web o změnách ve vzdělávání
Střední článek podpory připravil na portálu edu.gov.cz novou sekci Pro zřizovatele, která na jednom místě nabízí přehledně uspořádané informace a praktické podklady pro zřizovatele škol a školských zařízení. Užitečným průvodcem může být zejména pro nové představitele měst a obcí, kteří přebírají odpovědnost za oblast školství a potřebují se zorientovat ve své roli, souvisejících povinnostech i možnostech dalšího rozvoje škol.
Dvě jedničky, jedna trojka a pětka z diktátu. Pro většinu českých rodičů je to stále nejrychlejší zkratka k představě o tom, jak si jejich dítě vedlo ve škole. Jenže s příchodem revidovaných Rámcových vzdělávacích programů (RVP) a měnícími se nároky na vzdělávání v 21. století se tradiční pětistupňová známková škála dostává do úzkých.
Pět let výživoví experti vymýšleli, jak zajistit, aby děti ve školních jídelnách jedly zdravěji. Proti nové vyhlášce, která zajišťovala, že děti dostanou méně cukru, soli a ultrazpracovaných potravin, se vedl táhlý boj lidí z branže i jídelen. Ti odmítali změny jako příliš zdravé a apelovali na vládu, aby normy pro školní obědy ještě změnila. To, co premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš nakonec udělal, ale překvapilo úplně všechny.
Nedávno mě zaujal materiál Ministerstva školství o připravovaném systému profesního a kariérního rozvoje pedagogů. Ministerstvo představilo záměr změnit způsob, jakým budeme podporovat učitele během jejich profesní dráhy. Namísto klasického kariérního řádu s atestacemi a postupem mezi jednotlivými stupni chce posílit spolupráci přímo ve školách, vytvořit nové možnosti odborného růstu a zlepšit podmínky pedagogům, kteří pomáhají svým kolegům.
Mezinárodní šetření TALIS 2024 zkoumalo pracovní podmínky ředitelů na českých školách. Podle výsledků studie mají čeští ředitelé extrémně vysokou autonomii. Ta sice obecně na školách přináší lepší výsledky, ale skrze velký objem požadované administrativy nedovoluje zlepšovat podmínky pedagogů. „Práce s pedagogickým sborem je faktor, který české školy významně limituje,“ říká pro Radiožurnál ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal
Jaký je reálný stav připravenosti škol a jejich zřizovatelů na krize? A jaká je v tom role a odpovědnost státu? Jana Bohuňková z Institutu pro krizovou komunikaci KRIT, která za sebou má desítky terénních intervencí v obcích a na školách po celé republice, v rozhovoru popisuje, co se skutečně děje, když taková situace nastane, jaká je její nejúčinnější prevence i co obnáší budování odolnosti mezi žáky a pedagogy.
Jaké možnosti měla hlasatelka Československé televize Kamila Moučková, když jí během vysílání v srpnu 1968 stáli za zády dva sovětští vojáci? Podobné otázky otevírá Paměť národa v právě spuštěné výukové platformě storyON. Vyučující základních a středních škol na ní najdou hotové lekce k výuce moderních dějin, postavené na skutečných výpovědích pamětníků a pamětnic. Každá lekce obsahuje desetiminutové video, historický kontext, pracovní listy a metodiku.
Sílu lidského těla zná jako málokdo v Česku. Fyzioterapeut Michal Novotný dlouhé roky objížděl největší tenisové turnaje ATP, kde se staral o hvězdy jako Rafael Nadal, Roger Federer nebo Novak Djoković. Nyní pracuje sám na sebe, rukama mu prošli třeba fotbalisté Sparty Praha, Interu Milán, tým Red Bullu z extrémních sportů, hollywoodští herci při přípravě na natáčení nebo nové naděje českého tenisu v čele se Sárou Bejlek. Kromě toho se vrhnul i na psaní odborných knih.
Novelu o financování a profesionalizaci asistentů pedagoga v základních školách schválila vláda. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr školství Robert Plaga (za ANO). Kvůli výhradám koaličních partnerů projednávání novely před dvěma týdny kabinet přerušil, minulý týden se jím zabývala pracovní skupina. Plaga řekl, že novela zruší neefektivní prvky inkluze, hlavně plošné přidělování asistentů jednotlivým žákům. Hlasování bylo jednomyslné.
Čím rizikovější aktivitě se čeští dospívající na internetu věnují, tím méně obvyklé je, že o tom jejich rodiče vědí. Z aktuální studie vědců IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity vyplývá, že rodiče, kteří online chování a zážitky svých dětí takto podceňují, jsou zároveň často přesvědčeni, že se jejich dítěte problém netýká. Pozitivní je ale fakt, že více rizikové online aktivity nebo situace jsou mezi dospívajícími méně časté než ty, u kterých jsou rizika nižší. Rodiče by podle vědců měli se svými potomky více komunikovat, zákaz digitálních technologií je až krajním řešením.
Děti přestávají být schopné číst a pochopit souvislé texty. Úroveň čtenářské gramotnosti v Česku výrazně klesá, podle posledních výsledků testů PISA nedokáže víc než čtvrtina patnáctiletých dětí u nás porozumět ani krátkému textu. Přitom právě čtení je zásadní pro kritické myšlení i schopnost orientovat se ve světě, a v době umělé inteligence to je nutné ještě víc.
Před osmnácti lety hledali pro svého tříletého syna bilingvní školku, a když zjistili, že na trhu chybí, rozhodli se založit vlastní. Dnes pod skupinu Duhovka Group manželů Ivany a Tomáše Janečkových patří jesle, školka, základní škola, gymnázium i vlastní vzdělávací institut pro pedagogy.
V otevřeném rozhovoru zakladatelé popisují, proč pro Duhovku zvolili cestu Montessori pedagogiky, jak čelili předsudkům veřejnosti i jak zvládají míchat profesní život s manželským. Vysvětlují také, jak zajistili, aby se z jejich školy nestala elitářská bublina, jak pracují s přetlakem zájemců a z jakých zdrojů chystají stavbu nové školní budovy přibližně za 600 milionů korun.
Co bylo pro německého šlechtice po vzniku první republiky horší – ztráta majetku, nebo ztráta úcty a postavení? I takhle se ptá speciálně vytvořený chatbot deváťačky Ester při hodině dějepisu. Ve čtyřčlenné skupince mají zjistit, jak se německému šlechtici žilo, co pro něj znamenal vznik republiky, jestli se mu dařilo hůř, nebo líp než za Rakouska-Uherska.
Podle nejnovějších statistik OECD má Česko stále velmi podprůměrný počet vysokoškoláků, a to i mezi mladými lidmi. Navzdory přesvědčení mnohých, že univerzitní diplom má dnes „každý druhý“. Rektoři vysokých škol navíc varují, že po nástupu silných ročníků budou muset ještě více omezit počet přijímaných studentů, protože jim vláda nechce navýšit rozpočet.
Vláda chce předsunout přijímačkové testy před podávání přihlášek na střední školy. Nově by zkoušky mohly skládat všechny děti, nejen zájemci o maturitní obory. Ministr školství nyní návrh řeší s odborníky a zástupci škol. Změnu plánuje od roku 2029. Měnit by se mohl i počet přihlášek, školy se tomu ale brání. A není to jediný sporný bod.Markéta Lankašová: Přijímačky na střední školy čekají změny. Plán má ale trhliny a dětem může i uškodit
Po zveřejnění největšího mezinárodního testování žáků je celý svět na nohou – děti ztrácejí schopnost číst. Úroveň čtenářské gramotnosti patnáctiletých žáků v testech PISA výrazně poklesla a odborníci vymýšlejí, co s tím. Podle lektorky a programové ředitelky projektu Pomáháme školám k úspěchu Hany Košťálové by řada učitelů měla přehodnotit, jakým způsobem s dětmi pracují.
Školy dnes čelí výzvám, jejichž řešení stále častěji přesahuje možnosti jednotlivých ředitelů i zřizovatelů. Klesající demografická křivka přitom mnohé z nich dále prohlubuje. Odpověď na otázku „co s tím“ aktivně hledají obce, ředitelé i tvůrci návrhu Efektivní správy škol prostřednictvím společenstva obcí. Jedním z nich je Viktor Liška, bývalý učitel, starosta Ratměřic a předseda Společenství obcí Voticka, kde již desátým rokem spolupracuje na tvorbě Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání.
Pro dnešní děti se hranice mezi online a offline světem stírá. „Jsou v jednom propojeném prostoru,“ říká psychoterapeutka Tereza Komárková. Popisuje, proč lidé hledají oporu u chatbotů, jak se mění role rodičů a proč bude v době AI důležitější než kdy dřív schopnost kriticky myslet. Závislost na umělé inteligenci není dosud popsaná a prozkoumaná, proto nevíme, kde je hranice, kdy do ní člověk již padá.
Psychické zdraví českých dětí se zhoršuje. Přibývá jejich hospitalizací na psychiatrických odděleních a bohužel se zvyšuje i počet případů, kdy si děti sáhnou na život. Co za tím hledat? A bude pro zvrácení negativního trendu stačit zakázat sociální sítě a mobily na školách a navýšit počet dětských psychologů a psychiatrů v praxi?
Ministerstvo školství mluví o tom, jak podporuje nadání a talent, ale pořadatelé vědeckých olympiád současnou situaci popisují spíše jako házení klacků pod nohy. Čeští žáci jsou přitom v těchto soutěžích úspěšní. Vozí ze světa zlaté medaile, ale pak nedosáhnou ani na podporu na workshop, který je má na náročnou mezinárodní soutěž připravit. Problém je zejména v tom, že podmínky získání dotace se neustále mění, zveřejňují se pozdě a jsou nepředvídatelné, uvádí pořadatelé.
Spor mezi světovými odborníky na pedagogiku o tom, zda se ve výuce zaměřovat více na znalosti, nebo na kompetence, se nyní přenáší i do Česka. A experti, kteří připravují reformu vzdělávání, se zatím na vzorových školních vzdělávacích programech pro učitele neshodli. Národní pedagogický institut (NPI) už více než dva roky pracuje na verzi, která je spíše volnější a zaměřuje se zejména na kompetence, například na komunikaci v týmu a podobně.
Estonsko patří dlouhodobě k evropské špičce ve vzdělávání. A nové výsledky mezinárodního testování PISA úspěch jeho žáků znovu potvrdily. V přírodních vědách a v matematice se umístili nejlépe z celé Evropy, ve čtení byli druzí hned za Irskem. Země se tak dostává před dříve opěvované Finsko, kterým se ale svým přístupem hodně inspirovala. Estonský úspěch nelze vysvětlit jednou velkou školskou reformou, tamní úřady spíše dlouhodobě budují systém, který průběžně upravují v reakci na nové poznatky a okolnosti.
Českým patnáctiletým žákům se zhoršují čtenářské dovednosti a problém se netýká jen nejslabších. Podle nejnovějšího šetření PISA (Programme for International Student Assessment) výrazně přibylo dětí, které nedosahují ani základní úrovně čtenářské gramotnosti, zároveň však citelně ubylo těch nejlepších. Analýza testových odpovědí navíc naznačuje, že žákům dělá stále větší problém soustředěné čtení delších a náročnějších textů. V Česku se dlouhodobě mluví o problému, že školství nedokáže pracovat jak s žáky, kteří dosahují nejnižších výsledků, tak ani s těmi talentovanými.
Mezi ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) a premiérem Andrejem Babišem (ANO) panuje napětí kvůli návrhu rozpočtu na příští rok. Premiér se do ministra nebývale ostře pustil i před kamerami na tiskové konferenci po jednání vlády. Spor mimo jiné panuje kvůli třem miliardám korun, které podle Plagy v návrhu chybějí na financování nestátních, tedy soukromých a církevních škol.
Sliby vlády o prioritě vzdělávání berou v rámci rozpočtu za své a učitelé podle předsedy organizace Učitelská platforma Michala Kaderky nemají moc důvodů věřit, že si v budoucnu skutečně polepší. V rozhovoru pro Novinky varuje, že lidé ve školách ztrácejí důvěru ve vedení resortu, a volá po odborné debatě místo výkřiků na sociálních sítích. Na vzdělávání by se podle něj politici neměli dívat optikou finančních úspor, jako to nedávno předvedl premiér Andrej Babiš (ANO).
Málo peněz, nekoncepčnost a nerovná kvalita jednotlivých škol. To jsou podle deseti expertů, které web iRozhlas.cz oslovil ve velké anketě, některé z největších problémů českého školství. Odborníci se ve většině shodnou na tom, že školství neprospívá například to, že se neustále mění pravidla a požadavky ze strany státu.
Škola by neměla být pouze místem pro předávání znalostí, ale v duchu myšlenek Jana Amose Komenského také dílnou lidskosti. Výchova charakteru ovšem není otázkou jedné hodiny nebo vyučujícího – prostupuje celým pedagogickým procesem. „Je zřetelné, že čím více je ve společnosti lidí s dobrým charakterem, ať už je to váš soused, lékař nebo premiér, tím lépe se žije,“ říká v Leonardu Plus komeniolog Jan Hábl z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Systém veřejného školství – hlavní poskytovatel a záruka vzdělávání – je v krizi, která se prohlubuje. A to nejen u nás. Prvotní příčiny krize ale nejsou v závadách uvnitř systému. Jsou důsledkem prudkého vývoje, ke kterému dochází mimo školství. Něco se změnilo – ve světě, ve společnosti. Školský systém bohužel na změny nezvládá reagovat, neumí to, nikdy nemusel a často ani nemůže. A to vytváří a prohlubuje problémy uvnitř školského systému, uvnitř škol, uvnitř tříd, ba i v duších učitelů, žáků i rodičů.
Ministr školství Robert Plaga po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou oznámil, že rozpočet ministerstva školství pro příští rok „velmi významně přiblíží“ 300 miliardám korun. Na první pohled to zní jako dobrá zpráva. Letos ministerstvo hospodaří s přibližně 284 miliardami, takže se opravdu bavíme o více penězích než letos.
Po prvních jednáních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) uváděl ministr školství Robert Plaga (ANO), že školský rozpočet bude směřovat k 300 miliardám korun. To se ale nakonec nejspíš nepodaří. V rozhovoru s HN vysvětluje, že za to mohou snížené dotace z evropských fondů. Na klíčové výdaje, včetně vysokých škol, ale prý v této fázi vyjednávání peníze přislíbené má. Hovoří také o změnách, které provedl v návrhu vysokoškolského zákona, nebo o tom, jak bude nově probíhat výuka angličtiny a druhého cizího jazyka.
Až se všechny děti budou učit naplno a s radostí, tak můžeme řešit nedůležité věci, jako je délka prázdnin, říká pro Český rozhlas Plus pedagog a popularizátor učitelství Daniel Pražák. Důležitým tématem je podle něj schopnost posouvat děti navzdory jejich sociálnímu zázemí. „Když vaši rodiče budou mít jen základku, tak je dnes prakticky jisté (i když výjimky samozřejmě jsou), že vy budete mít taky jenom základku,” upozorňuje.
Ve školním roce 2026/2027 se začíná do praxe promítat hned několik připravovaných legislativních změn. Odkladová novela mění složení prvních tříd, indexové financování poprvé rozděluje peníze pro školy se sociálně znevýhodněnými žáky a komunální volby v říjnu rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech řídit většinu mateřských a základních škol. V září přijdou také výsledky mezinárodního šetření PISA, na podzim Česko bude muset před Radou Evropy obhajovat kroky proti segregaci romských dětí ve vzdělávání. Zároveň pokračují přípravy na výuku podle revidovaného kurikula. Přinášíme ucelený přehled toho nejdůležitějšího, co nás ve školství čeká.
Charitativní projekt Počítače dětem vznikl během covidového období, kdy některým školákům chyběla technika při výuce na dálku. I kvůli pokračujícímu zájmu ale iniciativa vybírá od firem a jednotlivců vyřazené notebooky dál. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Jeden rodič na všechno, největší zájem přichází v září.
Počty narozených dětí klesají na historická minima, omezení odkladů povinné školní docházky prohlubuje tlak na mateřské i základní školy, financování nepedagogické práce se přesunulo na obce a zákonný limit minimální velikosti školy nutí zřizovatele ke slučování. Ať už obce řeší přebytek kapacit, nebo jejich nedostatek, jedno je jisté: nečinnost není řešení. Jenže ta nejsou jednoduchá a ovlivní život komunity na dlouhá desetiletí.
„AI nám může pomoci dosáhnout pokroku v různých vědeckých disciplínách. Má ale i svá rizika. Dnes se snažíme zjistit, co je fake. V budoucnu se budeme snažit rozlišit, co je realita. Věda je důkazem, že lidé z odlišných kultur a různých politických přesvědčení mohou spolupracovat,“ říká pro Bedny Radia Wave mladý vědec ze Stanfordu Matyáš Boháček, jehož modely používají lidé po celém světě – ať už k detekci deepfaků či překladu znakového jazyka.
Jen 29 % Čechů a Češek vnímá své zaměstnání jako příležitost učit se novým věcem. Cestu k dalšímu vzdělávání jim nejčastěji komplikuje nedostatek času a únava spojená s vysokým pracovním vytížením. Tyto bariéry mohou být jedním z důvodů, proč se řada lidí svému dalšímu rozvoji nevěnuje tak, jak by si přála, ukazuje aktuální průzkum Nadace České spořitelny a agentury Ipsos.
Riziko učitelského vyhoření výrazně klesá s vyšší úrovní psychologického kapitálu. Naopak nadměrné pracovní zatížení se přelévá do rodinného života vyučujících a riziko vyhoření zvyšuje. Účinná prevence vyhoření musí kombinovat rozvoj psychologických dovedností pedagogů se systémovými změnami ve školách.
Letošní národní hodnocení vysokých škol ministerstva školství vyvolalo u části univerzit vlnu nespokojenosti. To, jakou jim mezinárodní komise vždy jednou za pět let přidělí v žebříčku známku, má totiž vliv na jejich prestiž i výši státních příspěvků. Osm z nich se proti nejnovějším závěrům hodnotitelů odvolalo a některé upozorňují na zásadní mezery v metodice, ministerstvo si ale za závěrem stojí.
Autor, známý především jako spisovatel, který proslul svými povídkami a romány situovanými nejčastěji do období doby kamenné a doby bronzové, v této knize popisuje svůj inovativní vzdělávací experiment na Libeňském ostrově zaměřený na venkovní výuku a praktickou činnost. Archiv Přírodní školy ve spolupráci s organizací Otevřeno zpřístupnil tuto vzácnou publikaci, která původně vyšla v roce 1929, v moderních elektronických formátech, aby oživil Štorchovy nadčasové myšlenky o reformě školství.
Česká debata o podobě základního vzdělávání se aktuálně redukuje na otázku, kolik let má trvat základní škola. Výzkum z několika oblastí ale ukazuje, že vzdělávání dětí bychom neměli omezovat na pouhé počty. Pro kvalitu školství je zásadní, jak dlouho (a jak) se všechny děti učí společně, než se rozdělí do různých typů škol. Delší společné vzdělávání, které je pro všechny přiměřeně náročné a současně přizpůsobené žákovským potřebám, je jedním z charakteristických znaků úspěšných systémů, které spojují dobré výsledky vzdělávání s větší spravedlností i pro děti z nepříznivých podmínek. Takové vzdělávací systémy jsou příslibem budoucí prosperity státu i pozitivního rozvoje celé společnosti.
Český start-up Learniva nabízí digitální platformu pro jednodušší zvládnutí matematiky. Tento předmět vyšel z projektu Minisčítání Českého statistického úřadu jako největší školní strašák – takto ho označila zhruba pětina žáků. Novinka na trhu výukových pomůcek přináší možnost ukázat žákům nebo rodičům chybu při řešení úlohy, pokud výsledek nevyšel správně.
Příležitost o reformě vzdělávání nejen mluvit, ale reálně na ní pracovat. Tak ministerstvo školství lákalo zájemce na post ředitele Národního pedagogického institutu (NPI). Právě ten řídí třeba reformu rámcových vzdělávacích programů (osnov), které určují, jak má vypadat výuka. A zřejmě to zabralo. Přihlásilo se rekordní množství kandidátů – hovoří se zhruba o třicítce přihlášek. Komise ve čtvrtek vybrala osm nejlepších. Vyhrála žena, která už teď vede v NPI jeden z týmů. Kdo nakonec v čele úřadu usedne, rozhodne ministr školství.
Před měsícem ministr školství Robert Plaga rozhodl o zrušení plánované povinné výuky anglického jazyka od 1. ročníku základních škol a povinné výuky druhého cizího jazyka od 7. ročníku. EDUin se k tématu výuky cizích jazyků na základních školách s odstupem vrací. Upozorňuje na nejasný dlouhodobý cíl státu v oblasti jazykového vzdělávání i na to, že kvalitní výuka cizích jazyků nemá být dostupná jen ve větších městech a žákům z lépe zaopatřených rodin.
Až do 1. září nebude jisté, zda se letos v Deštném v Orlických horách otevře druhý stupeň základní školy, nebo ne. Kvůli malému počtu dětí ho tam chtějí uzavřít o rok později, ale reálně je možné, že deset oficiálně zapsaných žáků z druhého stupně po prázdninách nepřijde a raději zvolí přestup na jinou školu už letos. Pokud zůstanou lavice prázdné, bude nutné vyšší třídy zavřít rovnou.
Když politici dají nějaký slib, a dokonce ho propíšou do zákona, stejně to ještě nemusí znamenat, že ho splní. Už minulá vláda Andreje Babiše (ANO) učitelům slíbila, že se jejich platy dostanou na 130 procent průměrné mzdy. Tento závazek pak dala následující vláda Petra Fialy dokonce do zákona – ale tak „fikaně“, že se ho stejně nikdy nepodařilo naplnit.
Zástupci tří organizací, které se zabývají oblastí vzděláváním – EDUin, IDEA při CERGE-EI a PAQ Research – na dnešním setkání s novináři podrobněji představili a okomentovali návrhy z nedávné společné výzvy 25 organizací adresované předsedovi vlády A. Babišovi a ministryni financí A. Schillerové. Ta uvádí, že pokud má český stát dodržet všechny své závazky ve vzdělávání a přiblížit se v podílu výdajů ze státního rozpočtu na vzdělávání na průměr ostatních zemí OECD, měly by být výdaje ministerstva školství pro příští rok minimálně ve výši 334 miliard korun.
Mladé lidi láká dělat vědu, ale nevědí, kde začít a jaké mají možnosti. Ukázalo to v Česku unikátní setkání zapálených studentů středních i vysokých škol s vědci, které zorganizovala Nadace Neuron. Její kvíz, jenž má mladým lidem pomoci najít vědecký obor, kterému by se na základě svých zájmů mohli věnovat, vyplnilo během dvou měsíců přes dvacet tisíc studentů.
Analýza učebnic v Auditu vzdělávacího systému 2025 identifikovala, že české školství čelí ve věci učebnic třem systémovým problémům najednou: nestabilnímu financování, absenci shody na tom, jakou roli a podobu má mít, a neprovázanosti s chystanou revizí RVP, která se nemilosrdně blíží. Navazující anketa mezi učiteli, která v uplynulých týdnech proběhla na webu EDUinu, i nová data z terénu to jen potvrzují.
Venkovské školy by se měly slučovat pod jedno vedení do takzvaných svazkových škol. Podle plánu ministerstva školství by tak byl jejich provoz efektivnější. Dolní Cerekev na Jihlavsku už začíná zjišťovat, jaký by byl zájem v okolních obcích, kde mají v současné době malotřídky. Jednou z nich je základní škola v nedaleké Cejli.
Ministerstvo školství tento týden vložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh novely školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.). Návrhy změn v něm se významně dotknou pravidel a podmínek pro přidělování asistentů pedagoga žákům běžných základních škol. EDUin v tiskové zprávě popisuje nově navržená pravidla a upozorňuje na rizika, která může tato změna školám i žákům přinést.
Dostávat plat jen podle počtu odpracovaných let je podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) přežité. Dosavadní praxi, kdy si učitelé musí lepší peníze tzv. vysedět, chce změnit tak, aby se více hodnotila kvalita výuky. To by měl přinést nový kariérní systém, jehož zavedení má vláda v programovém prohlášení. Jeden pokus takový systém zavést do praxe už ale před deseti lety zkrachoval. Plaga říká, že jeho verze bude lepší, a na úterní konferenci naznačil, jakým směrem by se měla ubírat.
Proč resilience není wellbeing.
Wellbeing je polštářek, resilience je kost.
Wellbeing ti nabídne čaj z meduňky, resilience ti připomene, že
hrnek držíš i po třetí krizi.
Wellbeing tě hladí po zádech, resilience tě postaví na nohy, i když
se ti nechce.
Wellbeing je slib, že bude líp. Resilience je fakt, že to přežiješ,
i když nebude.
Wellbeing se fotí na Instagram, resilience se neukazuje; jen funguje.
Wellbeing je stav. Resilience je proces.
Wellbeing je pohodlí. Resilience je kapacita.
A kdo si je plete, ten pak hledá klid tam, kde by měl hledat páteř. A že takových je…
České školství se v červnu 2026 nachází v bodě, kdy se vzdušné zámky politiků definitivně srazily s pevnou zdí reality. Revize rámcových vzdělávacích programů (RVP), která slibovala „provzdušnění“ učiva, se pod tlakem ambicí bývalého ministra Mikuláše Beka proměnila v neforemný kolos. Nyní, když se do ministerského křesla vrátil Robert Plaga, přichází čas na krizový management.
První kolo přijímacího řízení je za námi a stejně jako v posledních letech se znovu řeší nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po středních školách v místě bydliště uchazečů. V Praze se opět naplno ukázal nedostatek kapacit na veřejných středních školách. Letos přitom nejde jen o všeobecné obory. Tlak je vidět napříč různými typy škol.
Současný stav pražského sekundárního vzdělávání představuje vyústění dekád trvajícího selhání exekutivního plánování, které ignorovalo dynamiku metropolitního rozvoje ve prospěch rigidního administrativního formalismu. Krize kapacit, jíž jsme svědky, není anomálií způsobenou nepředvídatelným demografickým výkyvem, ale logickým důsledkem absence poptávky výkonné moci po aplikaci dostupných dat do strategických investic.
U příležitosti kulatého stolu zaměřeného na téma kariérového poradenství, který se dnes bude konat v Poslanecké sněmovně, EDUin vydává tiskovou zprávu, ve které popisuje současný stav i přetrvávající nedostatky v této oblasti v ČR. Tématu se EDUin podrobně věnoval i v jedné z analýz Auditu vzdělávacího systému v ČR za rok 2024.
Umělá inteligence se rychle zabydluje na českých základních a středních školách. Problém ale je, že se na školy dostává rychleji, než se stíhá adaptovat samotný školský systém. Z dostupných průzkumů – například od agentury IPSOS z letošního ledna – vyplývá, že AI dnes používá zhruba 80 procent žáků, ale jen kolem 30 procent učitelů. A ti ji navíc využívají spíš při přípravě výuky než přímo v hodinách. „Běžnou součástí výuky tedy AI ještě není, ale rozhodně už nejde o okrajový jev,“ říká Eva Nečasová, spoluzakladatelka neziskové organizace AI dětem.
Při zběžném nahlédnutí do médií na nás dříve nebo později vykouknou články, které hodnotí některé problémy vysokých škol, malou schopnost rektorů řídit svoje školy nebo konflikty mezi rektorátem a fakultami. Stačí připomenout tragikomický příběh s odvoláváním děkana Ševčíka na Vysoké škole ekonomické, spory o děkana na Katolické teologické fakultě, nebo odvolávání rektora ČVUT.
Tři týdny v měsíci mají žáci převážně online výuku, týden tráví na výpravách po celém Česku. Unikátní model expediční ScioŠkoly však musí od září skončit. Ministerstvo školství nyní nečekaně ke konci června ukončilo pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání pro základní školy, v němž expediční ScioŠkola fungovala. Rodiče žáků nyní nevědí, co dělat.
Umělá inteligence může během několika let proměnit samotný smysl školy. Podle Vojtěcha Komendy z AIExcellence, Ladislava Mrklase z CEVRO Univerzity a Jana Vöröše Mušuty z EDUinu už dnes část rodičů přemýšlí o domácím vzdělávání a školy podle expertů stále připravují děti spíš na svět, který mizí. Klíčové budou praxe, sociální dovednosti a schopnost učit se celý život.
„České školství potřebuje data, ne alibismus!“ Škola, kde se bojíte odpovědět, protože odpovědi končí u inspektora!
Nové
šetření České školní inspekce (ČŠI) má ambiciózní cíl: měřit přidanou hodnotu
škol. Teorie je krásná; školy, které posouvají žáky i z náročných
poměrů, by měly být odměněny, zatímco školy se silným rodinným zázemím by
neměly být chváleny jen za startovní čáru.
Realita
je ale v troskách a školní chodby ovládla panika. V mém
komentáři rozkrývám, proč se úřednický absolutismus a neschopnost státu
transparentně komunikovat mění v totalitu (ne) dat.
Proč se
všichni hrozí takových dotazníků? Co nutí rodiče, kterých se nikdo neptal na
souhlas, k nepříčetnému vzteku?
A proč
se ředitelé hroutí pod tlakem byrokracie a strachu z DPIA, zatímco
stát si s informační povinností neláme hlavu? Proč i ty nejlepší
vzdělávací úmysly krachují na neschopnosti centrálních institucí garantovat
bezpečí a důvěru.
Ředitel Základní školy Be Open Marek Adler komentuje na sociální síti Facebook causu testování ČŠI: "Učitelé se dozvěděli obsah dotazníku až ve stejnou chvíli jako děti. Nebo vůbec, pokud se jim nedívali přes rameno. Takže neměli možnost jakkoliv ošetřit znepokojení a jiné emoce dětí. Toto mělo být ošetřeno v instrukcích pro učitele. včetně soupisu všech otázek, který měl být veřejný."
