Kateřina Jančaříková, Magdalena Kapuciánová: Enviromentální výchova v předškolním vzdělávání – hledání optimální podoby

pátek 13. července 2012 ·

Příspěvek navazuje na předchozí publikace obou autorek (Jančaříková, 2008, Kapuciánová, 2010) a je zaměřen na environmentální výchovu v MŠ. Jeho cílem je poskytnout učitelkám MŠ oporu při realizaci EVVO.


Zdroj: Envigogika 2012/VII/1

Podnětem pro jeho vznik byly rozhovory s učitelkami z mateřských škol uskutečněné na přednáškách a seminářích. Učitelky na nich opakovaně upozorňovaly na nedostatek komplexně pojatých podkladů pro realizaci EVVO. Rešeršní část je věnována EV v MŠ v zahraničí i u nás; poukazuje na zjištěnou nedostatečnou pozornost výzkumných pracovníků environmentální výchově v předškolním věku (Davis, 2009) a zároveň popisuje jisté zlepšování situace v několika posledních letech. Výstupem zde prezentovaného kvalitativního šetření (využívajícího vybrané nástroje zakotvené teorie) jsou navržená kritéria realizace a autoevaluace environmentální výchovy v předškolním vzdělávání v Česku. Tento materiál mohou učitelky okamžitě použít v praxi (úprava ŠVP PV, vytvoření nástroje evaluace, resp. autoevaluace). Může sloužit také jako východisko pro odbornou diskusi cílů, obsahu, podmínek vyučování, prostředků, metod i kompetencí učitelek (učitelů).


Ukázka

Prostředí

Prostředí je pro environmentální výchovu velice důležité. Jeho význam pro rozvoj environmentální senzitivity není dosud vnímán dostatečně. Prostředí může rozvoj environmentální senzitivity podporovat, ale může ho také degradovat. Lidé jsou součástí prostředí, ve kterém žijí. Obvykle si uvědomujeme, že lidé formují krajinu. Málokdo si ale připouští, že krajina na oplátku formuje nás, lidi. Přírodní prostředí poskytuje přiměřené množství podnětů a nabízí ideální možnosti pro hru i relaxaci. Prostředí prosté na podněty, např. zahrada se zpevněnými povrchy, bez porostu, předškolní dítě deprivuje. Deprivovat může i nadbytek podnětů (např. z televizních pořadů). Je zodpovědností dospělých, aby koncipovali zahrady MŠ tak, aby byly pro rozvoj dětí co nejpřínosnější a aby objevovali, které prvky děti přitahují a podněcují je k aktivitám a které ne. V přírodní zahradě je nejméně navštěvovanou atrakcí klasická skluzavka. Děti nejčastěji navštěvují „blátoviště" a „vodní prvek". Dokonalá imitace Perníkové chaloupky děti nebaví tak dlouho jako „obyčejný" vrbový domeček (ten totiž poskytuje příležitost proměnit se v dětské fantazii ve stovky různých míst, předmětů a zvířat). Ve vnitřním prostředí, tedy třídě, by měly převládat přírodní a obnovitelné materiály (dřevěné hračky, látky), při zařizování by měli dospělí dbát na minimalizaci plastů. To pokud možno i na zahradě (Grundler, Schafer, 2010).


Doporučení pro školní zahradu (popř. pro nejbližší okolí MŠ, pokud je pravidelně využíváno)

Pro diverzifikaci, čili pestrost
– Zahrada poskytuje velké množství různých zákoutí, různých prostředí a herních prvků.
– Zahrada není omezena jen na anglický trávník a zpevněné povrchy.
– Na zahradě jsou stromy na lezení a klády na cvičení rovnováhy.
– Terén zahrady je svažitý. Děti mají možnost chodit do kopce a s kopce. A v létě či v zimě válet sudy.
– Učí se překonávat přirozené přírodní překážky (kořeny).
– Zahrada je dostatečně členitá a skrývá tajemná místa.

