu PORG ministerstvo školství nepovolilo otevřít jednu
třídu osmiletého gymnázia v Brně, což vyvolalo na sociálních sítích pobouření –
proč by škola s perfektními výsledky neměla mít možnost vzdělávat žáky i jinde
než v Praze? Ministerstvo školství však bylo neoblomné – pravidla platí pro
všechny.
Mimochodem
– osmileté
gymnázium v Brně PORG stejně otevře díky tomu, že odkoupilo už
existující jinou soukromou školu. To ukazuje, k čemu by další omezování tohoto
druhu studia mohlo vést.
Například
Praha si i přes jasně dané stanovisko ministerstva letos v lednu
schválila ve vzdělávací koncepci navyšování počtu víceletých gymnázií.
Podle pražského radního pro školství Antonína Klecandy proto, že jsou pražské
děti diskriminované: „Nedostanou se ani s 83 body, v jiných krajích se berou
děti s padesáti body. Navíc máme velký počet integrovaných dětí se speciálními
vzdělávacími potřebami, nejvíce dětí s odlišným mateřským jazykem a přeplněné
třídy. Nadaným dětem se není čas věnovat.“ Podle expertů to byl jen
populistický krok, snaha ukázat rodičům, že se snaží, přestože jim muselo být
jasné, že jim to stejně nevyjde. Což se ostatně také stalo.
Podle
Garguláka je jedinou šancí na omezení víceletých gymnázií zavedení
profesionální správy škol, která bude dohlížet na kvalitu, teprve pak je možné
hovořit o snižování podílu víceletých gymnázií.
0 komentářů:
Okomentovat