Kateřina Juklová: Pedagogicko-psychologické souvislosti studijního selhání na vysokých školách v ČR

středa 22. února 2012 ·

Cílem průzkumu bylo zmapovat četnost výskytu různých typů studijních obtíží a analyzovat jejich okolnosti, příčiny a způsoby, jakými se s nimi studenti vypořádávají. Součástí šetření byla také analýza postojů a zkušeností studentů s vysokoškolským poradenstvím v dané oblasti.


Zdroj: Newsletter Vysokoškolské poradenství aktuálně č. 8, 12/2011, str. 3–6


Motivace studenta je jedním z významných faktorů ovlivňující studijní výsledky. Z tohoto důvodu bylo do dotazníku zařazeno několik položek mapujících sílu různých druhů motivů ke studiu vysoké školy. Odpovědi byly zpracovány metodou shlukové analýzy, která identifikovala tři typy studentů:
– studenti s motivací získat co nejkvalitnější teoretické a praktické poznatky z oboru, jejichž celkový podíl dosahoval 71%,
– studenti motivovaní zejména získáním vysokoškolského diplomu (20%) a
– studenti s nejasnou studijní motivací, jejichž podíl dosáhl 9%.

U položek týkajících se typu studijních obtíží byla nejprve použita faktorová analýza, pomocí které byly extrahovány dva faktory:
1. porozumění (sycené položkami: Nejvíce těžkostí při studiu pro mě představuje:
pochopení studované látky, selekce toho, co je důležité, stres při zkouškách, komunikace s vyučujícími a vyjadřování názorů před skupinou studentů);
2. sebeřízení (sycené položkami: Nejvíce těžkostí při studiu pro mě představuje: tvorba časového harmonogramu, vůle začít se učit a setrvat u učení až do konce, učit se tak, abych si byl/a schopen/a učivo zapamatovat).

Soubor námi zkoumaných studentů se z hlediska těchto dvou dimenzí rozdělil do 4, z hlediska četnosti rovnoměrně zastoupených, typů:
– studenti se silným pochopením učiva (22 %);
– studenti bez výrazných obtíží (28 %);
– studenti s nedostatečnou vůlí a nízkým sebeřízením (22 %);
– studenti s nízkým pochopením učiva (29 %).

Považovali jsme za důležité zmapovat také širší souvislosti obtíží studentů při průchodu studiem. Z okolností, které za studijními obtížemi stojí, bylo identifikováno několik smysluplných kategorií obtíží: rodinné těžkosti, psychické obtíže a potřeba skloubit studium s jinými aktivitami (studium více vysokých škol, vrcholový sport, práce apod). S využitím shlukové analýzy jsme opět dospěli k několika typům:
– studenti bez výrazných negativních vlivů (43 %);
– studenti s potřebou skloubit studium s jinými aktivitami (studium více vysokých škol, vrcholový sport, práce apod – 29 %);
– studenti s výraznými osobními těžkostmi (rodinné problémy, psychické obtíže – 28 %).
Studenti posledního typu bývají nejčastějšími konzumenty poradenských služeb.


Celý text článku si můžete přečíst ZDE (str. 3–6).

0 komentářů: