Jana Hrubá: DOKUMENTY 141. Pedagogická komora ANO – NE?

pondělí 2. ledna 2017 ·

Ve studii prof. Spilkové se hovoří o profesní komoře jako o jednom ze základních znaků profese. Diskutovalo a diskutuje se o ní už přes dvacet let. V roce 1997 byl asociacemi zpracován dokonce návrh zákona.

Návrh zákona o Pedagogické komoře připravili na společném jednání přípravného výboru zástupci Asociace pedagogů základních škol, Společnosti středoškolských pedagogů, Asociace ředitelů základních škol, Asociace ředitelů gymnasií a Asociace ředitelů středních pedagogických škol.


Návrh zákona o Pedagogické komoře České republiky


Preambule

Pedagogická komora České republiky se ustavuje s cílem zásadním způsobem ovlivňovat koncepci, kvalitu a efektivnost výchovy a vzdělávání a účastnit se projednávání obecně platných právních předpisů v oblasti školství.


Část první

Zřízení a působnost České pedagogické komory

§ 1
(1) Zřizuje se pedagogická komora České republiky (dále jen komora).
(2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací sdružující pedagogy na školách poskytujících základní a střední vzdělání.
(3) Komora je právnickou osobou.

§ 2
(1) Komora
a) prosazuje respektování zásad uvedených v Listině základních práv a svobod, v Úmluvě o právech dítěte a v Chartě učitelů;
b) dbá, aby její členové vykonávali své povolání v souladu s obecně platnými právními předpisy a aby jejich pedagogická činnost směřovala k optimálnímu rozvoji osobnosti každého žáka;
c) vede seznam svých členů a seznam zaměstnanců škol a školských zařízení, kterým byl komorou vydán souhlas k pedagogické činnosti;
d) vede seznam pedagogů teoretického vzdělávání základních a středních škol, kterým komora vydala souhlas k pedagogické činnosti;
e) zastupuje profesní zájmy svých členů, hájí jejich práva a profesní čest;
f) vyjadřuje se k cílům vzdělávání, k zásadám evaluace vzdělávání, k přípravě pedagogů a dalšímu vzdělávání pedagogů, ke vzdělávacím programům a závazným učebním dokumentům, k pravidlům rozpisu rozpočtu regionálního školství;
g) vydává osvědčení pro výkon soukromé pedagogické činnosti, která poskytuje základní a střední vzdělávání, v případě soustavného porušování platných norem osvědčení odejme.
(2) Proti rozhodnutí komory lze podat opravný prostředek.

§ 3
(1) Komora je oprávněna:
a) požadovat od svých členů doklady, které opravňují k členství v komoře;
b) účastnit se konkursních řízení na ředitele škol poskytujících základní a střední vzdělávání;
c) uplatňovat disciplinární pravomoc v rámci tohoto zákona;
d) účastnit se koncipování dalšího vzdělávání pedagogů škol poskytujících základní a střední vzdělávání a zúčastnit se jich;
e) řešit stížnosti na výkon povolání svých učitelů.


Část druhá

Členství v komoře

§ 4
(1) Každý pedagog, který působí na školách poskytujících základní a střední vzdělávání a má předepsanou kvalifikaci, která je dle platných právních předpisů předpokladem k pedagogické způsobilosti, musí být do 1 roka od zahájení pedagogické činnosti členem komory.
(2) Členství v komoře je ukončeno, přestane-li člen vykonávat pedagogickou činnost.
(3) Členství v komoře zaniká úmrtím, ztrátou nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, vystoupením z komory nebo vyloučením z komory.

§ 5
(1) Komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu členů každého, kdo:
a) splňuje ustanovení ő4 tohoto zákona
b) nebyl v průběhu předchozích tří let vyloučen z komory.


Část třetí

Práva a povinnosti členů komory

§ 6
(1) Každý člen komory má právo:
a) účastnit se jednání komory;
b) volit zástupce do orgánů komory a být do nich sám volen;
c) využívat pomoci komory v souvislosti s výkonem profese
d) podávat návrhy na zlepšení činnosti komory a být o stanovisku k nim příslušným orgánem informován;
e) podávat žádosti a stížnosti orgánům komory a být o jejich projednávání informován;
f) být přítomen jednání komory o své osobě;
g) dostávat informace o činnosti komory
h) podávat orgánům komory návrhy a připomínky související s výchovou a vzděláváním;
ch) využívat dalších výhod z členství v komoře;

(2) Každý člen komory má povinnost:
a) vykonávat své povolání v souladu s platnými právními normami a etikou povolání;
b) svým jednáním, vystupováním a přístupem k práci hájit stavovskou čest pedagogů;
c) dodržovat organizační, jednací, volební a disciplinární řád komory;
d) oznámit neprodleně orgánům komory všechny změny, které souvisí s jeho členstvím v komoře;


Část čtvrtá

Orgány komory

§ 7
(1) Články komory jsou regionální sdružení a ústředí komory.
(2) Komora se může dále vnitřně členit, o členění rozhoduje sněm.
(3) Základním článkem komory jsou regionální sdružení.
(4) Regionální sdružení má tyto orgány:
a) sněm delegátů;
b) presidium regionálního sdružení;
c) stavovskou čestnou radu;
d) revizní komisi regionálního sdružení.
(5) Ústředí komory má tyto orgány:
a) sněm delegátů;
b) presidium komory;
c) stavovskou čestnou radu komory;
d) revizní komisi komory.
(7) Veškeré funkce v orgánech komory jsou čestné.
(8) Sněm delegátů regionálních sdružení schvaluje organizační, volební a disciplinární řád komory a další závazné dokumenty.

§ 8
1) Stavovská čestná rada může podle zákona uložit tato sankční opatření:
a) písemné napomenutí;
b) podmíněné vyloučení z komory;
c) vyloučení z komory.
(2) Stavovská rada samostatně spravuje svůj majetek a hospodaří dle ročního rozpočtu.
(2) Příjmy komory jsou tvořeny registračními poplatky, členskými příspěvky, dotacemi, dary, příjmy z vlastního hospodářské činnosti a jinými příjmy.


Část pátá

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 10
(1) Přípravný výbor složený ze zástupců Asociace pedagogů základních škol, Společnosti středoškolských pedagogů, Asociace ředitelů základních škol, Asociace ředitelů gymnasií a Asociace ředitelů středních pedagogických škol zajistí svolání ustavujícího sněmu komory do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 11
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Sestaveno na jednání přípravného výboru ve dnech 22.–23. 3. 1997 v Nové Vsi nad Nisou.

Zdroj: Návrh zákona o pedagogické komoře České republiky. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 4, 1996/1997, květen 1997, č. 9, str. 9. ISSN 1210-6313


Pedagogická komora – ANO, ČI NE?

Navzdory učitesko-odborářské stávce, navzdory vyjednávání různých asociací a PAU s MŠMT „dosáhli jsme pouze" zvýšení učitelských úvazků. Nedosáhli jsme ani na místo u jednacího stolu. Je to paradoxní situace, nicméně je již realitou.

Reforma školství, v dimenzi našich představ, se jaksi stále nedostavuje. Několik organizovaných skupin, mnoho škol i jedinců se zatím stávají nadšenci a takzvanými reformátory „na koleně". Není to dobrá vizitka pro MŠMT. Ale naopak je to znamením, že doposud mnoho optimistů, poctivých učitelů, lidí obdařených nejen nadáním, ale i pílí, nepřestává myslet na děti. Je to nadšení v soukromí jednotlivých tříd, jednotlivých škol. Nejen to. Je tu i kamarádství a přátelské vypomáhání ve sdružení PAU. Téměř všechny typy škol mají své asociace. Máme krásné pedagogické časopisy, máme své Učitelské listy, Učitelské noviny. I odbory máme. Ale co nemáme? Sílu nemáme! I argumenty jsou. Avšak nikdo je neposlouchá, ba ani nechce.

V Učitelských listech i v Učitelských novinách již probleskly zprávy o přípravě ustavení Pedagogické komory. Na náchodském okrese se pravidelně schází tzv. Kolegium ředitelů ZŠ. Na březnovém sezení jsme dlouho tuto otázku konzultovali a shodli jsme se na tom, že budeme mezi pedagogickou veřejností iniciovat a podporovat ustavení Pedagogické komory.

Vyzýváme vás tímto k veřejné diskusi!

Domníváme se, že Pedagogická komora by mohla být z profesního hlediska optimálním a také dostatečně důrazným partnerem k vyjednávání s MŠMT.

Za Kolegium ředitelů ZŠ okr. Náchod Václav Herzán

Zdroj: Herzán, Václav: Pedagogická komora ANO, či NE? Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 4, 1996/1997, květen 1997, č. 9, str. 9. ISSN 1210-6313


Komora ANO – Výzva pedagogům

Na třetím jednání přípravného výboru ve dnech 9.–10. 5. 1997 v Nové Vsi nad Nisou za přítomnosti zástupců Asociace ředitelů gymnázií, Asociace ředitelů ZŠ, Asociace obchodních akademií, Asociace pedagogů ZŠ a Asociace středních pedagogických škol byly projednány připomínky k materiálu publikovanému v Učitelských novinách (UN č. 8/97 a 16/97) a Učitelských listech (UL č. 9/97) ke vzniku Pedagogické komory ČR. Dále byly nastíněny další kroky ke vzniku pedagogické komory.

V připomínkách zaslaných přípravnému výboru i z jednání s odbornou veřejností a s představiteli zákonodárných sborů a ministerstva školství se myšlenka ustavení Pedagogické komory ČR setkala se zásadní podporou. Ukázalo se, že existuje mnoho společných problémů bez ohledu na typy škol a aprobace pedagogů.

Tyto problémy se týkají zejména postavení pedagoga ve společnosti, výkonu povolání, obecných cílů vzdělávání a podobně. Rozhodující je i vztah rodičovské veřejnosti ke vzdělávání.

Dosavadní připomínky k práci na vytvoření komory ukázaly celou řadu nevyřešených otázek. Je patrná malá informovanost pedagogické veřejnosti o záměrech a cílech Pedagogické komory ČR. Ukazuje se, že pouze většinová podpora ze strany pedagogů umožní vznik Pedagogické komory ČR.

Většinové podpory je možno dosáhnout zejména prostřednictvím profesních asociací a společností, jejich vzájemnou komunikací a kooperací včetně pochopení skutečnosti, že existence komory nebrání jejich práci a činnosti, naopak může je významným způsobem podpořit. Další zásadní otázkou je problematika členství v Pedagogické komoře ČR.

V nejbližším období se předpokládá projednání těchto otázek na půdě všech asociací.

Práce přípravného výboru bude dále pokračovat. Pro lepší komunikaci uvádíme kontaktní adresu. Budeme rádi za Vaše připomínky a podněty. Očekáváme reakci jednotlivců i profesních společností.

Děkujeme Vám.

Kontaktní adresa pro odesílání námětů a připomínek:
Mgr. Karel Bárta, Základní škola, Žižkova 518, 511 01 Turnov, tel./fax 0436/25 600

Za přípravný výbor Mgr. František Tomášek, Ing. Vít Beran, Mgr. Karel Bárta

Zdroj: Komora ANO – Výzva pedagogům. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 4, 1996/1997, červen 1997, č. 10, str. 6. ISSN 1210-6313


K potřebě vzniku Učitelské komory

Analyzujeme-li současnou situaci v našem školství po nedávno skončené stávce odborů, neubráníme se přesvědčení, že cesta vedoucí ke zlepšení materiálního i sociálního postavení učitele nevede přes odbory. Školské odbory zastupují všechny profese, mluví ze všechny zaměstnance ve školství bez rozdílu. A zde je na místě diferencovat.

Cesta, po které se musí čeští učitelé vydat, je cestou jejich profesionalizace. Jedná se o sjednocení veškerého učitelstva na bázi dobrovolnosti a současně odpovědnosti za jeho příští osud.

Jediná možná cesta spojená s nadějí na zlepšení postavení českých učitelů je ustavení již několikrát zmiňované Komory učitelů. Ještě v nedávné minulosti pedagogové nejevili o Komoru příliš velký zájem. Dnes, po zkušenostech z doby nedávno minulé, je však situace zcela odlišná. Potřebu založení nové profesní organizace na obhajobu stavovských práv je nutno vidět na pozadí vývoje ve školství zcela reálně.

Český učitel se musí napřímit, vyburcovat k větší aktivitě, aby si uvědomil své místo ve společnosti, zamyslel se nad svým postavením v hierarchii ostatních vysokoškolsky vzdělaných odborníků, kteří slouží státu, a provedl srovnání svého zařazení s ostatními veřejnými zaměstnanci.

