Nemoc bezmocných: lehká mentální retardace

čtvrtek 14. dubna 2011 ·

Už delší dobu se v České republice řeší, proč řada romských (resp. sociálně vyloučených) dětí selhává ve školském vzdělávacím systému. Velké procento těchto dětí má stanovenou diagnózu lehké mentální retardace a navštěvuje základní školu praktickou. S tím nutně souvisí i problematika diagnostiky těchto dětí v poradenských pracovištích.


Analýza inteligenčního testu SON-R

Lábusová, A., Nikolai, T., Pekárková, S., Rendl, M.: Nemoc bezmocných: lehká mentální retardace. Analýza inteligenčního testu SON-R. Člověk v tísni, o. p. s., Praha 2010.

Nezbytnou podmínkou stanovení diagnózy lehké mentální retardace je psychologické vyšetření, jehož zpravidla nejdůležitější součástí je inteligenční test. Analýza se věnuje jednomu z těchto testů a předkládá možné odpovědi na otázku, zda nejsou romské sociálně vyloučené děti testem znevýhodněny a pokud ano, jakým způsobem.

Analýza se zaměřuje na rozbor testu SON-R, který je označován jako „kulturně nezatížený“ či tzv. „culture fair“. Tento test je v současné době dostupný pro školská poradenská zařízení a je doporučován mimo jiné i pro děti „obtížně testovatelné“ či pro děti „socio-kulturně znevýhodněné“. Jeho hlavní odlišností oproti ostatním inteligenčním testům je to, že ho lze zadávat beze slov – neverbálně.

Sběr dat probíhal kvalitativní metodou, aby bylo možné zohlednit stěžejní okolnosti, a sice prostředí, ve kterém romské sociálně znevýhodněné děti vyrůstají. Materiál testu byl v průběhu devíti měsíců opakovaně procházen se třemi chlapci mezi šestým a sedmým rokem z rodin žijících v sociálně vyloučených lokalitách. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak děti materiálu testu rozumějí a jak v kontextu prostředí, v němž žijí, chápou souvislosti zásadní pro vyřešení jednotlivých úloh. Posléze bylo možné zaměřit se na to, nakolik je selhání v jednotlivých úlohách známkou skutečné absence určité kognitivní funkce testovaných dětí.

Analýza dochází k závěrům, že dětem ze sociálně vyloučeného prostředí schází především vzdělanostní tradice v rodině a v testu neuspívají nikoliv z důvodů odlišné mentální dispozice, ale z důvodu odlišného charakteru výchovy v rodině. Sociálně znevýhodněným dětem chybí potřebné zkušenosti a znalosti, aby mohly být v testech, potažmo ve škole, úspěšné.


Závěrečná shrnutí Analýzy

Proč romské děti ze sociálně vyloučených rodin nesupívají v inteligenčních testech, ač jsou testy specifikovány jako tzv. kulturně nezatížené?

Výkonnost v testu i ve škole závisí do značné míry na vzdělanostní tradici v rodině. Tradice péče o vzdělání v rodině ovlivňuje to, nakolik je součástí výchovy tzv. didaktická nadstavba, tedy nakolik jsou samozřejmou součástí především předškolní výchovy specifické didaktické hračky, slovní hříčky, výklad rodičů, práce s obrázky, kreslení, usměrňování dítěte v oblasti analytického myšlení apod. Tyto činnosti rozvíjejí zásadním způsobem schopnosti potřebné pro budoucí školní úspěšnost, ačkoliv nesouvisí nutně s bezprostřední každodenní realitou. Pokud nejsou rozvíjeny, dojde v první třídě k zaostávání, které se postupem času v průběhu osmileté školní docházky stále prohlubuje.

Kromě toho jsou v podmínkách sociálně vyloučeného prostředí odlišné možnosti pro osvojování pojmů i na základě vlastní zkušenosti. Děti rozumějí světu kolem sebe a slova, kterými ho pojmenovávají, odpovídají jejich realitě. Některá slova a významy slov ale nemusí platit mimo jejich prostředí. Některé pojmy mají sociálně znevýhodněné děti založeny na jiných detailech, nebo jim naopak znalost zásadních detailů schází. V důsledku menšího podílu didaktického působení ve výchově rodičů a specifického prostředí sociálně vyloučených lokalit schází těmto dětem znalost očekávaných významů slov.

I neverbálně zadávaný test je postaven na jazykových významech a znevýhodňuje tudíž děti ze sociálně vyloučeného prostředí. Test, jakkoliv je zadáván neverbálně, je založen na obeznámení s určitým konvenčním způsobem používání jazyka, který nevyplývá z přirozeného způsobu vytváření souvislostí v běžné, každodenní realitě nezávisle na pro-školní výchově. Materiál testu – způsob zobrazení, výběr zobrazovaných předmětů a činností, způsoby třídění jevů a činností i způsoby řešení úloh – je pevně svázán s jazykem, resp. logikou vyplývající z pojmů a kategorií v jazyce ustavených. Znalost pojmů a kategorií přitom závisí do velké míry na životní zkušenosti. Nepředpokládá se, že neznalost konvenčních kategorií zakládá na neporozumění celému materiálu testu. Stejně tak, že odlišná didaktická výchova a specifické prostředí mohou ovlivnit způsoby chápání požadavků a řešení problémů, vnímání podnětů a ve svém důsledku schopnosti a možnosti nalézat a identifikovat konkrétní principy pro třídění, zákonitosti dedukce a indukce, a tedy logické uvažování vůbec.


Je možné sestavit kulturně nezatížené testy, které by neznevýhodňovaly mj. děti ze sociálně vyloučených rodin?


Nové kulturně či „sociálně nezatížené“ testy nepomohou. Pokud bychom dokázali vytvořit skutečně socio-kulturně relevantní test kognitivních schopností pro prostředí sociálně vyloučených lokalit, ztratil by test vypovídací hodnotu ve vztahu k tomu, jak dítěti pomoci, aby zvládalo školní docházku.

Řešením je změna způsobu interpretace výsledku testů. Řešením, které by napomohlo k nastavení vhodné nápravy – intervence, může být pouze kvalitativní analýza výsledků současných testů inteligence doplněných o další metody práce s dítětem. Kvalitativní přístup by vyžadoval rozšíření možností pracovat s dítětem v mnohem větším rozsahu než dosud – a to nejen v poradně, ale také v rodině i ve škole. Interpretace testu by neměla být založena převážně na číselném vyhodnocení tzv. inteligenčního kvocientu.

Specifické normy. Jednou z možností, jak předejít „znevýhodňování“ by popřípadě mohly být specifické normy testů standardizovaných v ČR pro děti ze sociálně vyloučených lokalit.

Výše uvedené návrhy samozřejmě předpokládají poměrně zásadní rozšíření počtu kvalifikovaných pracovníků poradenských služeb, změnu formy ambulantního charakteru práce poradenských pracovišť a interdisciplinární spolupráci s pedagogy, lékaři, terénními sociálními pracovníky, výchovnými poradci a jinými zainteresovanými profesemi.


Problém diagnostiky lehké mentální retardace

Diagnóza nemůže být založena pouze na výsledcích inteligenčního testu. Pro diagnostiku mentální retardace považujeme za nezbytné kromě kvalitativní analýzy použitých testů kognice zejména zjištění schopnosti adaptace na přirozené sociální prostředí dítěte a důkladnou znalost tohoto sociálního prostředí.

Existuje zde duální systém diagnostiky v oblasti zdravotnictví a školství. V systému zdravotnictví může pomocí Mezinárodní klasifikace nemocí diagnostikovat pouze lékař nebo odborný zdravotnický pracovník (klinický psycholog aj.) s příslušným vzděláním zakončeným atestační zkouškou. Podle aktuální vyhlášky MŠMT je však klinická diagnostika rovněž náplní práce psychologů působících v systému školských poradenských zařízení. Tento systém stojí mimo zdravotnictví a jeho pracovníci tak neprocházejí před-atestační přípravou, neskládají atestační zkoušku a nezískávají odbornou způsobilost k samostatnému výkonu povolání ve zdravotnictví.


Zhodnocení možností využití inteligenčního testu SON-R pro děti ze sociálně vyloučených rodin

Z hlediska diagnostiky kognitivních funkcí u romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit je použití výsledku testu SON-R bez důkladné kvalitativní analýzy významně limitováno. Pro vhodnou interpretaci je základním předpokladem „vědět více o dítěti“. Hlubší obeznámenost s podmínkami života rodiny, pozorování dítěte v jeho přirozeném prostředí a i dlouhodobější znalost dítěte mohou napomoci k pochopení reakcí dítěte a k vhodné interpretaci toho, jak dítě vyhodnocuje a užívá své dosavadní znalosti a zkušenosti. Znalost života dítěte a jeho rodiny umožňuje identifikovat konkrétní momenty selhání a příčiny jejich vzniku.



Analýza byla financována z grantového programu na podporu desegregace českého školství Nadace Open Society Fund Praha. Realizátor projektu: Člověk v tísni, o. p. s. – Vzdělávací program Varianty. Doba realizace: březen – prosinec 2010.

Podrobnější výstupy analýzy jsou k dispozici ZDE.

0 komentářů: