Martin Vlasák: Znamená školská reforma postupný zánik málotřídních škol?

středa 6. května 2009 ·

Učím na jednotřídní vesnické škole. Školská reforma pro nás znamenala kromě množství zbytečné administrativy také výrazné ztížení financování. Školy jsou financovány normativní metodou podle počtu žáků, což při menším počtu žáků znevýhodňuje naše typy škol. Dotace je z ministerstva školství přidělována již ne přes zrušené okresní úřady, ale prostřednictvím krajských úřadů, ty spravují větší množství škol a neznají tak konkrétní situaci všech škol. Došlo k výraznému odcizení státní správy.


Každoročně musíme opakovaně jednat s krajem o dorovnání mzdových prostředků a loni ještě v polovině června jsme nevěděli, zda finance obdržíme. Letos je situace také neveselá, obdrželi jsme návrh rozpočtu, který je o 380 tisíc korun menší než loni. Při dohadovacím řízení o rozpočtu na r. 2009 mi bylo vedoucí odboru školství pověřené obce sděleno, že jsem měl finance získat snížením osobních příplatků zaměstnanců a kromě této rezervy jsme dostali také finance na rozvojový program k zvýšení nadtarifních složek pedagogů, takže peníze máme. Dalším bonbonkem je zákonné zvýšení platů nepedagogických zaměstnanců, které znamená navýšení našeho rozpočtu za celý rok odhadem o 45 tisíc. Jedním ze zdrojů k financování tohoto navýšení jsou podle Ministerstva školství disponibilní zdroje, které má každá škola na odměny. Naše škola však žádné disponibilní zdroje nemá, vždyť nemáme pokrytý rozpočet ani na tarify.

Vždycky mám hrůzu z nového roku a nového rozpočtu – veřejnost je všemožně masírována zprávami o zvyšování platů pedagogických pracovníků, já mám však podle pokynu vedoucí odboru školství platy snižovat. Ministerstvo zrušilo zákonné limity počtu žáků ve školách, ale zároveň snížilo normativy. Jako by obcím tímto bylo sděleno: Chcete školu v obci, tak plaťte!

A tak jsou menší školy často odkázány pouze na pomoc svého zřizovatele a záleží na libovůli obce, zda školu finančně podpoří (tedy udrží) či nikoliv. Nemusím připomínat, že v zastupitelstvu často problematice školství většina zastupitelů nerozumí, přesto mají pravomoc zásadně rozhodovat o škole.

Jedna kolegyně mi vyprávěla svůj příběh. Dělala ředitelku školy v jedné malé obci. Škola tady měla dlouhodobou tradici a vysokou úroveň, pedagogické centrum ji dokonce využívalo jako své školicí středisko. Zastupitelé zde však usoudili, že provoz školy je velmi drahý a školu přes protesty veřejnosti zrušili. Napadla mě stejná představa, že se i u nás v obci objeví jeden zastupitel, který si propočte, jak je vzdělání uskutečňované v obci drahé, postupně tento názor podsune ostatním a přesvědčí o neomylnosti teorie, že dojíždění za vzděláním je pro obec finančně výhodnější.

Dnes bohužel v naší společnosti již tento technokratický přístup ke vzdělání převažuje, vše se převádí pouze na peníze, ale jakmile se ve vesnicích zruší školy, povede to k dalšímu vyklidňování venkova. Přitom v minulosti bylo vždy určitou prestiží založit a udržet školu v každé větší vesnici. Naši předkové si uvědomovali důležitost školy jako střediska vzdělávání a společenského života (spolu s hostincem, kulturním sálem a kostelem), kantoři zajišťovali rozkvět obce také tím, že vedli například ochotnické nebo pěvecké kroužky, psali kroniku obce.

No – nebudu předbíhat, uvidíme, co přinese další vývoj po pádu vlády!

U nás v obci jsou naštěstí rozumní zastupitelé, kteří význam školy v obci chápou, ale to nemusí platit pořád – stačí nové volby. Ale co jiné školy, které si se svým zřizovatelem dobře nespolupracují? V tom vidím největší chybu téhle naší reformy, totiž že ministerstvo se zbavilo veškeré zodpovědnosti. V minulosti se vždy školství řídilo odborně – rezortně a tak zásadní rozhodnutí, jako je zrušení školy bylo rozhodnutí odborníků po důkladném zvážení situace (demografický vývoj v obci, hodnocení kvality výuky, spádovost atp.). Dnes k tomu stačí prostá většina zastupitelů, jedno rozhodnutí se zápisem a škola je vymazána ze školského rejstříku!

Martin Vlasák, ředitel ZŠ a MŠ Stará Voda u Mariánských Lázní

1 komentářů:

Jiří Husa řekl(a)...
6. května 2009 14:04  

Souhlasím s vámi - rozhodování zřizovatelů (a to platí i v případě středních škol) je často ovlivněno "jinými" (koaličními, neodbornými, politickými, technokratickými) hledisky. Zastupitelstvo (rada) jako kolektivní orgán málokdy jedná koncepčně, strategicky - když výhled je jen do příštích voleb ...