Za zmínku stojí připomenout dobu, kterou si bereme za východisko při transformaci naší společnosti. Literní učitel na obecné škole i učitel na škole měšťanské byli za I. republiky až do převzetí moci komunisty veřejnými zaměstnanci. Profesor střední školy se řadil ke státním zaměstnancům a stál v jedné řadě s ostatními státními úředníky: vysokoškolskými učiteli, soudci, důstojníky, četnictvem… Tak je tomu dodnes např. u našich německých sousedů, kde učitel má postavení státního úředníka se všemi výhodami i povinnostmi z toho plynoucími.

Dnes po sedmi letech transformace naší společnosti musíme konstatovat, že postavení všech státních zaměstnanců kromě učitelů je upraveno samostatným zákonem. Zkrátka jsme z tohoto seznamu vyškrtnuti a zařazeni na periferii zájmu vládních stran.

Je nám vykázáno místo jako ostatnímu personálu ve státní správě, tj. v jedné řadě se zřízenci, hlídači, vrátnými apod.

Těmito a dalšími problémy musí učitelé žít, cítit za řešení problémů a nápravu věcí svůj podíl odpovědnosti.

Je pravdou, že v současnosti máme ustaveny některé profesní organizace, např. Asociace pedagogů ZŠ, Asociace gymnázií, či Asociace obchodních akademií, Sdružení učňovských zařízení apod. Většinou se však jedná o méně početné organizace se svými specifickými problémy a tudíž s menší podporou řadových členů. Za chybu považuji jejich přílišnou roztříštěnost a z toho plynoucí nejednotnost. Podpora těmto organizacím je spíše formální.

Tento stav zapříčinil, že učitelstvo jako profesní skupina mající nejvyšší počet vysokoškolsky vzdělaných odborníků se ocitla bez možnosti ovlivňovat chod věcí.

Je nejvyšší čas říkat nahlas učitelské veřejnosti pravdu, pojmenovat věci pravými jmény. To ale nestačí! Je zapotřebí především zájmy všech učitelů koordinovat, aktivně se podílet na vytváření optimálních podmínek pro učitele, jasně věci vysvětlovat a tlumočit své názory prostřednictvím vlastní stavovské organizace.

Ustavením Učitelské komory by se zaplnilo dosud neobsazené místo vedle ostatních již v praxi fungujících profesních organizací (lékaři, lékárníci, soudci, advokáti atp.). Učitelům by se konečně dostalo odborné profesní instituce. Byl by na scéně důležitý profesní partner pro jednání s MŠMT, rodičovskou veřejností a ostatními orgány a institucemi. Nejdůležitější poslání Učitelské komory spatřuji v možnosti vydávat profesní stanoviska, odborná vyjádření k nejrůznějším problémům souvisejícím se vzdělávací politikou státu. Potom hlas učitelů bude mít dostatečnou váhu a stane se skutečným reprezentativním hlasem.

PaedDr. Bedřich Pazdera

Zdroj: Pazdera, Bedřich: K potřebě vzniku Komory. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 4, 1996/1997, červen 1997, č. 10, str. 6. ISSN 1210-6313


Komora ANO – shoda pedagogů základních a středních škol

Účastníci shromáždění pedagogů základního a středního školství na podporu ustanovení Komory pedagogů ČR (Pedagogické komory ČR) konaného dne 17. 5. 1997 v Praze na Pedagogické fakultě UK se shodli na následujícím:

1) Komora je potřebná k hájení profesionálních zájmů pedagogů.
2) Členy komory by měli být učitelé s předepsaným vzděláním.
3) Členství v komoře je dobrovolné, registrace je povinná.
4) Komora nabízí:
– právní ochranu
– podporu a ochranu kvalifikace
– podporu profesního růstu členů.
5) Komora je neopomenutelným partnerem v jednání se státní správou a odbory.
6) Komora sjednocuje pedagogickou obec a podporuje vnitřní komunikaci.
7) Komora umožňuje učitelům prosazovat své názory a návrhy při tvorbě a uplatňování školské politiky na všech úrovních státní správy a samosprávy.

Účastníci shromáždění vyzývají celou pedagogickou obec, odborné asociace, učitele, ředitele k obsáhlé diskusi k výše uvedeným tezím.

Své názory prosím sdělte na kontaktní adresu přípravného výboru.

Za správnost PaedDr. Karel Tomek

Zdroj: Tomek, Karel: Komora ANO – shoda pedagogů základních a středních škol. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 4, 1996/1997, červen 1997, č. 10, str. 7. ISSN 1210-6313


Úskalí Pedagogické komory

Přece jen jsme národ spolkový a byrokratický. Ve školství máme mnoho asociací, stojících zatím na bezmezném nadšení a energii organizátorů – bez sekretářek, bez profesionálních pracovníků. Půl roku poté, co některé asociace začaly výrazně spolupracovat, objevuje se návrh na vytvoření systému povinně sdružujícího několik desítek tisíc pedagogů ZŠ a SŠ – návrh na zřízení Pedagogické komory. Návrh zákona o pedagogické komoře byl zveřejněn v Učitelských listech č. 9 a jsem k němu, při vší úctě k lidem, kteří návrh připravovali, skeptický. Pokusím se ukázat proč.

Členství v komoře bude povinné pro učitele s kvalifikací. Protože jsme si zvykli na obecné proklamace, které ztrácejí účinnost, většinou nás zajímají, motivují, demotivují konkrétní a jasně řečené dopady.

Takže, co konkrétně by znamenala tato navržená komora pro učitele?

Učitel bude muset:
1. po nástupu na školu poslat kopie svých kvalifikačních materiálů do komory – § 3 a § 4
2. zaplatit registrační poplatek (stejně jako následující bod není uvedeno v povinnostech, ale je uvedeno jako zdroj financí pro činnost komory – § 9)
3. platit členské příspěvky
4. hlásit změny v bydlišti, zaměstnání, kvalifikaci – § 6

Za to učitel dostane informace o činnosti komory, což není příliš motivační činitel pro placení příspěvků. Učitel bude mít také obecné právo využívat pomoci komory v souvislosti s výkonem profese.

Navíc se vyskytují další háčky, které komoře na popularitě nepřidají. „Každý člen komory má povinnost svým jednáním, vystupováním a přístupem k práci hájit stavovskou čest pedagogů." (§ 6) Tento odstaveček umožňuje Stavovské čestné radě vyloučit učitele z komory. Připomíná mi to jakési kádrovací komise, které rozhodují o tom, kdo se chová přístojně a kdo ne a přímo vnuká myšlenky na možné zneužití.

Další otázka je, co se stane s učiteli, kteří se rozhodnou nezapojit do povinného členství, a co se stane s těmi, kteří budou vyloučeni? Nebudou moci být zaměstnáni jako pedagogové?

Komora svou navrhovanou činností dubluje činnost asociací (v otázkách odborných), svobodný trh (v otázkách chování a profesionálního přístupu) a i vzdělávací instituce (vydávání osvědčení pro výkon pedagogické činnosti). Nabídne snad komora víc než PAU? Bude komora fundovanější než odborníci z universit či praxe? Budou povinně přihlášení učitelé dobrovolně číst metodické materiály šířené komorou? Trochu mi to připomíná doby minulé a některé navrhované činnosti komory naznačují, že bude potřeba velkého profesionálního aparátu k zvládnutí veškeré navrhované agendy.

Vážím si členů asociací a všech, kteří připravovali návrh na Pedagogickou komoru a nepochybuji o jejich dobrých úmyslech. Vím, jak mnozí z nich nesouhlasí s některými aktivitami MŠMT a komora by měla být i protiváhou a odborným partnerem ministerstva. Bohužel, pokud by komora vznikla podle navrženého zákona, její tvůrci by se přiblížili k ministerstvu jak v naivitě (že lze přinutit několik desítek tisíc pedagogů stát se aktivními členy komory), tak v bezhlavosti či bezohlednosti (nucením několika desítek tisíc pedagogů stát se povinně členy komory). Vše by pravděpodobně skončilo podobně jako jiné povinné věci – formálně a do ztracena.

Asociace se nejdřív musí stát silnějšími a zprofesionalizovat se. Musí být atraktivní pro řadové učitele a poskytovat výhody i služby. Pak mohou zaujmout širokou základnu, stát se skutečnými zástupci pedagogů a ve formě sdružení asociací seriózně působit jako partner ministerstva i v odborných oblastech, kam odbory nemohou zasahovat. Asociace už začaly, ale bude to trvat dlouho.

Karel Vašta

Zdroj: Vašta, Karel: Úskalí Pedagogické komory. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 4, 1996/1997, červen 1997, č. 10, str. 7. ISSN 1210-6313


Zdá se, že tato předpověď byla velmi opodstatněná. Učitelé se zalekli především povinného členství – vzpomínka na podobné požadavky před rokem 1989 byla ještě příliš živá. Přes několik dalších pokusů dosud Pedagogickou komoru nemáme. Četné asociace se etablovaly, získaly renomé, ačkoli stále zastupují jen omezený počet členů (škol či jednotlivců). Ministerstvo je – podle vůle, či nevůle ministrů – někdy používá jako živý štít, jindy s nimi nekomunikuje. Nenastal po dvaceti letech čas pro Pedagogickou komoru?


A ještě něco pro zájemce a badatele

Myšlenka Pedagogické komory není nikterak nová, existovala již za první republiky. O jednom takovém návrhu informoval v Učitelských listech Karel Rýdl.

Pedagogická komora v tradicích reformy správy a řízení školství

„Jedním z pozitivních důsledků demokratizačního procesu v české společnosti je snaha o prosazování většího svobodného prostoru pro uplatnění iniciativy jednotlivců ve prospěch širší skupiny. S využíváním svobody rozhodování a vykonávání je nerozlučně spojena i individuální odpovědnost za tato rozhodnutí a výkony. V oblasti výchovy a vzdělávání si četné generace zvykly za posledních několik desetiletí na to, že tato sféra patří do správy a kompetencí státu a jakékoliv snahy o „odstátnění" rezortu výchovy a vzdělávání jeho „zveřejněním" působí na občany téměř destruktivně. Bohužel i na řadu lidí, profesionálně se výchovou a vzděláváním zabývajících.

Vedle řady občanských iniciativ různého pedagogického a sociálně pedagogického zaměření se opět před několika lety vynořila snaha po ustavení pedagogické komory jako profesní iniciativy, jejímž cílem by mělo bdít, podobně jako u právníků, lékařů nebo obchodníků, nad úrovní odborné kvality nabízených služeb v oblasti výchovy, vzdělávání a školství.

Tato chvályhodná a z hlediska transformačního procesu i logická iniciativa se zdá být pro řadu pedagogů, učitelů a vychovatelů nová a zbytečná. Ovšem naše vlastní minulost nás může poučit o tom, že tomu tak není…“

(Celý text si můžete stáhnout ZDE.)


Pedagogická komora v Učitelských listech

Ročník/ číslo / strana

Bárta K., Beran V., Tomášek F.: Komora ANO – Výzva pedagogům, IV/10/6
Bárta K.: Pedagogická komora – anketní dotazník, V/1/3
Bárta K.: Pedagogická komora – ano či ne?, V/7/2
Bílková M.: Na rozcestí, V/5/13
Herzán V.: Pedagogická komora – ano, či ne?, IV/9/9
Návrh zákona o pedagogické komoře České republiky, IV/9/9
Pazdera B.: K potřebě vzniku Komory, IV/10/6
Rýdl K.: Pedagogická komora v tradicích reformy správy a řízení školství, V/5/14–17
Táborský P.: Potřebují pedagogové své profesní sdružení?, XII/4/7
Tomek K.: Komora ANO – shoda pedagogů základních a středních škol, IV/10/7
Vašta K.: Úskalí Pedagogické komory, IV/10/7



Další díly seriálu najdete ZDE.

5 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...
3. ledna 2017 10:48  

Je velká škoda, že komora neexistuje. Co zkusit znovu tuto myšlenku oživit. Učitelské profesní sdružení by se určitě přidalo.

tyrjir řekl(a)...
4. ledna 2017 10:17  

A Ježíškovi ani Santa Klausovi jsme o ni zase nenapsali. :)))

Anonymní řekl(a)...
10. ledna 2017 13:44  

Jsem rozhodně pro komoru.Argument, že musím být povinně člen a platit příspěvky mi připadá marginální k šanci zvýšit profesní sebevědomí učitelů a odolávat atakům jurodivých biomatek, kterým sdružování tak moc totalitu nepřipomíná a jde jim to v prostředí rakovinotvorných nezjiskovek skvěle.Autorita postavení učitele ve společnosti se naposledy rozdávala zadarmo před rokem 1989, nyní jsme snad trochu dál. Nebo se pletu?
Renata Veselá

Tomáš Barták řekl(a)...
11. ledna 2017 15:30  

Komoru? Ano, ano, ano...

Bez jakýchkoliv pochybností.

Teď jen zbývá dohodnout se, kdo se toho ujme. Neztroskotá tato myšlenka na tomto problému?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
11. ledna 2017 19:00  

Myšlenka ztroskotala, i když se toho někteří v minulosti ujali. Chyba bude někde jinde.