Jaromír Coufalík: Kvalifikované prognózy i pro vzdělavatele

pondělí 13. července 2009 ·

Pro úspěšnou práci kvalitních škol nestačí jen znalosti z pedagogiky, nýbrž i znalosti o ekonomickém a sociálním prostředí, v němž školy pracují a pro které vlastně pracují.


Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání (NOZV), která je jedním z útvarů Národního vzdělávacího fondu, se již delší dobu soustavně zabývá prognózováním kvalifikačních potřeb na trhu práce. Dělá to především proto, že podložené informace o budoucím vývoji struktury zaměstnanosti z různých hledisek (např. z hlediska kvalifikací, profesí, oborů a sektorů ekonomiky) potřebuje pro svou práci řada pracovníků a institucí.

Pro úřady práce a jejich informační a poradenská centra jsou potřebné informace o očekávaném vývoji poptávky na trhu práce, pro školy jsou užitečné informace o tom, které druhy znalostí budou v příštích letech potřebovat jejich absolventi, a pro regionální samosprávy je důležité vědět, jaké hrozby a příležitosti čekají odvětví a podniky, které v kraji nejvíce přispívají k celkové zaměstnanosti.

V poslední době NOZV zveřejnila výsledky svých prací jednak spuštěním webového portálu Budoucnost profesí a jednak vydáním publikace Předvídání kvalifikačních potřeb na trhu práce. O jejich obsah již projevili zájem pracovníci služeb zaměstnanosti a odborníci zabývající se rozvojem lidských zdrojů, kteří již jistou dobu s výsledky prognózování kvalifikačních potřeb pracují. Na druhé straně by je mohli a měli více využívat i ředitelé a učitelé středních, vyšších a vysokých škol a v přiměřené míře také stávající či budoucí studenti těchto škol a jejich rodiče. Měli by se o ně zajímat z několika důvodů.

První důvod výstižně naznačuje název jednoho z oddílů zmíněné publikace – Zítřek není pokračováním dneška. Vzdělavatelům totiž zřetelně ukazuje, že požadavky na cíle a obsah vzdělávání se stále vyvíjejí, a proto budou v příštích obdobích jiné, než jsou dnes. Mají-li tedy vzdělavatelé poskytovat vzdělání, které jejich absolventům umožní dobře obstát během jejich téměř čtyřicetiletého produktivního věku, měli by přinejmenším znát trendy těchto požadavků a se zřetelem k těmto trendům cíle a obsah vzdělávání cílevědomě upravovat.

Druhým důvodem je vyvíjející se kvalifikační a profesní struktura zaměstnanosti. Uplatňují-li se dobře absolventi určitých oborů dnes, nemusí se stejně dobře uplatňovat v budoucnosti. Existuje-li dnes vysoká poptávka po pracovnících určitých profesí, nemusí tomu tak být i v době, kdy mladí lidé vstupující dnes do střední, vyšší či vysoké školy budou školu absolvovat a pak ovšem po mnohem delší období jejich profesní dráhy.

Ředitelé a učitelé na středních, vyšších a vysokých školách by si měli postupně zvyknout využívat zmíněný webový portál Budoucnost profesí. Je dostupný na adrese www.budoucnostprofesi.cz. Je členěn do šesti hlavních oddílů.

Prvním oddílem je oddíl Budoucnost profesí. Jeho uživatelé se na něm mohou informovat o současné situaci a budoucnosti profesí na trhu práce. Lze zde najít informace o téměř 800 profesích uspořádaných do 30 skupin. Zajímá-li vás určitá profese (např. účetní, zlatník, obchodní referent, sekretářka automechanik, zdravotní sestra atd.), najdete zde údaje o počtu pracovníků dané profesní skupiny jak v minulosti (od roku 2001), tak i v období do roku 2013. U každé profese jsou rovněž uvedeny šance na získání zaměstnání v dané profesi.

Ve druhém oddíle s názvem Sektorové studie uživatelé najdou tři studie, v nichž jsou podrobnější informace o očekávaném vývoji profesí, a to studie Energetika, Elektrotechnický průmysl a ICT služby. Například v sektorové studii týkající se elektrotechnického průmyslu se lze dovědět o budoucím vývoji 17 profesních skupin v elektrotechnickém průmyslu, jako jsou projektant/konstruktér, elektroinženýr nebo kvalifikovaný dělník. Kromě celkového trendu v poptávce podává sektorová studie také informace o očekávaném vývoji požadovaných dovedností pro každou profesní skupinu.

Oddíl nazvaný Vývoj v odvětvích je zaměřen na jednotlivá odvětví české ekonomiky, jejich minulost i očekávaný budoucí vývoj. Jsou zde např. informace o poptávce po profesích v daném odvětví, předpokládaném vývoji zaměstnanosti, věkové i profesní struktuře. Tento oddíl obsahuje informace o celkem 40 odvětvích podle odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ.

Čtvrtý oddíl Trhy práce v regionech vychází z poznatku, že trhy práce v jednotlivých regionech jsou sice specifické a mají tedy i specifický vývoj a požadavky na pracovníky, avšak na druhé straně jsou všechny regionální trhy práce ovlivňovány i globálními trendy. Proto je zde především porovnání očekávaných změn v ekonomice a potenciálu daného regionu v oblasti lidských zdrojů. Uživatel zde najde např. údaje o vzdělanostní struktuře populace, profesní a odvětvové struktuře zaměstnanosti v jednotlivých krajích a také specifika jednotlivých krajů.

V pátém oddíle Zahraniční zkušenosti se mohou zájemci dovědět, jak se postupuje při prognózování kvalifikačních potřeb v dalších evropských (a také mimoevropských) zemích, tj. např. jaké metody prognózování se tam používají nebo k jakým výsledkům se tam v tomto oboru dospělo. Je zde několik odkazů na webové stránky zahraničních institucí, které se soustavně zabývají prognózováním kvalifikačních potřeb na trhu práce (např. Warwick Institute for Employment Research).

Šestý oddíl má název O předvídání. Jsou do něj zahrnuty i aktuality týkající se prognózování kvalifikačních potřeb na trhu práce.

Na webovém portálu Budoucnost profesí je k dispozici i značná část informací obsažených ve výše zmíněné publikaci Předvídání kvalifikačních potřeb na trhu práce. Zatímco webový portál je běžně dostupný, zájemci o publikaci mohou požádat o její zaslání (zdarma) na adrese kantorova@nvf.cz.

Veškeré dosavadní výsledky NOZV v oboru prognózování kvalifikačních potřeb trhu práce školským pracovníkům zřetelně dokládají, že pro úspěšnou práci kvalitních škol nestačí jen znalosti z pedagogiky, nýbrž i znalosti o ekonomickém a sociálním prostředí, v němž školy pracují a pro které vlastně pracují. Práce NOZV jim k tomu poskytují řadu užitečných informací.

Jaromír Coufalík, Národní vzdělávací fond

1 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
15. července 2009 7:36  

Vážený pane,
vy i Váš ústav objevujete Ameriku.Když jste po roce 1992 coby pravá ruka ministra Dyby šířil cestovatelskou osvětu mezi vedoucími pracovníky učňáků a posílal je na zkušenou do celého světa, tak během roku všichni viděli, jak se to má dělat. Chybička se ale vloudila. Ti co ten proces měli řídit tak nečinili a nečiní tak dodnes. Stimuly, které na to jsou (normativy)se nevyužívají. Ale zřizují se ústavy a instituce (krajské), které bádají, pseudořídí a jsou plné darmojedů. Vraťme se na stromy.