Ve
srovnávacích testech pro žáky
Pokud se chce člověk dostat na střední školu s maturitou, měl by zkusit štěstí na Vysočině, ve Zlínském, Moravskoslezském či Jihočeském kraji. Šance na přijetí je zde stejně jako v Ústeckém či Olomouckém kraji významně vyšší než v Praze. Nutno dodat, že tristní situace v hlavním městě trvá už několikátý rok po sobě. A stejně tak dlouho probíhá diskuse o tom, jak moc a jak zbytečně Česká republika dokáže naprosto mrhat potenciálem dětí.
Před devíti lety vydal Dominik Dvořák článek s názvem „Vzdělávací obsah: ukazují Bernsteinova teorie a sociální realismus cestu z krize?“. Má potenciál nahlodat představu o tom, že směr, který zvolila Česká republika při tvorbě kurikula základního vzdělávání, je univerzálně platný. Ač jsou koncepty, které text prezentuje, v zahraniční debatě přítomné už čtvrt století, u nás mimo akademickou sféru příliš nepronikly.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje zásadní reformu řízení vysokých škol. Pracovní dokument ministerstva, který má redakce k dispozici, vznikl jako podklad pro fokusní skupinu k věcnému záměru nového vysokoškolského zákona a popisuje rozsáhlé změny v tom, jak jsou české univerzity spravovány a kdo rozhoduje o jejich vedení. Klíčovým aspektem by měl být vznik tzv. univerzitní rady, která by mimo jiné měla řídit volbu rektora v otevřeném mezinárodním výběrovém řízení, role akademického senátu by byla výrazně omezena. Následovat nyní budou jednání s reprezentacemi vysokých škol, tedy Českou konferencí rektorů a Radou vysokých škol, jejichž komentáře redakce shání.
Tuzemský vzdělávací systém je neefektivní a financování škol prostřednictvím tzv. PHmaxů, tedy maximálního počtu odučených hodin hrazených státem, je zvrácené. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla stínová ministryně školství Renáta Zajíčková (ODS), která stojí za návrhem reformy školství 8+2. Podle ní je třeba současné vzdělávání přizpůsobit 21. století a potřebám nejmladší generace. V rámci této změny považuje za důležité se vypořádat s akutními problémy, jako například vysokou mírou odkladovosti či přijímacími zkouškami na střední školy.
V pátek se uchazeči o střední školy dozvěděli, jak dopadly jejich přijímací zkoušky. Pro mnohé tak začne martyrium druhého kola navzdory tomu, že kapacity škol poptávku „naplňují“. Nikoliv však tam, kde by žáci chtěli studovat. Proč je české školství stále zakleté? Jak si stojíme ve srovnání se zbytkem Evropy? Téma Spotlightu s Danielem Münichem, výkonným ředitelem think-tanku IDEA.
Jednotná přijímací zkouška (JPZ) je součástí českého vzdělávacího systému již více než deset let. Tento časový odstup vytváří dostatečný prostor pro vyhodnocení jejích dopadů na vzdělávání v kontextu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Považujeme to za důležité i s ohledem na probíhající revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a na výzvu, kterou bude pro školy představovat implementace nového kurikula.
Jednotná přijímací zkouška (JPZ) je součástí českého vzdělávacího systému již více než deset let. Tento časový odstup vytváří dostatečný prostor pro vyhodnocení jejích dopadů na vzdělávání v kontextu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Považujeme to za důležité i s ohledem na probíhající revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a na výzvu, kterou bude pro školy představovat implementace nového kurikula.
Česko jako tradiční průmyslová země trpí nedostatkem technicky vzdělaných odborníků – a to v situaci, kdy se právě technologie a AI v debatách o budoucnosti trhu práce skloňují nejvíce. Starší experti odcházejí do penze a mladé lidi technické obory nelákají. Podle nového průzkumu Svazu podnikatelů ve stavebnictví zvažuje studium tohoto oboru jen 10 procent deváťáků a maturantů.
Česko od loňska zrušilo kojenecké ústavy. A připravuje se i na zrušení ústavní péče pro děti do sedmi let. Do toho stát slibuje zásadní změny v ochraně ohrožených dětí. Důvodem má být tragický případ malé Viktorky, kterou loni na podzim soud na doporučení Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) svěřil do péče biologického otce, který holčičku po pěti měsících zavraždil.
Od roku 2019 vykazuje vývoj počtu přihlášek na naší fakultě zřetelný trend, kdy můžeme říci, že zájem o studium učitelství se v posledních letech celkově zvyšuje. Nárůst začal v roce 2019, kdy lidé v průběhu pandemie covid-19 viděli z domova přímo význam škol a pokud měli děti, v přímém přenosu sledovali práci učitelek a učitelů. Uvědomovali si tak význam učitelské profese a v té době také docházelo k posilování prestiže učitelské profese ze strany státu.
Ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání Michal Černý se se svým týmem podílel na změně, díky které žáci v prvních dvou ročnících základní školy už neuvidí na vysvědčení číslici, a to od školního roku 2027/2028. Černý v komentáři vysvětluje cíle této zásadní reformy, která by měla proměnit vztah dětí ke škole i učitelů k jejich hodnocení. Zmiňuje i zahraniční kontext: Česká republika je jedna z mála evropských zemí, které v nižších ročnících základní školy stále ještě známkují. 21. dubna MŠMT rozeslalo do škol návodnou metodiku, která má pomoci učitelům změnu uskutečnit.
Celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open společně s Nadačním fondem Magdaleny Kožené (NFMK) letos slaví 10 let. Festival, který se uskuteční již od 13. května do 1. června, se z původního jednodenního happeningu vyprofiloval ve významnou kulturní událost, která v rámci stovek akcí otevřených široké veřejnosti přináší projekty s vysokou dramaturgickou a uměleckou hodnotou. ZUŠ Open ukazuje, jak důležitou roli mají základní umělecké školy ve vzdělávání. Pomáhají vyrůstat budoucím profesionálním umělcům, ale zároveň jsou bezpečným prostředím pro rozvoj každého dítěte, podporují jeho kreativitu, duševní zdraví i celkový osobnostní růst.
Rodiče si stále častěji stěžují na učitele a vedení škol. Ukazují to čísla České školní inspekce, na kterou se od září obrátili ve více než 1400 případech. Inspekce očekává, že do konce školního roku to číslo vzroste zhruba na 1900 stížností,a že jich tedy bude asi o 300 víc než loni. „Řada škol nemá dobře nastavenou vnitřní komunikaci a komunikaci s rodiči,“ popisuje pro Radiožurnál ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Do prvních tříd základních škol budou v září nastupovat i děti, které by v předchozích letech získaly odklad školní docházky. Nadcházející školní rok již totiž ovlivní novela školského zákona, jejímž cílem je snížit počet odkladů. Ten dlouhodobě dosahoval pětiny až čtvrtiny dětí v ročníku. Upozorňujeme, že první roky náběhu novely budou představovat zvýšenou zátěž pro vyučující v prvních ročnících, současná podpora ale není dostatečná.
Počet studentů na českých vysokých školách v posledních letech stoupá. Od roku 2019 se zvýšil o 15 procent, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi vysokoškoláky zároveň roste podíl nových studentů, kteří se na vysokou školu v Česku zapsali poprvé. Věk studentů se také snižuje, čím dál více jich je mladších 25 let.
Ze zahraničí se chce vrátit jen desetina českých vědců, kteří běžně vyjíždějí na světové univerzity sbírat zkušenosti i kontakty. Doma jim vadí nejen nízké platy, ale také celkové fungování českých vysokých škol, třeba netransparentnost výběrových řízení či obsazování pozic vlastními absolventy. To brání nejen návratu Čechů, ale i získávání zkušených vědců ze zahraničí. Vyplývá to z průzkumu organizace Czexpats in Science.
EDUin vítá, že se vláda chce intenzivně zaměřit na oblast celoživotního vzdělávání. Upozorňuje však na to, že celoživotní vzdělávání by přesunem pod koordinaci ministerstva průmyslu a obchodu nemělo být redukováno pouze na naplňování potřeb průmyslu. Mělo by být i nadále úzce provázáno s počátečním vzděláváním a rozvíjet i další kompetence důležité pro občanský nebo osobní život.
Digitální vzdělávací platforma Skoala, za kterou stojí Nadace České spořitelny, slaví první rok fungování. Za jediný rok si našla cestu do více než 3 500 základních a středních škol v Česku. Reaguje tak na dlouhodobé nedostatky ve finančním vzdělávání. Dle průzkumu Nadace ČS se 39 % mladých Čechů s výukou finanční gramotnosti setkalo až na střední škole nebo ještě později, zatímco 17 % o hospodaření s penězi ve škole neslyšelo vůbec nic. Platformě Skoala se navíc nyní dostalo i mezinárodního uznání, americký Institut finanční gramotnosti jí v rámci soutěže EIFLE Awards udělil ocenění v kategorii Children’s Education Programs of the Year.
Poté, co jsme se v Auditu vzdělávacího systému detailně věnovali kvalitě učebnic v českém školství a debatě o tom, jak by mělo fungovat jejich schvalování, přinášíme pohled z akademické sféry. Petr Knecht z Ostravské univerzity v rozhovoru přibližuje, co podle něj brání vzniku kvalitních učebnic, proč se do jejich tvorby akademici příliš nehrnou a co by skutečně pomohlo českému školství.
Rozvoj talentovaných dětí v Česku stojí především na rodinách a naráží na řadu bariér, ukazuje aktuální průzkum společnosti MOL Česká republika. Přestože dvě třetiny dotázaných věří, že příležitosti pro růst v zemi existují, podmínky pro jejich rozvoj nejsou vždy dostatečné. Největší překážkou jsou podle 84 % respondentů finanční náklady spojené se vzděláváním, tréninky nebo vybavením. Na potřebu dostupnější podpory reaguje nový grantový program Nastartuj talent, který realizuje Nadace CEF ve spolupráci se společností MOL Česká republika.
Tim Oates stál v čele expertního panelu pro revizi kurikula v Anglii, která proběhla v letech 2010–2013. V této roli se zajímal o vzdělávací materiály a zejména o školní učebnice a v rozhovoru vysvětluje proč. Od té doby se zasazuje o (znovu)zavedení kvalitních učebnic do vzdělávání. Dotkli jsme se také hlavních rysů anglické vzdělávací reformy a důvodů, proč země přijala kurikulum bohaté na znalosti.
Vysoce důležité zkoušky (v Česku především Jednotná přijímací zkouška) mohou být prezentovány jako nástroj spravedlnosti, transparentnosti a kvality. Jejich systémové dopady ale sahají mnohem dál než k výběru žáků. Vlivem na kurikulum, působením na žáky a jejich prostřednictvím na učitele i rodiče tyto zkoušky ovlivňují samotnou podstatu vzdělávacího systému. Právě proto je nutné o nich uvažovat nikoli jen jako o nástroji výběru, ale jako o silném systémovém mechanismu, který vzdělávání ovlivňuje zásadním způsobem.
Vysoce důležité zkoušky mají nejen dopad na to, co a jak se učí ve školách. Přímo ovlivňují další vzdělávací dráhu dětí. Postupně se stávají významným formujícím prvkem ovlivňujícím, jak žáci přemýšlejí o učení, o sobě samých i o smyslu školy či vzdělávání vůbec. Stávají se faktorem ovlivňujícím postoje a tedy i kompetence žákyň a žáků.
Letos si připomínáme jedno desetileté výročí vycházející z novely školského zákona schválené v roce 2016. V českém vzdělávacím systému je od té doby uplatňován princip tzv. high-stakes testů (či zkoušek). Jsou to takové zkoušky, jejichž výsledek má přímé dopady na další vzdělávací dráhu žáků či studentů a nepřímo, ale zásadně působí i na práci učitelů a fungování škol. Tyto zkoušky pouze netřídí žáky podle jejich výkonu, ale postupně se stávají jedním z hlavních regulátorů toho, co se ve školách reálně odehrává a i toho, co a jak se skutečně učí. Jedná se o fenomén, který má hluboké důsledky a každoročně ovlivňuje tisíce dětí, a to přímo či nepřímo.
V roce 1972 vyhrála krasobruslařka Trixi Schubová olympiádu díky náskoku z povinných cviků. O jejím vítězství rozhodly dokonale vykroužené rýhy v ledu, protože ve skocích výrazně zaostávala. V krasobruslení vedlo zrušení divácky nezajímavých povinných cviků k explozi tvořivosti. České testy se ovšem dál soustřeďují na mechanické úlohy, které dnes stroje zvládají lépe než lidé. Plýtváme tak časem celé generace, která by měla trénovat svou vlastní „volnou jízdu“.
České školství se dlouhodobě potýká s nedostatkem pedagogů. Jak motivovat mladé lidi ke studiu učitelských oborů? „Mohou dávat třeba stipendia pro studenty pedagogických škol, aby je zatraktivnili,“ navrhuje biochemik, lékař a emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje novelu zákona o vysokých školách, demografický vývoj nebo nově zřízenou funkci dětského ombudsmana.
V českém školství je nutné pracovat s daty o vývoji počtu obyvatel. To je jedno ze doporučení z auditu vzdělávacího systému, který představila nezisková organizace EDUin. Zatímco v Praze nebo částech středních Čech kapacity škol nestačí, odlehlé regiony se potýkají s úbytkem žáků a neefektivitou malých škol. „Školy mohou mít problém zajistit dostatek kvalifikovaných učitelů," říká Radiožurnálu analytička z organizace EDUin Nikola Šrámková.
Debata o středoškolské soustavě zahrnuje i jedno téma, které spolehlivě rozděluje rodiče a odborníky. Na víceletá gymnázia, kam přecházejí žáci už z pátých nebo sedmých tříd základních škol, je každý rok přetlak, odborníci to ale rádi nevidí. Podle nich nejde vždy o výběrové školy, rodiče je navíc využívají pro děti jako výtah do vítanějších školních kolektivů. Na mnoha místech Česka se třídy víceletých gymnázií začaly rušit a kapacity se převedly na gymnázia čtyřletá, kterých je nedostatek.
Nejméně oblíbeným předmětem ve škole je pro děti český jazyk, netěší se na něj téměř pětina žáků. Druhá v pořadí neoblíbených předmětů skončila matematika, třetí cizí jazyk. Vyplývá to z výsledků loňského Minisčítání Českého statistického úřadu (ČSÚ), které úřad zveřejnil v časopise Statistika a my.
Zatímco někde nestíhají stavět školy, jinde řeší poloprázdné třídy. Na Kulatém stole SKAV a EDUin, tentokrát na téma demografie zvednuté v Auditu vzdělávacího systému 2025, diskutovali zástupci státní správy a zřizovatelů škol. Vyplynulo z něj, že bude záležet zejména na tom, jak se obce a města dokážou vzájemně domluvit, komunikovat s veřejností a využít příležitostí.
Nezadržitelná vlna umělá inteligence mění svět a žene se i mezi děti a do škol. Děti se adaptují rychle. Mnohé už s AI doslova žijí. AI mění to, co čekají od školy a od učitelů, jak si vytvářejí vztahy mezi sebou i vztahy s učiteli. AI mění i to, jak se děti učí, jak myslí, jaké dovednosti získávají. A změní i práci učitelů.
Populace vyučujících stárne a podle šetření Talis problém pravděpodobně nevyřeší ani nová generace učitelů. Až pětina z nich ve věku do 30 let totiž zvažuje, že školství opustí. „I kdyby všichni začínající učitelé zůstali v praxi, stejně se kvůli demografické křivce dostaneme do situace, kdy bude ještě výrazně větší nedostatek učitelů, než je teď,“ říká pro Český rozhlas Plus Pavel Kroupa, nový ředitel organizace Začni učit.
Byl to jeden z velkých plánů bývalého vedení ministerstva školství – proměnit nabídku středoškolských oborů a většinu ze současných 283 seškrtat nebo sloučit. Zároveň se také měla výuka na středních školách celkově více přizpůsobit měnícímu se světu i trhu práce. Součástí vize byla i profesní maturita, která měla nahradit výuční list. Jenže zůstalo jen u plánů. Nový ministr školství Robert Plaga (ANO) už oznámil, že reforma je úplně na začátku a bude na ní ještě hodně práce. Změny na středních školách se tak podobně jako reforma základních škol o rok odkládají.
Vysoké školy opakovaně upozorňují na své podfinancování a na posledním zasedání České konference rektorů (ČKR) otevřely téma, jak diverzifikovat finanční zdroje, včetně možného zapojení studentů. Předseda ČKR a rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milan Pospíšil a rektor Vysokého učení technického v Brně a místopředseda ČKR pro ekonomické a sociální záležitosti Ladislav Janíček pro Echo24 popsali, že školné jako takové není ve hře, debata o takzvaném zápisném je na úplném začátku. Další variantou je určitá forma zpoplatnění neúspěšného studia, respektive druhá a další studia. Vysvětlili motivaci, která k této debatě vedla.
Dvě třetiny trenérů potvrzují, že pohybová zdatnost českých dětí se v posledních 5 letech zhoršila. Průzkum projektu Díky, trenére ukázal, že mezi hlavní bariéry sportování patří digitální technologie, nízká motivace ze strany rodičů či nedostatek času. Právě kondice a zdravá motivace dětí ke sportu je hlavním tématem 11. ročníku projektu Díky, trenére. Od dnešního dne mohou zájemci do soutěže přihlásit své oblíbené trenéry. Cílem iniciativy je každoročně vyjádřit díky a uznání trenérům z celé České republiky. Nominací se trenéři zapojí také do soutěže o titul Trenér mládeže 2026, finanční podporu a příspěvky pro své sportovní kluby.
Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) zveřejnila poziční dokument Kurikulární reforma jako příležitost ke snížení nerovností. Shrnuje v něm stanovisko svých členských organizací k probíhající revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). V pozičním dokumentu síť takřka 40 vzdělávacích organizací podporuje rozhodnutí ministra školství Roberta Plagy odložit o rok zavedení revidovaného RVP ZV.
Do roku 2030 se technologické změny na trhu práce dotknou více než milionu lidí, uvádí studie poradenské firmy BCG – minimálně 330 tisíc pozic úplně zanikne, takže pracovníci se budou muset přeškolit na úplně jinou práci. Další milion lidí si bude potřebovat doplnit alespoň základní digitální dovednosti, které jim umožní jejich práci vykonávat dál.
