Jitka Gobyová: Občanská gramotnost

pátek 13. listopadu 2009 ·

Tématem říjnového kulatého stolu SKAV a SVP PedF UK byla občanská gramotnost. Příspěvky řečníků k uvedené otázce vycházely ze zaměření jejich pracovišť a zkušeností s danou problematikou. Byla zaznamenána nižší účast, která mohla být způsobena delší přestávkou od posledního setkání. Mezi účastníky byli především pracovníci odborných institucí, velmi málo byli zastoupeni učitelé ze škol.


PhDr. Ing. Petr Soukup, zástupce Ústavu pro informace ve vzdělávání, seznámil posluchače s realizací a předběžnými výsledky mezinárodního výzkumu IEA (mezinárodní asociace pro vzdělávání) OECD, který je součástí projektu ESF „Kompetence I“.

Výzkum je zaměřen na zjišťování stavu výchovy k občanství u mladých lidí ve věku 14 let (v ČR u žáků 8. ročníků ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií). Jeho cílem je zjistit, jak žáci reagují v situacích, které mají eticko-morální aspekt. Průzkum chce podchytit, jaká je úroveň občanské gramotnosti žáků našich škol v mezinárodním kontextu, v rámci ČR a v jednotlivých školách. Formulace otázek umožní také srovnání v čase, neboť dotazník obsahuje mnoho shodných nebo podobných otázek jako dotazník výzkumu občanské výchovy IEA CIVEB, který byl realizován v roce 1999 u populace 14 a 18letých.

Realizace průzkumu je naplánována na období let 2008 – 2010 a účastní se ho 38 zemí, z nichž je 25 z Evropy. Veškeré úlohy a otázky jsou v rámci zúčastněných zemí zcela srovnatelné. Připravuje se také mezinárodní databáze výsledků průzkumu, která bude podkladem pro vypracování mezinárodní zprávy. V ČR provedeno bylo hlavní šetření provedeno v březnu a dubnu 2009 na vzorku 150 škol (ZŠ a víceletých gymnáziích), výsledky byly získány ze 147 škol, od cca 4800 žáků, 600 učitelů a 137 ředitelů.

Součástí výzkumu byl vědomostní test, obsahující 30 uzavřených i otevřených otázek, dotazník, jímž byly zjišťovány záliby, postoje, zázemí v rodině apod. a dotazník zaměřený na znalosti o Evropské unii. V současné době jsou dostupné první výsledky ze zpracování dat. Veškeré úlohy a otázky jsou v rámci zúčastněných zemí zcela srovnatelné. Probíhá také příprava mezinárodní databáze, která bude podkladem pro vypracování mezinárodní zprávy (červen 2010).

Mgr. Klára Laurenčíková, náměstkyně ministryně školství a vedoucí skupiny pro sociální programy ve školství, krátce seznámila posluchače se současným pohledem MŠMT na témata občanské gramotnosti jako na jednu z priorit.

MŠMT se podílí na vytvoření Centra občanského vzdělávání, jehož hlavním posláním by měla být podpora rozvoje občanského vzdělávání na celonárodní úrovni, to směrem jak k žákům tak i směrem k širší veřejnosti, a to jak odborné tak i laické.

Při svých aktivitách MŠMT vychází ze zjištění ČŠI, která naznačují, že v oblasti občanského vzdělávání jsou určité rezervy. Z posledních tematických zpráv ČŠI vyplývá, že řada učitelů např. neví, jakým způsobem některá témata z oblasti moderních dějin žákům zprostředkovávat a přiblížit jim je srozumitelnou formou.

V oblasti přípravy žáků na jejich budoucí aktivní občanský život a společenskou angažovanost je důležité, aby učitelé v rámci výuky dokázali v žácích posilovat jejich schopnost kriticky vyhodnocovat, co se ve společnosti kolem nich děje a podporovat v nich kritické přemýšlení nad tím, jakým způsobem o současnosti vypovídají např. média. Měly by jim být prezentovány příklady dobré praxe, které ukazují, jakým způsobem mohou být řešeny některé problematické situace ve společenském dění.

Občanské vzdělávání může přispět k tomu, aby se míra kompetencí žáků a studentů směrem k občanské gramotnosti posilovala a rozvíjela. MŠMT předpokládá spolupráci s VÚP na určité revizi kurikulární reformy a základních dokumentů tak, aby se téma výchovy k občanství ve větší míře zahrnuto ve výuce a aby byly lépe připravováni studenti na pedagogických fakultách. Jejich příprava by měla být hlubší a měla by spočívat nejen ve zprostředkování znalostí, ale měla by být založena na utváření občanských postojů budoucích pedagogů.

Mgr. Martin Matějka, představitel Sdružení pro výchovu k občanství a demokracii a pedagog Gymnázia Poděbrady, se zamýšlel nad otázkou, jak chápat občanskou gramotnost, jak jsou nastavena průřezová témata a celý vzdělávací cyklus.

Strukturovaná občanská společnost umožňuje:
– uplatnění zájmů jednotlivců a skupin;
uplatnění sociálních, náboženských, kulturních a jiných aktivit;
prosazování sociálních hodnot;
uplatnění institucionálních prostředků při vyjednávání protikladných zájmů.

Sdružení pro výchovu k občanství a demokracii realizuje program Výchova k demokratickému občanství (VDO), který obsahuje dva alternativní projekty Já, občan a Ke kořenům demokracie. Využívané vzdělávací prostředky vycházejí z předchozích zkušeností v dané oblasti. Jedná se o semináře pro učitele, cílenou práci s pilotními školami prostřednictvím kontaktních lektorů, setkávání žáků z různých škol a regionů, prezentaci výsledků práce na veřejnosti, využití internetových informačních zdrojů www.svod-cz.info, www.ja-obcan.info, metodické materiály, které jsou vypracovány na základě dlouholetých zkušeností s projektovým vyučováním.

Projekt Já, občan byl vytvořen „na míru“ RVP základního vzdělávání a pokrývá celé průřezové téma Výchova k demokratickému občanství a značnou část vzdělávací oblasti Člověk ve společnosti, obor Výchova k občanství. Je rozvržen do jednoho školního roku, je vhodnou náplní pro hodiny občanské výchovy OV (VKO) či různé společenskovědní semináře.

Průřezové téma VDO má následující tematickými okruhy:
Občanská společnost a škola
Občan, občanská společnost a stát
Formy participace občanů v politickém životě
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Mgr. Filip Hotový, zástupce Gemini, o. s., sdružení zabývajícího se prací s dětmi a mládeží ve volném čase, oficiálně založeného v roce 1991, seznámil posluchače s projektem Centrum pro demokratické učení, kterým se sdružení snaží vytvářet systematickou podporu školám v této oblasti. V současné době se sdružení zaměřuje především na podporu žákovských parlamentů a třídních samospráv ve školách, které jsou základními nástroji, zajišťujícími v životě školy aktivní a činnou demokracii. Pomáhá také třídním učitelům.

Prezentoval sadu pracovních listů, metodik a animací na téma výchova demokratického občana, se kterými pracují jak třídní učitelé, tak koordinátoři žákovských parlamentů ve školách, a brožurku britských materiálů pro práci s žákovským parlamentem, adaptovaných na české prostředí.

V rámci přípravy projektu na podporu žákovských parlamentů v Moravskoslezském kraji se členové sdružení ve školách často setkávají s pojetím demokracie jako s čímsi ohrožujícím, demokracie je chápána mnohdy téměř jako anarchie, kdy děti mohou všechno. Demokracie je uctívání pravidel, na jejichž tvorbě se podílíme. Demokracie, není to, co máme, ale to, co děláme. V současné době existují formální nástroje a podmínky pro výchovu k občanství, ale my s nimi neumíme pracovat. Na řadě škol byly sice vytvořeny žákovské samosprávy nebo parlamenty, které jsou značně komplikovaným nástrojem občanské aktivity, ale pedagogové nevědí, jak jich při výchově k občanství využívat.

Učitelé si často stěžují, že děti nejsou motivované, aby ve škole vůbec něco dělaly a ovlivňovaly. Žáci nejsou občansky aktivní, protože nikde nezažívají příklady takového jednání. Souvisí to s klimatem v rodině, souvisí to s tím, zda děti zvykáme na přijímání zodpovědnosti za to, v jakém prostředí se ve škole pohybují. Problém je v nedostatečné celospolečenské podpoře tohoto tématu, které není považováno za podstatné.

Sdružení GEMINI se snaží ovlivňovat celkovou politiku, postoj společnosti ke vzdělávání obecně a také k občanskému vzdělávání. Členové sdružení ve spolupráci s Česko-německým fórem mládeže a nadací Friedricha-Eberta na jaře 2009 zorganizovali na půdě MŠMT ČR pódiovou diskusi s názvem "Výchova k občanství proč a jak – situace a perspektivy občansko-politického vzdělávání v Čechách”. Cílem bylo společně formulovat základní problémy současnosti vzhledem k výchově k občanství, na něž by bylo dobré reagovat a cíleně na ně upozorňovat a snažit je řešit.

Na závěr svého vystoupení seznámil přítomné s prohlášením na podporu výchovy k občanství v ČR, které vzniklo na kulatém stole, a vyzval je, aby se k němu připojili.

PhDr. Maria Bezchlebová, pracovnice Národního ústavu odborného vzdělávání, seznámila účastníky s koncepcí rozvoje občanské gramotnosti v RVP středního odborného vzdělávání, Tato koncepce, zejména pak části RVP Společenskovědní vzdělávání, průřezové téma Občan v demokratické společnosti, směřuje k výchově jedince, schopného plnohodnotně žít v demokratické společnosti, být pro tuto společnost přínosem, tzn. přispívá ke stabilitě a k prohlubování demokracie.

V průřezovém tém
atu Občan v demokratické společnosti jsou žáci vedeni k tomu, aby:
– měli vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku;
hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností;
byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci;
měli potřebnou mediální gramotnost;
dovedli jednat s lidmi, diskutovat o citlivých a kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení;
byli ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch potřebných lidí doma i na jiných kontinentech;
vážili si materiálních i duchovních hodnot, kvalitního životního prostředí a snažili se je zachovat pro příští generace.

Pro výchovu k občanství má velký význam školní klima. Vztahy mezi lidmi (učiteli, vedením školy, žáky, rodiči, širší veřejností) napomáhají výchově k občanství, nebo ji degradují. Výuka i edukační klima mají směřovat k tomu, aby žáci jednali slušně, čestně a odpovědně; preferovali demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými; jednali v souladu s humanitou a vlastenectvím; ctili identitu jiných lidí (multikulturní výchova); vážili si lidské práce a životního prostředí; kladli si v životě otázky etického a filozofického charakteru a hledali na ně spolu s jinými lidmi odpovědi. Nejvýznamnějším činitelem pro rozvoj občanské gramotnosti žáků je pedagog.

K tomu, aby učitelé mohli odpovědně plnit svojí funkci, je třeba zajistit dostatek financí do školství, aprobovanost výuky, podporovat pedagogický optimismus učitelů i týmovou práci pedagogických sborů a v neposlední řadě pedagogům umožnit kvalitní celoživotní učení (včetně funkčního DVU).

Mgr. Ondřej Matějka z Centra občanského vzdělávání, založeného MŠMT ČR při MU Brno informoval o vzniku, činnosti a cílech této instituce.

Vznik Centra občanského vzdělávání je důležitým krokem při naplňování cílů stanovených v dokumentech Rady Evropy, k nimž se Česká republika přihlásila. Jedná se zejména o „Deklaraci a program výchovy k demokratickému občanství založenému na právech a odpovědnosti občanů“ přijaté dne 7. května 1999, v němž se stanovuje, že aktivity občanského vzdělávání se mají opírat se o interaktivní síť „středisek“, která budou v členských státech zřízena. Jeho posláním je vychovávat svobodné občany, tedy občany, kteří jsou schopni svébytného kritického úsudku o veřejných záležitostech, a kteří jsou nakloněni osobnímu aktivnímu zapojení do veřejného dění a respektují při tom základní lidská a demokratická práva ostatních občanů.

Cílem Centra občanského vzdělávání je v první řadě identifikovat podstatná témata z hlediska občanského vzdělávání a zajistit o nich efektivní komunikaci s co nejširším okruhem veřejností. Tento cíl centrum naplňuje tím, že koordinuje projekty existující, takové projekty iniciuje nebo je samo realizuje. Centrum při tom také využívá výstupy odborných výzkumů, případně může potřebné výzkumy samo zadávat. Při naplňování svého základního cíle spolupracuje se všemi relevantními partnery – s NNO , státními či výzkumnými institucemi, např. vysokými školami.

Centrum vytváří strategické materiály pro politiku občanského vzdělávání a stanovuje měřítka kvality pro konkrétní fungování občanského vzdělávání v České republice. Mělo by na tomto poli plnit roli experta a garanta jeho kvality. V tomto smyslu aktivně komunikuje s partnery ve státní správě a politice a spolupracuje také se zahraničními partnery, od nichž získává zejména inspiraci a zkušenosti. Součástí jeho činnosti by mělo být přebírání kvalitních projektů, které již nemají zajištěné provozní financování. Díky svému stabilnímu financování ze strany státu může nabídnout kapacity k dalšímu udržování a šíření projektu ve chvíli, kdy by mu jinak hrozil zánik.

Zabývá se tématy dvojího druhu – tématy dlouhodobě důležitými pro českou demokracii a tématy aktuálními. Mezi dlouhodobě důležitá témata patří:
– Principy moderní masové demokracie
– Mediální gramotnost
– Reflexe minulosti
– Zahraniční politika a evropská integrace
– Společenská komunikace a soudržnost

Cílovými skupinami, s ohledem na dosavadní pokrytí oblastí občanského vzdělávání řadou NNO, ale i státních organizací, se v současné době jeví jako nejdůležitější tzv. multiplikátoři – pracovníci, kteří pak sami dále občanské vzdělávání organizují, šíří a podporují. Jedná se o pracovníky NNO, školství či státní správy. Druhou skupinou jsou přímí příjemci, jimiž jsou školy, mládež vzdálená veřejnému a politickému dění, mimoškolní aktivity mládeže, dospělí, pracovníci státní správy, příslušníci ozbrojených složek státu.


Diskusi moderovala Mgr. Jitka Požárová, členka výboru SKAV.


Doc. J. Kalous z FSV UK položil otázku, která se týkala měření postojů a dovedností a toho, zda budou získaná data srovnávána s výsledky výzkumu občanské výchovy IEA CIVEB v roce 1999. Uvedl, že v průzkumu v roce 1999 byly české děti ve srovnání se světem velice zdatné v oblasti znalostí, horší byly jejich výsledky v oblasti dovedností a úplně nejhorší v oblasti postojů. Diskutující také upozornil na přínos srovnání ZŠ a gymnázií a v souvislosti s tím upozornil na vliv odlišných kurikulárních programů jednotlivých typů škol, jejichž žáci se průzkumu účastnili a významného působení socio-kulturních podmínek, v nichž žáci vyrůstají. Podle sdělení PhDr. Soukupa na výsledky bude nahlíženo jak v mezinárodním, tak časovém kontextu. Budou analyzována veškerá data a bude samozřejmě zohledněn také sociální status žáků.

PhDr. J. Šturma, představitel České sekce DCI – Sdružení zastánců dětských práv, vyslovil otázku, co je chápáno pod pojmem gramotnost, jaký význam a jaké konotace tento termín má, jaký je jeho původ a zda je vhodně používán v daných souvislostech. Chápání významu tohoto pojmu je u různých autorů odlišný, a to vhledem k jeho obtížné uchopitelnosti. Byly vysloveny názory, že pojmem občanská gramotnost bývá vyjadřován cíl občanského vzdělávání, že znamená obsah a metody naplňování občanského a společensko-vědního základu, ale také že asociuje představy, které jeho smysl posouvají jinam. Diskutující se shodli na tom, že chybí definice a bylo by přínosné identifikovat souvislosti a konotace tohoto pojmu.

Mgr. R. Procházka, zástupce ředitele ZŠ Letců R. A. F. v Nymburce, upozornil na skutečnost, že nikdo se nezajímá o tom, jaká je skutečná reálná situace ve školách. Značná pozornost je věnovaná vztahům mezi žáky, nikdo se nezabývá vztahem žák – učitel.

Mgr. Požárová na závěr ujistila přítomné, že iniciativa SKAV bude jednoznačně směřovat k podpoře učitelů.


Příští kulatý stůl se uskuteční 19. 11. 2009 a bude zaměřen na téma Podpora učitele.


2 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
13. listopadu 2009 13:44  

A vo tom to je. Jak by tam mohli být přítomní učitelé, když ti musí učit? Pokud by nebyli ve škole, tak by za ně někdo musel suplovat (tedy zadarmo dělat jejich práci). Učitelé si nemohou svou práci odložit na jindy!!! Tak za ně zase rozhodovali jiní - co učit, jak učit - dokonci se přišlo i na to, že učitelé neví, jak mají učit nové dějiny. A jakpak na to ti zástupci všech možných institucí přišli?! No třeba konzultacemi s učitelskou veřejností (jako v kauze úvazky) :-(

Tomáš Hazlbauer řekl(a)...
18. dubna 2011 12:07  

Dobrý den, představa, že zástupci neziskových organizací a jiných institucí nejsou v osobním kontaktu s učiteli a pak si filosofují o tom, co "by bylo bývalo potřeba ve školství změnit" je velmi naivní. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že když se nějaký učitel objeví na vzdělávací akci, workshopu, konferenci či takovémto kulatém stolu, musí za něj obvykle někdo učit, ale závažný problém to nebývá... Vždy záleží na tom, jak moc vedení školy a konkrétní učitelé chtějí. Už jsem poměrně alergický na reakci typu: "No to my nemůžeme, to by musel někdo suplovat a to přeci nejde..." Brrrr...