Lucie Hrdličková: Časté problémové projevy nadaných dětí

středa 13. srpna 2014 ·

V článku se věnuji tématu nadání – na úvod rozlišuji pojmy „nadání“, „nadané dítě“ a „nadané chování“. Dále se věnuji nejčastějším problémovým projevům, se kterými se učitel může v průběhu výuky nadaných dětí setkat, a snažím se je představit v souvislosti se specifickými vzdělávacími potřebami nadaných dětí.

„…V rámci přístupu k nadaným dětem je třeba znát jejich specifika – specifika vývoje osobnosti, schopností a jejich vývoje. Jednou z charakteristik, kterou se nadané děti většinou vyznačují, je např. nerovnoměrný vývoj. Rodič i pedagog by se tedy měli snažit prohlubovat oblast, ve které dané dítě vyniká, dbát však i na rozvíjení dalších, neméně důležitých schopností a dovedností dítěte – jedině tak je podporován jeho komplexní rozvoj.

Nadané dítě vyžaduje zvýšenou pozornost pedagoga už v mateřské škole, vyžaduje individuální přístup. Mimořádné nadané děti, jejichž nadání je rozpoznáno a rozvíjeno, tak při nástupu do školy umí mnohdy číst, psát i počítat. Výhodou nadaných žáků mladšího školního věku je, že se relativně snadno adaptují a využívají k řešení úkolů fantazii a představivost. S výukovými metodami se může ale občas rozcházet např. to, že velice často upřednostňují individuální práci před skupinovou, nebo to, že upřednostňují problémové úlohy před jednoduchými úlohami, které slouží k demonstraci látky ostatním žákům. Ve školním prostředí tak může dojít k mnohým potížím týkajících se projevů ve výuce (které v zařízeních předškolního typu nemusely být identifikovány), jejichž příčinou je velice často právě onen asynchronní vývoj, osobní charakteristiky nebo neadekvátní přístup ve výchovně-vzdělávacím procesu. Ráda bych se podrobněji zaměřila na nejčastější problémové projevy, se kterými se pedagog v rámci výuky nadaných žáků může setkat (perfekcionismus, „denní snění“, hyperaktivita)…

…Častou překážkou, na kterou jako pedagogové narážíme, máme-li ve třídě nadaného žáka, je také to, že takový žák mívá silně individuální pracovní tempo – neuznává ohraničení 45 minut. Zároveň nás před třídou může překvapit dotazy, které nás zaskočí s ohledem na jeho věk (často spadající do oblasti politiky, sexuality, ekologie, náboženství), a znejistí nás v naší reakci (protože musíme zohledňovat to, že nás poslouchá zbytek třídy). Specifickou oblastí problému je sociální a emocionální chování nadaných žáků (a sociální kontakty, které navazují), které může rovněž vykazovat jisté odlišnosti (např. to, že velice často upřednostňují společnost starších dětí, mají jiné zájmy než vrstevníci apod.).

Ale právě oblast jeho sociálních vztahů, která se nám může na první pohled jevit jen jako problémová, nám může výrazně pomoci v práci s nadaným žákem, který vykazuje některé z výše popsaných problémových projevů. Pokud se totiž budeme snažit, aby dítě lépe zapadlo mezi své vrstevníky, našlo s nimi společnou řeč, cítilo se ve svém třídním kolektivu spokojenější, získáme tak v jeho spolužácích „spojence“, kteří ho mnoho věcí (které patří spíš k „příručnímu balíku vědění o životě“) naučí za nás, čímž se možná nejvíce zasadíme o jeho komplexní vývoj a připravíme ho na život, kde se kontaktu s druhými nevyhne.“

Celý text si můžete přečíst ZDE.

1 komentářů:

xOn řekl(a)...
17. srpna 2014 10:14  

Další z obecných kompilátů, které jen rozmělňují toto velmi důležité téma, které bych na pedagogických fakultách zařadil k těm nejzásadnějším. Práce s talentovanými dětmi, včetně rozpoznání skutečného talentu musí být pro kvalifikovaného pedagoga samozřejmostí.