Jana Hrubá: Jak překročit bariéry

čtvrtek 11. září 2014 ·

Nejzajímavější je vždycky setkat se s mladými absolventy studia v zahraničí. Jsou nějací jiní. Jsou otevření, umí promluvit, zaujmout, je vidět, že měli tu správnou dávku talentu, zvědavosti, odvahy, nadšení a vytrvalosti a že svůj krok do světa zvládli. Mluvím o stipendistech v programu Scholarship Nadace Zdeňka Bakaly.

Nadace poskytuje stipendia už pět let. Zájem je velký – letos je to 272 uchazečů, stipendium dostane po pečlivém výběru patnáct až dvacet mladých lidí ze středních i vysokých škol.

„Naším cílem je podpořit uchazeče ve studiích na takové univerzitě, která jim z pohledu jejich vlastních akademických potřeb poskytne ten nejlepší prostor pro další osobní a akademický růst. Takové možnosti nabízí právě špičkové univerzity především z USA a Velké Británie. Studium na nich je však nejen akademicky, ale i finančně velmi náročné a pro většinu českých studentů zůstává proto i přes jejich skvělé studijní výsledky nedostupné. Dáváme těmto studentů možnost nevolit z finančních důvodů kompromis,“ uvádí se v informačních materiálech nadace.

Podrobnosti najdete ZDE.

Martin Bernát a Karolína Křelinová, s kterými jsme měli letos možnost se setkat na tiskové konferenci, tuhle šanci dostali. Vrátili se po sedmi letech studia v zahraničí a nyní působí v ČR. Mají už za sebou spoustu pracovních zkušeností a kontaktů. Jejich volba zaměření se vyvíjela postupně, jak se rozšiřoval jejich obzor. „Kdo chce něčeho dosáhnout, dokáže to,“ říká Martin.

Na otázku, jaké bariéry mohou způsobovat, že se mladí lidé do zahraničí příliš nehrnou, odpověděla Karolína: „Mohou být finanční (s tím nám pomohla nadace), ale i malé sebevědomí, nedostatek podpory, obava odpoutat se od rodiny.“ Sama odešla už po druhém ročníku gymnázia. O potřebě znalosti jazyka řekla: „Nebyl to problém. Za půl roku se člověk chytne – musí.“


Co si studenti myslí o vzdělávání a politice v ČR

Součástí tiskové konference Nadace Zdeňka Bakaly byla již podruhé prezentace výzkumu společnosti Datank provedeného mezi uchazeči o stipendium. I když je vzorek specifický a poměrně malý (letos 134 respondentů), výsledky jsou zajímavé.

Při hodnocení úrovně vzdělávání převládá nespokojenost nad spokojeností v poměru 58 (loni 55) ku 42 %. Za zásadní slabinu českého vzdělávacího systému je považován důraz na memorování a absence rozvíjení kritického myšlení (46 % respondentů), dále odtrženost vzdělávání od praxe a nekvalitní či málo motivovaní učitelé. Na špatné vybavení škol si studenti nestěžují.

Další otázky byly zadány v souvislosti s výročím 25 let od Sametové revoluce. Kvalitu života v ČR hodnotí 96 % mladých lidí jako lepší než u generace svých rodičů. Politický systém před rokem 1989 vnímá 78 % jako rozhodně špatný, dalších 16 % jako spíše špatný. Současný politický systém je hodnocen většinově pozitivně, i když má určité rezervy. S politickou kulturou jsou však respondenti značně nespokojeni. Vadí jim vysoká míra korupce, nízká volební účast, negativně hodnotili vymahatelnost práva, nezávislost justice a ekonomický růst.

Podrobné výsledky výzkumu najdete ZDE.

Zajímavé loňské výsledky najdete ZDE.

0 komentářů: