Martina Šurová: Příběh rytíře

čtvrtek 12. listopadu 2009 ·

Rytíři a rytířský život vždy přitahovali zvědavost dětí i dospělých. Svědčí o tom i obnovování tradice rytířských klání u českých hradů jako součást prohlídky těchto kulturních památek. Připravila jsem námět, který by mohl být využit na hodinách dějepisu i občanské výchovy či v kroužcích navazujících svou náplní na tyto předměty.


Příběh rytíře je námět, který by děti zpracovaly ve skupinách, každá skupina by si vybrala jednu z následujících podkapitol a pracovala by na její prezentaci pro ostatní. Jednotlivé prezentace by tvořily jistě barevnou mozaiku, jež by po svém složení posloužila jako obrázek života rytíře, který bychom mohli lépe a detailněji poznat. Jednotlivé úkoly jsou založeny na vyhledávání informací, jejich porovnávání, na sestavování obrázkového materiálu, na sestavování výsledné interpretace získaných informací.


A. Čím vším rytíř byl…

Připravíme si čtyři karty, na kterých bude zpodobněn rytíř: na první ve své zbroji s nápisem rytíř jako válečník, na druhé s růží a loutnou s nápisem rytíř jako dvorný milovník, na třetí s biblí a křesťanským křížem s nápisem rytíř jako ochranitel a šiřitel křesťanské víry a na čtvrté s hradem v pozadí s nápisem rytíř jako šlechtic.

Úkolem pro děti je posoudit, zda takovéto zkrácené nápisy odpovídají realitě, zda se středověkým rytířem můžeme tato hesla spojovat.

Rytíř jako válečník – ano, rytíři vyjížděli s panovníky bojovat, byli významnou součástí středověkého vojska – jízdy.

Rytíř jako dvorný milovník – ano, v prostředí hradů a královských paláců vznikala ve středověku rytířská lyrika spojovaná s básněmi oslavujícími krásu hradních paní.

Rytíř jako ochranitel a šiřitel křesťanské víry – ano, např. účast rytířů na křižáckých výpravách do Svaté země, vznikaly rytířské řády, jejichž činnost byla propojena s křesťanstvím a jeho šířením – např. Řád německých rytířů i jiné křesťanské řády rytířské: templáři, johanité.

Rytíř jako šlechtic – šlechtictví zpočátku nebylo nutnou podmínku pro vstup do rytířského stavu, ale postupem doby ano. Rytíři se stávali zejména potomci šlechtických rodů, šlechtický původ byl u rytířů žádaný. Zajímavé je, že zpočátku patřili spíše do vyšší šlechty, s postupem doby a s úpadkem jejich významu v boji se přesunuli do nižší vrstvy šlechty.


B. Příprava na rytíře

Na rytíře byl šlechtic pasován, avšak po uplynutí určité doby a po předchozí průpravě. Naším úkolem je vyhledat, co předcházelo pasování na rytíře a s čím bylo pozdější pasování spojeno a kdo je prováděl.

K tomuto úkolu by bylo vhodné připravit úryvek z knihy – ať již odborné nebo beletrie (např. L. Vaňková), využít lze i internetových encyklopedií, kde by taková příprava byla ve zkrácené verzi popsána, děti by pak s textem pracovaly, samy by se na základě informací snažily ve zkratce popsat, co předcházelo pasování na rytíře. Mohou také srovnávat, zda se šlechtické děti vzdělávaly obdobně jako ony, v čem byla shoda, v čem rozdíl.

Např.: Naše pážata taky vyučovali a cvičili v různých dovednostech rytířských, v jízdě na koni, šermování, skákání, tanci, skocích na koně, zvedání dlouhého kopí, běhání kroužky, v pěších a jezdeckých turnajích, a taky k tomu nás měli, abychom se cizím řečem učili, jako latinsky, vlašsky, španělsky a francouzsky.
(Zdroj: V. Vondruška, Významná sídla české šlechty, Albatros, Praha 2005)

shoda – výuka jazyků (ale rozdíl v jazycích – středověk latina, dnes angličtina), rozdíl – jízda na koni, šermování, tanec (dnes nejsou náplní všeobecného vzdělávání, spíše je možné se jimi zabývat v zájmových kroužcích).


C. Rytířské turnaje

Pokud nebyla země ve válce, mohli se rytíři věnovat zábavě, které spočívala v konání rytířských turnajů. Budeme se snažit odpovědět na otázky, jak takový turnaj vypadal, kdo byl jeho účastníkem, co bylo na turnajích zajímavé.

Indicie – nápovědy, které nám pomohou vyprávět: zbraně, koňský postroj, herold, bezpečnost souboje na turnaji ano či ne?, kolbiště, šátek od dámy, funkce rytířských turnajů (různé možnosti, co děti samy vymyslí – funkce zábavná – podívaná, soutěžení – závodění, setkání rytířů z různých částí země, Evropy…)

Vhodné je doplnit tento úkol obrázkovým materiálem z různých knih, encyklopedií.


D. Rytířská výzbroj: 20 a více kg na těle

Naším úkolem je popsat, jak vypadala rytířská výzbroj, z čeho se skládala.

Zvlášť vydělíme zbraně: meč, štít, dýka, palcát, luk, sekera, kuše
Brnění: přilba, hrudní plát, rukáv, šůsky, stehenní plát, bota, hledí,
Drátěná kukla, ostruha atp.

Můžeme porovnat:
a) zbraně se zbraněmi např. starověkých bojovníků – zda jsou shodné, či zda došlo k nějakým novinkám, lze srovnat např. středověkého rytíře a starořímského legionáře.
b) brnění se starověkou obdobou ochrany těla

Vhodné doplnění obrázkovým materiálem.


E. Rytířství v Českém království

Naším úkolem je vyhledat významné osobnosti naší historie spojené s rytířstvím.

Pomocné indicie:
a) hledáme v královském prostředí – zde vynikají dvě osobnosti – jedna: 13. století, druhá – počátek 14. století.
b) hledáme v husitském prostředí – u husitských vojevůdců se objevuje pasování na rytíře jako doklad vážnosti, která se s rytířským stavem v této době pojila
c) hledáme v prostředí dvora Jiříka z Poděbrad, který vysílal mnohá poselství s rytíři k evropským panovnickým rodům, jména těchto rytířů se nám dochovala v literárních památkách, které po nich máme zachovány
d) hledáme pověstná místa – vrchy v Čechách a na Moravě spojené s rytíři, kteří v nich podle pověsti přebývají, např. Blaník, Oškobrh
e) hledáme hrady nebo zámky v ČR, v jejichž prostorách najdeme výstavu rytířské výzbroje ve větším rozsahu, např. Kunětická hora, Žleby (může sloužit jako tip na výlet)

(a – Přemysl Otakar II., Jan Lucemburský, b) Jan Žižka, c) panoš Jaroslav, rytíř Václav Šašek z Bířkova)


F. Rytířství v Evropě

Předložíme pomocné indicie: kulatý stůl, Artuš – Roland – Lví srdce – Templáři – Řád německých rytířů

Tyto indicie by se pro nás staly jakýmsi „odrazovým můstkem“ pro vyhledání informací o rytířství v Evropě.


G. Rytířské ctnosti a neřesti

Rytířské chování – toto spojení je dodnes spojeno se šlechetným chováním, které se vázalo k rytířství. Vyjmenujte, které atributy by s tímto pojmem měly být spojovány (např. ochrana dětí a sirotků, být dvorný k dámě).

Už ve středověku se přesto objevovaly názory, že s rytířstvím se tyto atributy vždy pojit nemusí. Např. filosof Anselm z Cantenbury napsal, že rytířství se rovná ničemnosti. Najděte v historii důkazy, že takové tvrzení mohlo odpovídat skutečnosti. Nápověda: řád německých rytířů a Prusko (bezohledný zábor tohoto území, útočení na Litvu), rozmach loupeživých rytířů zejména v době pohusitské u nás)


H. Rytíři – opora středověkého evropského vojska, ale v novověku?

Naším úkolem je v podstatě doplnit tučně vytištěný nadpis této podkapitoly. Jak to dopadlo s rytíři v novověku? Plnili ještě v novověkém vojsku svou úlohu? Kým byli nahrazeni? Jak to dopadlo s rytířstvem coby šlechtou – měla stále velké výsady nebo ji novověk přinesl zkázu? Může být dnes někdo rytířem oficiálně? – zde narážíme na oblast vyznamenání, na různé evropské tradice (např. Anglie a její pasování do různých šlechtických stavů)


Učitelské listy 2007/2008, č. 9, str. 12–13

0 komentářů: