Jaroslava Simonová: Jak vznikala zpráva OECD

čtvrtek 23. února 2012 ·

V roce 2009 nabídla OECD svým členským zemím možnost zapojit se do projektu Evaluation and Assesssment Frameworks for Improving School Outcomes. Hlavním cílem projektu je prozkoumat způsoby používání systémů hodnocení a navrhnout opatření, která by přispívala ke zlepšování výsledků v primárním a sekundárním vzdělávání. Dvanáct z přihlášených 23 zemí (včetně České republiky) zároveň požádalo o provedení analýzy systému hodnocení vzdělávání.


Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je mezivládní organizace, ve které má 34 států příležitost spolupracovat na řešení ekonomických, sociálních a environmentálních důsledků globalizace. OECD poskytuje prostor pro sdílení zkušeností jednotlivých zemí a koordinaci jejich národních a mezinárodních politik. Česká republika se účastní řady aktivit OECD, v oblasti vzdělávání je nejznámější zapojení do mezinárodního programu PISA, který se zabývá hodnocením výsledků žáků v oblasti čtenářské, přírodovědné a matematické gramotnosti.

V roce 2009 nabídla OECD svým členským zemím možnost zapojit se do projektu Evaluation and Assesssment Frameworks for Improving School Outcomes. Hlavním cílem projektu je prozkoumat způsoby používání systémů hodnocení a navrhnout opatření, která by přispívala ke zlepšování výsledků v primárním a sekundárním vzdělávání. Projekt se zaměřuje na syntézu výsledků výzkumu, identifikaci příkladů dobré praxe, zprostředkování výměny zkušeností a návrh doporučení pro vzdělávací politiku.

O zapojení do projektu projevilo zájem 23 zemí: Austrálie, Belgie, Česká republika, Dánsko,Chile, Finsko, Francie, Holandsko, Island, Irsko, Kanada, Korea, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko. Dvanáct z nich (včetně České republiky) zároveň požádalo o provedení analýzy systému hodnocení vzdělávání.

O účasti ČR rozhodlo MŠMT v roce 2009, v lednu 2010 bylo schváleno rozšíření projektu o analytickou část. Projekt přešel od března 2011 do gesce ÚIV a po rozhodnutí o jeho zrušení je od 1. září 2011 řízen ČŠI. Do konce roku 2011 byla národní koordinátorkou Jana Straková, od ledna 2012 řízení projektu převzala Michaela Šojdrová.

V první polovině roku 2011 byla připravena národní podkladová zpráva, která zahrnovala popis systému hodnocení dle osnovy zadané řídícím týmem OECD. Tato podkladová zpráva prošla připomínkovým řízením na MŠMT a v přímo řízených organizacích a byla zveřejněna na webových stránkách OECD.

Podkladová zpráva sloužila jako výchozí informace pro návštěvu skupiny expertů OECD na přelomu března a dubna 2011. Skupinu tvořili dva zástupci sekretariátu OECD (vedoucí projektu Paulo Santiago a analytička vzdělávacích politik Deborah Nusche) a dvě přizvané expertky (Alison Gilmore z University of Otago na Novém Zélandu a Pamela Sammons z University of Oxford).

Cílem expertního posouzení systému hodnocení bylo poskytnout externí vhled a doporučení představitelům českého vzdělávacího systému, pomoct ostatním členům OECD porozumět přístupu ČR k hodnocení vzdělávání a získat podklady pro závěrečnou srovnávací zprávu projektu.

V průběhu své návštěvy se experti OECD setkali se širokým spektrem aktérů v oblasti vzdělávání a vedli s nimi strukturované rozhovory. Navštívili základní i střední školy různého typu, na kterých mluvili se zástupci vedení, pedagogického sboru i se žáky. Hovořili se zástupci zřizovatelů i místních samospráv, setkali se rovněž s představiteli ČŠI, MŠMT i přímo řízených organizací, také s členy skupiny připravující standardy, s výzkumníky a vzdělavateli učitelů, s reprezentanty asociací působících v oblasti vzdělávání a se zástupci odborů i zaměstnavatelů. Zároveň se seznámili s relevantními publikacemi a dokumenty dostupnými v angličtině. Následně vypracovali první a druhý draft analytické zprávy, které prošly připomínkovým řízením v rámci ČŠI. Po zohlednění připomínek ČŠI byla v lednu 2012 zveřejněná výsledná analytická zpráva.

Zpráva je dostupná ve dvou různě podrobných verzích. Kompletní analytická zpráva v první kapitole popisuje systém primárního a sekundárního vzdělávání v ČR, jeho hlavní charakteristiky a trendy. Druhá kapitola se věnuje způsobu propojení hodnocení na úrovni žáka, učitele, školy a systému do konzistentního celku. Ve třetí až šesté kapitole je pak popsáno hodnocení na úrovni žáka, školy, učitele a systému. Vždy je krátce uveden kontext, jsou popsány silné stránky, nedostatky a doporučení pro vzdělávací politiku. Hodnocení silných i slabých stránek je podloženo četnými argumenty, návrhy opatření jsou doprovázeny příklady dobré praxe.

Výtah z kompletní analytické zprávy, který shrnuje nejdůležitější poznatky, byl rovněž vydán jako zvláštní dokument Hlavní závěry. K dispozici je také stručné Shrnutí, který na dvou stránkách uvádí silné stránky, nedostatky a doporučení. Český překlad nedostatků a doporučení ze Shrnutí zpřístupnil EDUin.

Na webových stránkách projektu jsou v angličtině k dispozici rovněž podkladové zprávy a analytické zprávy dalších zúčastněných zemí. Publikovány byly také literární rešerše týkající se standardizovaného testování žáků, využívání výsledků testování, hodnocení škol a hodnocení učitelů.

Dalším výstupem projektu bude souhrnná komparativní analýza, která shrne poznatky získané v zapojených zemích a navrhne klíčová opatření vzdělávací politiky pro zlepšení systémů hodnocení. Zpráva bude zveřejněna koncem letošního roku.

0 komentářů: