Petr Nejedlo: Bludný kruh školní tělesné výchovy

pondělí 1. března 2010 ·

Nejsem žádný trilobit pochvalující si staré komunistické pořádky. Přesto jen žasnu nad tím, jak se staronovým polistopadovým školským managerům, v prostředí nově získané svobody, podařilo "usilovnou" a jistě také dobře placenou prací, zdevastovat poměrně dobře fungující systém školní tělesné výchovy.

Naivně jsem si myslel, že po povinném nácviku spartakiád, už nic horšího do škol přijít nemůže. A přece se tak stalo. Výuka tělesné výchovy je povětšinou již asi 10 let v posledním tažení a jen zásluhou obětavých učitelů s nějakým svědomím ještě nezkolabovala úplně. Hlavní příčiny tohoto stavu jsem se pokusil analyzovat v článku Tělesná výchova ve výuce. Pokud nadále veřejnost zůstane lhostejná a nebude tlačit k odpovědnosti školské bezpáteřní a všeho schopné brontosaury spolu s novodobými avantgardními školskými revolucionáři, potom určitě nebude stačit k nápravě ani dalších 20 let budování naší demokracie.

Utrácení peněz za nesmyslné projekty, za budování Potěmkinových vesnic v našem školství, za zbytečnou formální práci, bez ohledu na její skutečný myšlenkový obsah a praktický význam, odměňování učitelů za bezchybné kopírování slovíček z RVP do ŠVP. To jsou ztracené prostředky, které mohly být investovány do skutečné podpory rozvoje tělesné výchovy na školách a ku prospěchu dětí.

Třeba na zaplacení jejich školních sportovních kurzů , které se pořád ještě obětavě učitelé někde pokoušejí zrealizovat. Za totality jezdily na školní LVVK téměř všechny školní děti. Dnes je situace úplně opačná. Dnes se už nejezdí na LVVK a ani na jiné sportovní kurzy. Není to moderní a proč by za ně měli rodiče utrácet peníze z rodinného rozpočtu, když kurzy nejsou povinné? LVVK byla zkratkou pro lyžařský výchovně vzdělávací kurz. Děti se tam totiž naučily nejenom lyžovat, byly v přírodě, na horách, v relativně čistém prostředí, ale hlavně tam byly se svými učiteli. Ti na ně potom mohli působit, vychovávat je svým příkladem. Potom je i děti "budou brát" a třeba se začnou znovu hýbat i ve škole. Ubude i spousta jiných výchovných problémů. Žádné sebelépe napsané ŠVP a RVP nám děti nevychovají a ani se kvůli nim nezačnou více hýbat. Navíc jsou to draze zaplacené Potěmkinovy vesnice, které slouží asi jen k tomu, aby zápisy v třídní knize se shodovaly se ŠVP, které musí zase obsahovat vše z RVP, a aby školní manageři měli co kontrolovat, protože vyučovat se podle nich tělesná výchova ve skutečnosti stejně nedá. Škoda jen, že naši manageři mají více v oblibě sponzorovaná "digitální školní hnízdečka" a rádi si vytvářejí své památníčky v podobě vlastních Potěmkinových vesniček.

Paradoxem školní tělesné výchovy – jejím bludným kruhem je to, že děti, které potřebují nejvíce pohybu, ho mají ve škole nejméně.

Jsou to naši učni, kteří mají díky ŠVP nejmenší hodinovou dotaci tělesné výchovy – viz Tělesná výchova učňů a podnikatelů. Mají proto i minimální pohybové dovednosti. Každý, trochu nezvyklý, pohyb jim působí nepříjemné obtíže, kterým se snaží pochopitelně vyhýbat. Teprve až si osvojí pro ně nezvyklé a obtížné pohybové dovednosti, začnou je pociťovat jako příjemné, a proto je i v budoucnu budou vyhledávat.

Pro jejich další pohybovou aktivnost je významné zejména emocionální působení prostřednictvím sportovních her aj. osvojených dovedností získaných v kurzech snowboardingu a lyžování atp. Pokud si ovšem nějakou pohybovou dovednost dostatečně neosvojí – nenaučí se např. sportovní hru a jízdu na snowboardu. Lze předpokládat, že i jejich další pohybová aktivnost v dospělosti bude také velmi nízká a činnosti, které se v mládí nenaučili se nenaučí a nebudou provozovat ani v dospělosti.

Tito žáci se totiž sami učí jen velmi neradi, rozhodně nejsou žádnými studijními typy. A nízká celoživotní pohybová aktivita této skupiny vyvolá negativní, zejména zdravotní důsledky pro ni samu a zkomplikuje ji plnohodnotný život. Léčení tohoto stavu stejně jednou zaplatí celá společnost. Budou si je vlastně muset zaplatit sami. Možná jim pak podnikatelé solidárně na léčbu přispějí.

1 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
4. května 2010 10:47  

O zavedení třetí hodiny Tělesné výchovy na školách se vážně uvažovalo před více než deseti lety. Bohužel školští aj. manageři měli asi jiné priority. Škoda, situace nemusela vůbec být tak katastrofální, jak je dnes.
ŠKOLA MŮŽE ZLEPŠIT FYZICKOU ZDATNOST DĚTÍ