Karel Rýdl: DOKUMENTY 166. Co bude ovlivňovat vzdělávací sféru v příštích 10 letech?

pondělí 4. září 2017 ·

Když jsem si připravovala materiál k pokračování našeho „historického“ seriálu, narazila jsem na rukopis Karla Rýdla určený pro NEMES – soupis rámcových podmínek vzdělávání v příštím desetiletí. Přesto, že má dataci 1. 1. 1997, v celé řadě odhadů se autor nemýlil a my s jejich dopadem zápolíme ještě po 20 letech.

1. Prodloužení délky odchodu do důchodu.

2. Zpochybní se status učitele jako státního úředníka ve prospěch zaměstnance.

3. Více finančního zatížení se přenese na rodiče.

4. Učitelské povolání bude měnit profil z aprobační odbornosti směrem k sociálně-výchovným kompetencím.

5. Objeví se snaha po tendenci realizovat přípravu učitelů na vyšších odborných školách.

6. Zvýší se tlak na diferencovanost platů vyšším podílem pohyblivých složek. Zavedení vlastních platových tabulek jen pro pedagogické pracovníky.

7. Zvýší se politický zájem o vzdělávací sféru, ale stále více skupin se bude vyvazovat z odpovědnosti za ni.

8. Zesílí možnost sebeodpovědnosti ve smyslu „ponechání svému osudu“.

9. Budou se rozevírat mezigenerační vazby.

10. Nebezpečí studijních poplatků i na středních školách.

11. Analogicky k sociálnímu pojištění bude snaha zavádět „vzdělávací pojištění“.

12. Tlak na zvýšení přímých úvazků pedagogické práce s vyšším podílem spoluúčasti nekvalifikovaných pomocníků (rodiče, studenti atd.).

13. Po vstupu do EU zahraniční učitelé za dumpingové ceny pro stát.

14. Doplňkové a podpůrné instituce jen jako soukromé podnikatelské aktivity.

15. Možnost úvah o začlenění škol do péče sociálních úřadů.

16. Zefektivnění využívání zařízení: výuka dějepisu v muzeu, tělesné výchovy ve sportovním klubu apod.

17. Rezignace státu na řízení vzdělávací sféry. Likvidace vlivu ministerstva ve prospěch kompetencí obcí a regionů.

18. Prosazení funkce inspekce jako poradního a inspiračního orgánu s evaluačními kompetencemi.

19. Internacionalizace a interkulturalizace škol.

20. Soumrak idealistů a pokusníků. Vzdělání bude zboží.

21. Téměř nikdo se nebude vzhledem k mediálním možnostem zajímat o všeobecné vzdělání ve školách.

22. Dramaticky stoupne podíl učitelů na částečné úvazky na více místech.


Co by se mělo stát, aby byly výše uvedené tendence zmírněny nebo zamezeny?

1. Optimalizace využívání dispozičních financí, zřejmě podle principu výkonových indikátorů (70 %) a základní dotace (30 %).

2. Využívání penzistů jako „senior expert service“.

3. Umožnit odchod penzistů do důchodu dříve za dobrých podmínek.

4. Ulehčení škole: žádný „opravný podnik“ pro společenské deficity!

5. Pokud škola bude plnit sociální funkci, tak jen na úkor sociálního rozpočtu a ne vzdělávacího.

6. Začleňování specialistů na „sociální“ problémy a jejich prevenci do škol (ne aby to suplovali učitelé).

7. Rozvoj podpůrných programů škol pro diferencované vzdělávání.

8. Více prostoru v rámci vyučování k vlastní profilaci a sebeutváření žáků.

9. Zvýšení zájmu médií o vzdělávací a školskou problematiku.

10. Věda musí nastoupit a přesvědčit s argumenty o přímé úměrnosti míry vzdělanosti k míře šancí na pracovním trhu.

11. Vzdělání se stane světovým tématem.

12. Odmítnout teze o společnosti se vzdělávacím blahobytem druhé poloviny 20. století.

13. Zvýšit agresivitu reklamy na vzdělávání (zdůvodnit potřebu jako hodnoty i jako zboží).

14. Umožnit širší autonomizaci a nezávislost školám, které to umějí.

15. Vytvářet jen rámcové zákony postavené na principu důvěry a presumpce neviny.

16. V zákonech formulovat právo na omyl, ale ne právo na lenost.


Zdroj: Rýdl Karel: Soupis rámcových podmínek, které budou ovlivňovat vzdělávací sféru v příštích 10 letech (rukopis, archiv autorky seriálu).


Musím přiznat, že materiál mě zaujal. Zvláště to, že by škola neměla být „opravným podnikem“ pro společenské deficity a prevenci a nápravu sociálních problémů by neměli suplovat učitelé…

Nestálo by za to zpracovat takový odhad tendencí ve vzdělávání i pro nadcházející dobu a upozornit na možnosti, jak negativním trendům čelit? Třeba by se to politikům před volbami hodilo. Nebo něco takového existuje a veřejnost o tom neví?
(Jana Hrubá)


Další díly seriálu najdete ZDE.

0 komentářů: