Markéta Hronová: Moderní dějiny se ve školách moc neučí, za zásadní je považuje jen čtvrtina učitelů

pátek 8. července 2016 ·

Výuka moderních dějin není ve školách zásadní, učitelé se stěží dostanou k pádu komunismu. Podle historiků si učitelé mohou nastavit plán tak, aby věnovali méně času pravěku a více moderním dějinám, pro mnoho z nich je to ale těžké. Jednak proto, že si netroufnou některé události škrtnout, ale i proto, že se často bojí novodobé události interpretovat.

Zdroj: Hospodářské noviny 21. 6. 2016

Dospělí si často stěžují na mladou generaci, která neví, co se stalo v roce 1989, nebo nezná jiné události, které sama prožila. Ve škole se ale moderní dějiny pořád moc neučí, za zásadní je ve výuce dějepisu považuje jen čtvrtina učitelů, jak ukázal výzkum České školní inspekce.

Třetina učitelů dějepisu na základních školách se v hodinách dostane k pádu komunismu, necelá polovina dovede výuku až do devadesátých let. Dál už nepostoupí ani deset procent dějepisářů. Na středních školách je situace jen o málo lepší, tvrdí inspekce. Na událostmi nabité dějiny 20. století mají učitelé rok. Hodně se přitom zastavují u světových válek, které studenty baví.

Na nejnovější dějiny obvykle nezbude čas, polovina učitelů jich požaduje víc. „Proberu rok 1968, začnu normalizaci a pak už je to hodně náročné. Výuka moderních dějin připadá na devátý ročník, kdy hodiny často odpadají kvůli jiným akcím. Snažím se dojít až k roku 1989, ale je to hodně zrychlené," popisuje situaci učitelka dějepisu ze Základní školy Miroslava Tyrše v Děčíně Lucie Plechatá.


O výuce dějepisu



Učíme hledat informace

Dějepisáři z necelé tisícovky základních škol a tří stovek středních škol považují za svůj největší cíl naučit žáky vyhledávat, zpracovávat a vyhodnocovat informace – a umět si obhájit svůj vlastní názor. Znát fakta o historii považuje za prioritní 20 procent učitelů, za důležité 70 procent.


Žáci: Učíme se jen data

Polovina žáků základních škol a tři pětiny středoškolských žáků chtějí podávat výuku dějin po roce 1945 zajímavějším způsobem. Sedmdesát procent z nich uvedlo, že si z hodin dějepisu odnášejí hlavně historická fakta, ale zároveň lépe chápou současné světové problémy.


Materiály někdy chybí

Téměř čtvrtina učitelů uvedla, že jim pro výuku nejnovějších dějin chybí výukové materiály. Podle odborníků jich je dost, ale špatně se v nich orientuje a někdy se hůře hledají.


Výuka k národní hrdosti

Více než třetina dějepisářů se domnívá, že prioritou výuky dějepisu by měla být výchova k národní hrdosti. Podle Milana Hlavačky z Filozofické fakulty UK je to tím, že Česko si teprve nedávno vydobylo vlastní svobodu, a bude trvat dlouho, než se zbaví dojmu, že české dějiny jsou zvlášť výjimečné.


Dějepisáři přiznávají, že na rozsáhlejší diskuse, exkurze či besedy s pamětníky mnoho času nezbývá. Milan Hlavačka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který připravuje budoucí učitele dějepisu i historiky, vidí problém v neustálém opakování výuky. „Dějiny se učíme do páté třídy, pak znovu od pravěku na druhém stupni základní školy a na střední škole to stejné zase dokola," míní.

Podle předsedy Asociace učitelů dějepisu Pavla Martinovského se už několik let řeší, že by se výuka pravěku a starověku měla zestručnit. Ministerstvo školství zatím vydalo pokyn jen pro gymnázia, aby se soudobým dějinám více věnovala. I na základních školách se výuka moderních dějin ale zvládnout dá. „Nám se nejvíc osvědčilo propojit dějepis s literaturou nebo společenskými vědami. Podívat se na dokument, ale i hraný film, který má literární ale i historickou hodnotu," popisuje Martinovský. Z výzkumu vyplývá, že to tak učitelé často dělají.

Martinovský zároveň upozorňuje, že dnes si školy určují samy, jak podrobně budou jednotlivá historická období vyučovat. Učitel si tedy může pravěk či starověk sám zestručnit na úplné minimum. Mnozí se ale řídí přesně podle učebnic, netroufnou si z nich vytáhnout jen to podstatné a něco naopak vypustit.

„Pro kantory je těžké přejít na nový způsob učení a některou část dějin vynechat," souhlasí učitel dějepisu na ostravském Gymnáziu Olgy Havlové Jiří Sovadina. Ten s kolegou Petrem Šimíčkem zakládal web moderni-dejiny.cz, který nabízí materiály pro výuku dějin 20. století. „Na moderní dějiny klademe velký důraz, protože víme, že jsou důležité pro pochopení současného světa," říká Sovadina.

U mnoha učitelů ale dál panuje strach mluvit o nedávných československých dějinách a pokusit se je zhodnotit. S tím souhlasí i učitelka Plechatá z Děčína. „Na fakultě nám říkali, že k událostem, které nejsou starší padesáti let, nejsou otevřené všechny archivy. Nemůžeme tedy vědět, jak to přesně bylo," uvádí.

V zemích na západ od Česka se na výuku soudobých dějin klade větší důraz. Na Slovensku mají větší počet hodin a snaží se nabídnout pohled na moderní dějiny Maďarska i Slovenska. V Rakousku se zase šetří čas tím, že se mnohá období vykládají tematicky, třeba přes olympijské hry nebo téma demokracie.

Text tematické zprávy ČŠI ČR najdete ZDE.

0 komentářů: