Po dvouměsíčních prázdninách děti v Česku znovu usedly do lavic. Někdo se těšil na kamarády, pravidelný režim i kroužky, pro jiného není návrat k učení příjemná představa. Podle psychologa děti potřebují čas na adaptaci.
Barbora Novotná, Petr Juna: Polovina dětí se do školy netěšila. Může za to strach ze známek i vstávání
Začínající učitelé dostanou novou pomoc. Podpoří je workshopy i sdílení s dalšími pedagogy na startu kariéry
Kateřina Lánská: Revize kurikula je málo ambiciózní, vzdělávání současnosti by mělo cílit i na péči o svět a solidaritu, říká metodička vzdělávání Petra Skalická
Není pochyb o tom, že české školství stojí na prahu velkých změn. Jejich konkrétní podoba je ale zatím ve fázi odborné diskuze. „Potřebujeme změnu v chápání toho, co je škola, jaká je její role a jaká je role učitele,“ komentuje probíhající přípravu změny kurikula Petra Skalická, metodička vzdělávání organizace Člověk v tísni.
Dawn Huebneer: Sourozenecká příručka pro přežití
Mít bratra nebo sestru může být náročné. Může to ale taky být báječné! Skvělé stránky sourozenectví ale někdy nevidíme, protože… on všude nechává binec. Ona si domů vodí kámošky, které pořád jen mluví a mluví, a já jsem tam jen jako malý ocásek. On se na mě pořád vytahuje. Ona je horší než naši, protože pořád vykládá, co bych měla dělat…
Nefunkční komunikace asistenta pedagoga a žáka – tipy na řešení
Začíná nový školní rok. Asistenty pedagoga (AP) čeká v průběhu školního roku mnoho nástrah, které je potřeba s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) překonat a řešit. Zároveň musí pracovat na zdravém vztahu s žákem, kde by neměla chybět důvěra a jistota. Tento článek nabízí možnosti různých nástrah, co dělat a čemu se raději vyhnout.
Martina Kopecká: Děti nejsou hloupé, vidí svět venku. A na ten je sezení v lavici nepřipravuje, říká lektorka Dana Moree
Děti dnes vyrůstají v systému, kde nemohou ukázat, v čem jsou dobré. „Můžeme je oblbnout maximálně tak čtyři roky, pak už samy vidí, že něco je špatně,” upozorňuje lektorka Dana Moree, která působí na Karlově univerzitě a také na pozvání škol zlepšuje tamní atmosféru. Cílem je, aby se tam žáci i učitelé cítili dobře.
Školy by měly podporovat mimoškolní aktivity svých studentů
Devatenáctiletý Michal Bravanský z Gymnázia M. Koperníka v Bílovci obsadil třetí místo v mezinárodní soutěži vědeckých prací European Union Contests for Young Scientists (EUCYS). V rozhovoru mj. říká, že bezprostředním impulzem při tvorbě jeho projektu Měj přehled se stal návrat z dovolené a zjištění, že během týdne přibylo tolik nových informací, že s výběrem těch opravu důležitých by mohla pomoci snad jen umělá inteligence.
Hana Košuličová, Miloš Šlapal: Učící se skupiny v síti škol. Seriál PŠU 8
Janetta Němcová: Internet dětem nemá smysl zakazovat. Musíme je naučit se v něm neztratit, radí odbornice
Mobily, tablety, počítače. Používáme je v práci i ve volném čase. Balancujeme mezi offline a online životem. Stále častěji se ale v digitálním světě pohybují i malé děti. Jak je ochránit před nástrahami internetu, online her a sociálních sítí? Přibližuje odbornice na technologie Michaela Slussareff ze Studií nových médií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.
Julia Makhinchuk, Michaela Endrštová: "Nemůžu se dočkat září." Ukrajinské děti se na táboře učí česky a připravují na školu
Chodit do školy bude pro ukrajinské děti od září povinné. Během léta proto mnohé z nich navštěvují kurzy, kde se učí česky a také se snaží navyknout na prostředí českých škol. Například do příměstského tábora na Základní škole Dukelská v Benešově chodí 13 ukrajinských dětí. Některé už se dorozumí, jiné zatím ovládají jen pár slov. "Nemůžu se dočkat, až v září začne výuka," říká jedenáctiletá Máša.
Vladimír Barák: Balašovi bude radit exministr Plaga i tvář Pedagogické komory
Martina Kopecká: Když se do školy netěším, je něco špatně, říká sociální pedagožka
Dana Moree je takovým školním Zdeňkem Pohlreichem. Když si ji škola pozve, pomáhá tam provětrat zajeté mechanismy a vede učitele a ředitele k tomu, aby si pojmenovali i ty největší kostlivce, a dokázali tak zlepšit své prostředí. „Pokud je moje škola místem, kam se netěším, tak je něco špatně. Je jedno, jestli jsem ředitel, učitel nebo dítě. Takové prostředí může být někdy i toxické,” říká sociální pedagožka Dana Moree.
Bára Procházková: Společné plánování, vyučování i reflexe. Párová výuka podporuje nejen žáky, ale rozvíjí i kompetence učitelů. Seriál PŠU 7
Ve dvou se to lépe táhne. To není jen okřídlená věta, ale popis toho, že když učí dva učitelé, jde to lépe, než když učí jen jeden. Z toho alespoň vychází teorie i praxe konceptu párové výuky. Učitelé hodinu společně připravují, realizují a vyhodnotí. Tímto způsobem se lépe učí nejen žáci, ale i samotní učitelé. U zrodu konceptu párové výuky stál projekt Pomáháme školám k úspěchu podporovaný Nadací The Kellner Family Foundation.
Tereza Čapková: Jak dostat učitele do škol? Růst platů zabral, pomoci by mohlo i uzákonění adaptačního období a mentor
Školy mají stále problém sehnat kvalifikované učitele, nejhorší je situace ve Středočeském, Karlovarském a Ústeckém kraji a také v Praze, ukázala analýza České školní inspekce. Někde je problém v tom, že platy učitelů nejsou dost vysoké v porovnání s jinými profesemi, jinde není pedagogická fakulta. V krajích se sociálními problémy by pomohla podpora školních psychologů a asistentů. A obecně také institut mentora, navrhuje ministerstvo školství.
Jan Zeman: Začátek školy v devět hodin může přijít, až vyřešíme důležitější problémy
Nový ministr školství se ujal začátkem července úřadu a ihned začal v médiích prezentovat své představy o možných změnách v českém vzdělávání. Jako první vlaštovka byla obnovena nekonečná debata o rušení víceletých gymnázií, druhé prohlášení mířilo k začátku výuky od devíti. Přestože zmíněné problémy mají svůj význam, bylo by lepší vystupovat s návrhy, které mohou v aktuální situaci zlepšit kvalitu života válečných uprchlíků, zvýšit atraktivitu učitelství, zabránit středoškolákům ztratit svůj potenciál kvůli nedostatečným kapacitám škol a připravit se na budoucnost s omezenými finančními prostředky.
Poprvé do školních lavic. Děti se musí připravit na odloučení od rodičů, upozorňuje psycholožka
Inspekce: Školy neumí rozvíjet nadané žáky, učitelé je často nepoznají
Základní a střední školy stále nedokážou dostatečně rozvíjet nadané žáky. Na tiskové konferenci 17. 8. to řekli zástupci České školní inspekce. Školy podle nich registrují asi 42 000 nadaných a 1 000 mimořádně nadaných, ve skutečnosti je ale takových žáků asi kolem 180 000. Učitelé často neumí talent nerozeznat nebo neví, jak ho u dětí podporovat. Inspektoři to zjistili při návštěvách v asi 1 000 školách a při průzkumu, kterého se zúčastnilo 3 300 základních a 1 020 středních škol.
S chytrým telefonem po stopách srpnové okupace. Tematické procházky zvou na geolokační hru do čtyř měst
Byl to úplně obyčejný den na konci letních prázdnin, který před 54 lety změnil naší historii. Projekt Svoboda není samozřejmost se i letos spojil s geolokační hrou Skryté příběhy, a díky tomu se můžete vydat po stopách srpnové okupace do Liberce, České Třebové, Holešova nebo zjistit, co čekalo servisního technika Československého rozhlasu na jeho noční směně během osudné noci.
Hana Antonínová Hegerová: Na cestě k udržitelnému a smysluplnému profesnímu učení učitelů. Základní a Mateřská škola Ostašov v Liberci. Seriál PŠU 6
Je středa půl třetí odpoledne a v podkroví jedné základní školy v Liberci se schází 11 pedagogů na setkání tzv. koncepční skupiny. Tento poradní orgán vedení školy dává příležitost k setkání pedagogických lídrů, neboť jejich úkolem je tvorba koncepce a vyhodnocování plnění Plánu pedagogického rozvoje školy, reflexe práce učících se skupin a její dopad nejen na učení učitelů, ale zejména na učení žáků, reflexe ŠVP a plánování společného vzdělávání celé sborovny.
Za poslední dva roky ubylo žáků s mimořádným nadáním, uvedlo ministerstvo školství
V základních školách v posledních dvou letech ubylo žáků, u kterých vzdělávací systém eviduje nadání. Zatímco v září 2019 školy registrovaly 2320 nadaných, loni to bylo 1955, tedy zhruba 0,2 procenta školáků. Naproti tomu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami kvůli zdravotnímu, mentálnímu nebo socioekonomickému znevýhodnění zaznamenaly školy loni 132 360. Vyplývá to z dat ministerstva školství.
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (189)
- inovativní vzdělávání (151)
- názory (23)
- NÚV (1)
- odborná literatura (642)
- pedagogické asociace (109)
- pozvánky (2)
- PR článek (1)
- profese učitele (392)
- projekty (22)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (185)
- školství v regionech (108)
- školství v zahraničí (68)
- výchova (220)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (337)
- výzkum a hodnocení (572)
- vzdělávací politika (865)
- zajímavé tipy (670)
- zaujalo nás (848)
Archiv
- ▼ 2025 (210)
- ► 2024 (303)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
- ► 2016 (322)
- ► 2015 (303)
- ► 2014 (306)
- ► 2013 (310)
- ► 2012 (266)
- ► 2011 (255)
- ► 2010 (254)
Česká škola
Šéfredaktorka
Akce
Výtvarné umění