Pro seznámení se všemi živly
– Na zahradě nebo na místě ze zahrady patrném (na střeše MŠ) je umístěna větrná korouhvička nebo větrná zvonkohra. Děti mají možnost sledovat sílu větru podle zvuku a pozorováním rychlosti otáčení korouhvičky.
– Na zahradě je velké množství nádrží na vodu různých velikostí. Děti mají možnost se seznamovat s živlem voda a také s vodními živočichy.
– Na zahradě je ohniště, které slouží pro slavnostní příležitosti. Děti mají možnost se (při zachování bezpečnosti) seznámit s živlem „oheň".
– Zahrada poskytuje dostatek příležitostí zkoumat půdní typy. Děti si mohou hrát s blátem či jílem (mají nejen pískoviště, ale i „blátoviště" a "kameniště"). Děti pomáhají nosit zeminu z kompostu ke stromům a květinám. Děti mají možnost kopat a rozšiřovat jámy.

Pro seznámení se živočichy a rostlinami
– Děti mají možnost pozorovat zvířata (např. stínky, hlemýždě, motýly, sarančata, popř. i kočku,králíky či včely).
– Na zahradě je umístěno krmítko a budka pro ptáky. Na zahradě jsou „domečky" pro další druhy živočichů (např. čmeláky, ještěrky, ježky).
– V rohu zahrady je kompost.
– Na zahradě mohou děti nalézt množství různých přírodnin (oblázků, kamenů, šišek, klacíků, dřeva, kůry) a množství různých zajímavých rostlin (fazole a další popínavé rostliny, na dotek citlivou šalvěj či netykavku, žahavé kopřivy, atd.). Důležitá je různorodost a pestrost, jak barev, tak morfologie, tak strategií.
– Děti mají příležitost ochutnávat jedlé plody (rybízu, jahod, ostružin, jablek, moruše, oskeruše, kiwi). Děti sbírají zahradní plody.
– Děti se podílí na udržování záhonků květin, bylin či zeleniny. Děti sbírají bylinky a suší je.


Doporučení pro vnitřní prostředí MŠ (třídu, chodby a další vnitřní prostory)
– Ve třídě visí obrazové tabule (nástěnky) související s EVVO, které jsou vhodně obměňovány.
– Ve třídě nebo na chodbě vystavujeme sbírky přírodnin (kamenů, lastur, motýlů, herbář apod.).
– Ve třídě je možnost separace odpadu, a to minimálně do tří nádob (na papír, na plast, na bioodpad.). Na vhodném místě v MŠ nebo v jejím okolí jsou nádoby na sklo, tetrapack a vybraný nebezpečný odpad (monočlánky, baterie). Tyto nádoby slouží jako sběrné místo, které mohou využívat rodiny dětí.
– Do MŠ učitelky (učitel) nepořizují hračky „na jedno použití", tj. hračky s krátkou trvanlivostí. Učitelka (učitel) nepřijme každý sponzorský dar, který se jí nabízí. Učitelka (učitel) se snaží o omezení plastových hraček.
– Prostředí MŠ umožňuje dětem i dospělým učit se rozlišovat, co je a co není v souladu s pravidly udržitelného rozvoje, potažmo EVVO.

Chov a pěstění
– Ve třídě a na chodbách MŠ pěstujeme vhodně vybrané pokojové rostliny (volíme také druhy pro děti zajímavé, např. masožravé rostliny) a rostliny přenesené z přírody (např. mechy či sazeničky zeleniny nebo semenáčky stromů).
– Ve třídě chováme třídní mazlíčky, o které děti společně s učitelkou pečují.

Nástroje a předměty k řízené i neřízené nebo ke spontánní aktivitě dětí
– Ve třídě jsou dětem k dispozici lupy pro pozorování.
– Ve třídě jsou dětem k dispozici váhy a závaží pro porovnávání hmotnosti.
– Ve třídě jsou dětem k dispozici metry, provázky (bužírky) a další pomůcky určené k měření a porovnávání délky.
– Ve třídě jsou dětem k dispozici odměrky na vodu (popř. i písek a drobné předměty) pro porovnávání objemu a množství.
– Ve třídě shromažďujeme přírodniny (obiloviny, luštěniny, šišky, suché rostliny, kůra, lýko) na tvoření výtvarného nebo konstrukčního typu, porovnávání, třídění.


Celý text si můžete přečíst ZDE.

0 komentářů: